Má už Rusko funkční raketu na jaderný pohon?

Před týdnem, ve čtvrtek 8. srpna, v Bílém moři poblíž města Severodvinsk došlo k výbuchu. Server Novaja Gazeta uvádí, že pravděpodobně výbuch nastal během testu rakety s jaderným zařízením. Jedná se o raketu 9M730 Burevestnik (vodní pták burňák), známou rovněž pod označením SSC-X-9 Skyfall. V Norsku u hranice s Ruskem zaznamenali výskyt radioaktivního jódu.
Ruská raketa s plochou dráhou letu Burevesnik
Ruská raketa s plochou dráhou letu Burevesnik
foto youtube
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Raketa je známá již delší dobu, byla otestována v roce 2017 a stala se chloubou ruské armády. Uvádělo se o ní, že díky jadernému pohonu má až neomezený dolet. Navíc není zachytitelná systémy protiraketové obrany.

Po nehodě se začala média více zajímat o tuto raketu a připomínají, jak ruský prezident Vladimir Putin 1. března letošního roku představil během svého projevu k národu video - animaci, na které je vidět střela s plochou dráhou letu Burevestnik, jak se úspěšně vyhýbá protivzdušné obraně na Atlantiku, potom letí kolem Hornova mysu a ničí na Havaji cíl. Přitom směr letu rakety lze měnit. Nyní média začala pátrat, zda video není jen jakousi počítačovou hrou nebo zda je takovou zbraň možné vůbec vyrobit a zda existuje. Na RT-kanále na youtube lze sledovat animaci Putinova projevu a přehlídku ruských raket pod názvem „Putin announce a new generation of weapon“. Putin na videu mimo jiné říká: „Nemínili nás vnímat. Teď slyšte!“ Dále mluvil tom, jak NATO rozšířilo své síly co nejblíže k Rusku a to muselo na situaci reagovat zlepšením své raketové obrany.

Západ nevěří, že Rusové dokázali zvládnout technologii jaderného pohonu rakety a letos v březnu americká televize CNBC s odkazem na informované kruhy sdělila, že raketa byla od února 2018 již pětkrát testována a pokaždé neúspěšně. To je důvod, proč ji experti v NATO nazvali Skyfall.

Po posledním nedávném testu (viz) se do zkoumání pohonu havarované rakety vnesla nejasnost, když organizace Greenpeace uvedla, že po výbuchu se v okolí Severodvinsku dvacetinásobně zvýšila radioaktivita. Faktem ale je, že rakety na tekutý pohon by neměly vypouštět radioaktivitu, a tak se začalo spekulovat, že je testovaná raketa poháněna kombinovaně - konvenčním a nukleárním palivem. Jestliže skutečně taková raketa existuje, stane se vůbec první mezikontinentální střelou s plochou dráhou letu. Znamenalo by to, že Burevestnik je lepší než interkontinentální balistické rakety ICBM. U těchto raket po jejich startu již nelze dráhu letu měnit a teoreticky jsou zasažitelné, stejně jako raketové obranné systémy. Přitom o mezikontinentálních raketách se uvádí, že jsou pro svoji velkou rychlost nesestřelitelné. Americké a ruské rakety jsou vybaveny několika bojovými hlavicemi a jejich palebná síla tím převyšuje protiraketové obranné systémy.

Rakety s použitím jaderného paliva Američané i Rusové zkoumají a testují již od šedesátých let minulého století a vzhledem k tomu, že zanechávaly radioaktivní stopu, přestal do určité míry jejich vývoj. Nepřestalo se však zcela a vždy se o jaderném pohonu mluvilo v souvislosti s jeho možným použitím v kosmu – viz projekt NTP (Nuclear Thermal Propulsion). Zatímco konvenční rakety na chemické palivo jej spalují, aby vytvářely tah, tepelně - atomový pohon jaderným štěpením vytváří teplo a ohřívá vodík, který expanduje. Jde o jaderný reaktor, který využívá nízkoobohacené uranové jaderné palivo ve formě keramických kovových tyčí.

Po výbuchu byla několikanásobně překročena přípustná míra radioaktivity

Rusové v obavách. Vyvolal tajný raketový test radioaktivní hrozbu?

Zkoumání obou velmocí probíhalo víceméně z důvodu testování, jak ochránit eventuální posádku vesmírných raket od radiace. Proto se spekuluje, že existence raketového motoru s jaderným palivem je reálná a Burevestnik tímto palivem může být poháněn. Znamená to, že ruská raketa na jaderný pohon nemusí být jen vidinou. Proto ale také existuje velká obava, že kdyby došlo k pádu takové rakety, vedlo by to k nepředstavitelné lokální katastrofě. Proto incident u Archangelska je brán s plnou vážností.

Američané pochopitelně nezůstávají pozadu a je znám kontrakt, který před dvěma lety podepsala NASA se společností BWXT Nuclear Energy, Inc. z Lynchburgu. Uvažuje se o pohonu kosmické rakety, ale pochopitelně si lze představit i jiné využití. V prohlášení se píše: „Technologie tepelného jaderného pohonu jsou slibnější než kdy jindy.“

Dnešní zpráva z Norska

Norský úřad pro radiaci a jadernou bezpečnost (DSA) dnes uvedl, že zaznamenal v meteorologické stanici Svanhovd u hranice s Ruskem malé množství radioaktivního jódu v ovzduší. Od místa exploze je stanice umístěna 670 kilometrů severozápadním směrem. Úřad DSA v prohlášení ke korelaci mezi výbuchem a radioaktivitou uvádí: „Zjištěná úroveň je velmi nízká a nepoškozuje lidi ani životní prostředí“. K tomu dodává, že výsledek měření je srovnatelný s předchozími měřeními. Norské monitorovací stanice detekují radioaktivní jód 6 - 8krát ročně a zdroj je obvykle neznámý. Pokud nejsou detekovány jiné radioaktivní látky než jód, zdrojem pravděpodobně mohou být látky uvolňované při výrobě radioaktivních léčiv obsahujících jód. Závěrem norský úřad konstatuje, že zatím nemůže určit souvislost mezi výbuchem a tímto výskytem jódu.

 

Mirko Radušević

Reklama
Reklama