Brexit a politické přesuny v Evropském parlamentu. Většina hlasů se bude těžko získávat

Před volbami do Evropského parlamentu, které se konaly loni v květnu, se zdálo, že dojde k velkým změnám v politické struktuře a dostanou navrch populisté a euroskeptici. Pod dinosaury EU – lidovci EPP a socialisty S&D se kymácel „trůn“. Také se očekávalo, že po volbách dojde k narušení konsensuální atmosféry Evropského parlamentu, kde rozhodnutí obvykle vycházela z velkých politických center, a to buď doleva, nebo doprava.
Britský euroskeptik Nigel Farage se s Evrospkým parlamentem rozloučil po svém
Britský euroskeptik Nigel Farage se s Evrospkým parlamentem rozloučil po svém
AP

Očekávání se nenaplnilo a místo toho došlo k velkému roztříštění všech politických sil, ale stále zde byly dvě převažující frakce s nadpoloviční většinou jako dříve určující charakter diskuze mezi 751 europoslanci – a to EPP (221 mandátů) a S&D (191 mandátů). Politický boj na úrovni Evropy se odehrával jen v půtkách mezi proevropskými centristy (představovanými například Macronovými europoslanci strany En Marche!) a euroskeptickými populisty (jako Marine Le Penová).

prognóza rozložení EP po brexitu
Autor: web Europarl_europa_eu prognóza rozložení EP po brexitu

Brexit téměř jako nové volby do EP

S brexitem došlo k velkému politickému přeskupení v EP.

Počet křesel v Evropském parlamentu se po brexitu, tedy od 1. února, sníží ze 751 (maximální počet na základě platných smluv) na 705. Ze 73 britských křesel se 27 přerozdělí mezi ostatní členské státy. Dalších 46 křesel bude ponecháno jako rezerva pro případná budoucí rozšíření Evropské unie.

Dvěma největším stranám – EPP a S&D – brexit nepomohl. I přes drobné zisky se jim o absolutní většině může zdát a budou se muset opět dívat okolo. Největším vítězem po brexitu se stane nově jmenovaná skupina „Identita a demokracie“ (ID), která je nejvíce reprezentovaná bývalým italským místopředsedou vlády Matteo Salvinim. Nyní by frakce ID měla být čtvrtou největší skupinou v EP. Druhá populistická euroskeptická skupina v předchozím Evropském parlamentu – Evropa svobody a přímé demokracie – se vytratila, neboť italské pětihvězdičkové hnutí nedokázalo najít dostatečné koaliční partnery.

Liberální skupina, přejmenovaná na naléhání Macrona na „Obnova Evropy“ (Renew Europe), sdružuje středová liberální politická uskupení navazující na ALDE. Frakce Alde/Renew (ČR zastupuje ANO) vlivem brexitu oslabila o několik křesel.

 

Brexit

SLEDUJEME ONLINE: Den B je tady! Británie a brexit

Podíváme-li se na možné koalice, vzniká zapeklitá situace. Dřívější zaběhnutá koalice EPP a S&D již dnes většinu nedá. Druhá koalice, rýsující se na bázi motoru Evropy Německo-Francie, což je EPP a Renew (von der Leyenová–Macron), má také nejblíže k většině. Chce-li ji získat, musí se obracet buď doprava – frakce ECR – nebo doleva (S&D), aby měla dostatek hlasů pro své záměry. Ekologicky orientovaná von der Leynová se může také snažit o přízeň posilněných Zelených – frakce Greens/European Free Alliance (G-EFA).

Bude zajímavé sledovat další vývoj a vyjednávání jednotlivých politických aktérů s tím, kam se vývoj EU nasměruje. Výsledkem brexitu na úrovni politiky EU je, že panuje dále roztříštěnost – navíc komplikovaná ztíženým ziskem většiny hlasů. Nyní bude na hlasové jednotě v EU dost záležet, když se bude muset dohadovat s USA, a to už bez Británie.

 

Tabulka rozdělení křesel v EP po brexitu
Autor: web europarl-europa-eu Tabulka rozdělení křesel v EP po brexitu

reklama