Proč je v USA tolik masakrů? Američané by se u nás mohli inspirovat, říká expert

Česká republika byla letos Global Peace Indexem vyhodnocena jako desátá nejbezpečnější země. Jedním z relevantních ukazatelů, ze kterých se při hodnocení vychází, jsou i zločiny se střelnými zbraněmi. Jak je možné, že je ve Spojených státech v průměru jedno tzv. masové vraždění každý den vysvětloval expert na zbraně pplk. v.v. Pavel Černý, prezident Liga Libe Lidskoprávní a Bezpečnostní ligy.

Český systém je "vychytaný"

„Náš proces nabývání střelných zbraní se značně liší od způsobu ve Spojených státech, ať už tím, že Spojené státy nejsou homogenní, tzn. že každý stát má vlastní pravidla, nebo tím, že se tam systémem prověřování těch bezúhonných občanů rozhodně nevyrovnají ČR. Ten systém je zde vychytaný, efektivní, funkční a žádné problémy nečiní. Nepřeženu, když řeknu, že v USA by se tím, co funguje v ČR, mohli dozajista inspirovat,“ říká expert Černý. V ČR musí zájemce projít nejen testy ohledně znalosti zbraní, ale také psychotesty. Každá zbraň v ČR musí být zaregistrována. V případě daru či dědictví musí být nahlášena na policii.

Z extrému do extrému

Všeobecně proces získání zbraně probíhá v USA tak, že Američan požádá o zbraň a úřady jej následně prověří. Praxe je bohužel taková, že tzv. clearing, tj. prověřování, není moc valné kvality. Není ovšem pravda, že by v Americe byly povoleny plněautomatické zbraně. „V současné době je velmi raritní mít zbraň v tzv. plněautomatickém režimu. Pokud už se někomu dává, je tam velmi přísné prověřování a zbraň má navíc velmi vysokou cenu,“ vysvětluje odborník na zbraně Pavel Černý.

USA je především federace, a to znamená, že to, co je povoleno v jednom státě, může být v jiném zakázáno.Tradičně více liberální jsou státy takzvaného středozápadu. Arizona, Arkansas, Idaho a například Kansas mají velmi uvolněné zákony. Občané těchto států nepotřebují žádné zvláštní licence ani svolení od státu ke koupi zbraně. Ty mohou navíc - až na pár výjimek, jakými mohou být úřady a školy - bez problému nosit u sebe a nemusejí je nikde ani registrovat.

Pak jsou ale státy, které mají ke zbraním diametrálně odlišný přístup. „V Americe jsou státy, kde nemůžete nosit ani nůž otevíratelný jednou rukou v kapse, natož palnou legální zbraň a nošení zbraní v polovině USA je velký problém a je takřka nemožné pro občana získat povolení. Některé státy jsou tak restriktivní, že některé typy zbraní, které jsou běžně v ČR užívány i ke sportu a lovu, se tam parodoxně nemůžou užívat, či s nějakým z našeho úhlu pohledu velmi nesmyslným omezením, které nezabrání kriminalitě nebo dokonce terorismu,“ uvedl pplk. v.v. Černý.

Nejvíce je v USA sebevražd

Ve Spojených státech je ročně zastřeleno kolem třiceti tisíc lidí, masové vraždění bývá obvykle médii velmi intenzivně pokrýváno. Faktem ovšem je, že masové vraždy tvoří pouze 0,2 procenta z celkového počtu zastřelených, 60 procent z celkového počtu zabitých střelnou zbraní zabírají sebevraždy. Ty jsou obvykle fatální.

Pavel Černý ještě připomíná, že velká část zbraní, která je v USA spojena s kriminalitou, není držena legálně. „Nikdo nezmíní fakt, že většina z toho jsou zbraně ilegální a například město Chicago, kde patří zákazy k nejpřísnějším, tak tam je ten problém, že to většinou v rámci války gangů koupí jen opodál stojící lidé.“

Gun Free Zóny = pojď si mě zastřelit?

Jedním z kontroverzních témat v současném klimatu Spojených států jsou tzv. gun free zóny, tj. zóny, do kterých je zakázáno vnášet palné zbraně. Podobné zóny byly na státní úrovni občasně zřizovány již od druhé poloviny 20. století. Zřízení těchto zón na federální úrovni bylo v americkém Senátu iniciováno demokratickým politikem Herbem Kohlem až v roce 1990. Později během toho samého roku se zóny staly součástí zákona o kontrole zločinu, který podepsal George W. Bush starší. Přestože jejich vytvoření umožnil republikánský prezident, jsou to právě republikáni v čele s Trumpem, kdo existenci těchto zón velmi často kritizuje. Ukazuje se totiž, že velká část zločinu se odehrává právě v těchto oblastech.

„Asi v 98 procentech případů, a o tom se bohužel nemluví, se oběti těch šílených střelců nacházejí v gun free zónách. Slyšel jsem otázku, proč v Texasu, kde lidé zbraně nosí dokonce viditelně a kde jich je tolik, nikdo nestřelil toho člověka v tom Wallmartu v El Pasu? No, protože to byla přesně tato zóna,“ odpovídá si pplk. Černý a dodává, že „samotný tento obchodní řetězec nezakazuje sice nošení zbraně, ale je součástí dalšího obrovského obchodního komplexu a firma Simon, která jej vlastní, to vyhlásila za gun free zónu. Tudíž pokud ten terorista vejde do takového komplexu, budě vědět, že s velkou pravděpodobností tam nikdo nebude ozbrojen.“ dodává pplk. Černý.

Ohledně přesných statistik kolik lidí je zastřeleno v gun free zónách panují dodnes dohady, záleží totiž na interpretaci jednotlivých pojmů. Údaj 98 procent případů používá Donald Trump i tzv. „Asocice chráníci práva držitelů zbraní" (NRA). Vycházejí přitom z dat od „Výzkumného centra pro prevenci kriminality“ (CPRC), jež založil americký ekonom John R. Lott. Ten prostřednictvím výzkumu vypátral, že od roku 1950 do roku 2016 bylo v těchto zónách spácháno 98,4 procenta zločinu. Lott do statistik počítal striktně jen střelby čtyř a více obětí, které nezahrnovaly války gangů a násilí spojené s drogami.

Austrálie po masakru zákony změnila

Podobně jako Spojené státy i Austrálie měla velmi benevolentní přístup ke zbraním, to se ale změnilo masakrem v Tasmánii (australský spolkový stát), kde při útoku střelnou zbraní třicet pět lidí zemřelo a dalších dvacet tři lidí bylo zraněno. Po necelých dvou týdnech po střelbě tehdejší australský liberálně konzervativní premiér John Howard protlačil na celostátní úrovni tzv. Národní dohodu o střelných zbraních, na jejímž základě byly poloautomatické a automatické zbraně povoleny lidem pro specifické účely, mezi než se nepočítala „osobní bezpečnost“. Podobný zákon má v současnosti i Německo. Tyto druhy zbraní byly od nynějška v Austrálii také přísně kontrolovány.

Odkoupíme zbraně za peníze daňových poplatníků

Občané vlastnící zbraně, jež se staly podle nové legislativy nelegálními, byli vládou vyzváni k odevzdání těchto zbraní v rámci tzv. zbraňové amnestie. Vláda finančně kompenzovala majitelům zbraní jejich konfiskaci prostřednictvím tzv. programu „zpětného odkupu zbraní". Během rok trvající amnestie bylo na celostátní úrovni odkoupeno 640 000 zbraní za 304 milionů australských dolarů. Dalších skoro 60 milionů AUD čítaly náklady na samotný provoz programu. Podle auditní zprávy za rok 1997 ale do částek nebyly zahrnuty celkové náklady na kompenzační platby obchodníkům se střelnými zbraněmi. Aby vláda byla schopna pokrýt všechny tyto náklady, jednorázově zvedla platby za veřejné zdravotní pojištění o 0,2 procenta s cílem získat přibližně 500 miliónů AUD. Odebrané zbraně byly posléze zlikvidovány.

Svérázná likvidace zbraní v Austrálii

Poklesla v Austrálii kriminalita?

Kriminalita v Austrálii výrazně nepoklesla, ale počet zastřelených lidí ano. V grafu níže můžeme vidět, že násilné zločiny jsou více než v USA páchány v Austrálii, Anglii, ale například i v Dánsku. Austrálie v posledních letech čelí navíc skličujícímu nárůstu domácího násilí a problémům s africkými gangy ve větších městech.

Míra zločinu v patnácti vyspělých zemích za rok 2000:

Spojené státy měly podle dat Gallup Europe za rok 2000 i méně nenásilných trestných činů než Austrálie. Sem patří hlavně majetkové trestné činy jako krádeže aut, kol, vloupání, loupeže apod. Statistiky OSN z roku 2014 tyto trendy v jednotlivých zemích potvrzují a ukazují, že větší počet násilných i nenásilných trestných činů oproti USA mají stále země jako Austrálie, Francie, Irsko či Nizozemsko. Ze statistiky ČSÚ vyplývá, že v ČR byl počet registrovaných trestných činů za rok 2017 přibližně 203 tisíc, v USA za stejnou dobu přibližně milion a čtvrt.

Jižní Amerika patří k nejnebezpečnějším regionům

Podle dat OSN dochází ke třem čtvrtinám celosvětových zabití kvůli střelné zbrani v pouhých patnácti zemích – Venezuele, Guatemale, Kolumbii, Hondurasu, Salvadoru, Brazílii, Afganistánu, Mexiku, Spojených státech, Rusku, Etiopii, Jihoafrické republice, Indii, Thajsku a Filipínám. Některé státy Jižní Ameriky jsou kvůli vysoké míře usmrcení palnými zbraněmi považovány za ty vůbec nejnebezpečnější na světě.

V Salvadoru a Venezuele je zastřeleno ročně přibližně 39 lidí na 100 000 obyvatel. Jen pro představu, ve Spojených státech to bylo podle dat FBI za rok 2017 asi 5,3 usmrcených střelnou zbraní na 100 000 obyvatel. Na opačné straně škály se nachází Japonsko, kde musí zájemce o zbraň splnit náročné podmínky k získání zbrojního průkazu. Počet obětí, které byly zabity střelnou zbraní, se od zavedení regulace v Austrálii snížil o více než dvojnásobek. Zatímco v roce 1996 bylo zastřeleno více než pět set lidí, tak o dvacet let později to bylo „jen“ něco přes dvě stě během jednoho roku.

Inspirace pro Ameriku?

Dokonce i někteří zastánci kontroly zbrání si nemyslí, že by podobný zákon o konfiskaci zbraní měl ve Spojených státech příliš velkou naději na úspěch. „Velký problém se Spojenými státy je, že vlastnictví zbraní pro osobní ochranu je naprosto v pořádku, jelikož je to součástí jejich kultury a práva, což v ostatních vyspělých zemích neplatí, jelikož tam zbraně nejsou součástí právního a sociálního kontextu,“ uznala pro ABC News Australia aktivistka a bojovnice za regulaci zbraní Rebecca Peters.

Ještě před dvěma lety se ve Spojených státech podle Small Arms Survey nacházelo více než 393 milionů palných zbraní, což při tehdejší demografii znamenalo, že na každých 100 lidí přpadá 120 zbraní. Je těžko představitelné, že i pokud by se podařilo změnit druhý dodatek, tak by se Američané měli dobrovolně vzdát svých zbraní.

Otázka také je, co by se s těmito zbraněmi stalo. Mohla by být část z nich po odebrání zneužita? Jakým způsobem by vláda kompenzovala konfiskaci zbraní - penězi daňových poplatníků? Nepřeprodala by část Američanů raději tyto zbraně černému trhu, který by za ně mohl nabídnout více peněz? V neposlední řadě by to také mohlo znamenat, že lidé, kteří legálně zbraně drží a nikdy nic nelegálního neprovedli, by přišli o schopnost se legálním způsobem bránit před teroristy všeho druhu, kteří si z podstaty věci zbraň dokáží obstarat.

Jak zlepšit situaci v USA?

„Lidem nezabráníte se zabíjet, pokud jim vezmete pistole, tak si obstarají auta nebo klacky. Sebrat lidem jejich legálně pořízené zbraně, té slušné prověřené části veřejnosti, nic neřeší, ani v Evropě, ani v USA,“ dodává expert Černý. Američané by se měli podle experta více zaměřit na práci svých úřadů v souvislosti s detailní kontrolou, komu je zbraň vydávána. Prezident Donald Trump před pár dny vyjádřil podporu reformě duševního zdraví, nicméně data OSN opět ukazují, že většina mladistvých nebyla duševně nemocná, ale byla motivována pomstou, frustrací či trpěla případnými poruchami osobnosti. Jednou z cest, jak zabránit podobným masakrům, je i zefektivnění procesu odebírání zbraní. V případě ČR platí, že pokud něco dobře funguje, není proč to měnit.

Dalibor Zítko