Teď je ten správný čas na rychlou a zásadní změnu k omezení vlivu globálního oteplování, alespoň to se píše ve zprávě OSN. Podle ní současné opatření neudrží globální nárůst teplot v rozmezí 1,5 až 2 °C, což je vědci považováno za tzv. bezpečnou úroveň, na kterou mohou teploty na naší planetě stoupnout.
Skleníkové plyny dosáhly nového rekordu
Z pondělního zjištění Světové meteorologické organizace přitom vyplývá, že skleníkové plyny dosáhly v roce 2018 rekordních hodnot. Hladiny koncentrace oxidu uhličitého měla dosáhnout 407,8 částic na milion. Takto vysoké hodnoty mohou znamenat častější střídání extrémních počasí, vzestup teplot, zvednutí hladiny oceánů a ničení vodních a suchozemských ekosystémů. „Neexistují žádné náznaky zpomalení, natož snížení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře,“ řekl pro CBS News generální tajemník americké meteorologické agentury Petteri Taalas.
Zachránit nás může jen radikální snížení emisí
Při současných hodnotách skleníkových plynů se očekává, že teploty do roku 2100 vzrostou o 3,2 stupně Celsia, píše se dále ve zprávě OSN. Aby se tomuto katastrofickému scénáři mohlo zabránit, musely by státy radikálně změnit svoji environmentální politiku. Státy by tak musely přistoupit k pětkrát nižšímu snížení emisí, než se zavázaly udělat v pařížské klimatické dohodě.
Země musí dohnat čas, který „prokrastinovaly“
V reálných číslech to potom znamená, že celosvětové emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů musí každý rok klesnout o více než 7 procent, aby se z atmosféry odstranilo 32 gigatun oxidu uhličitého a zastavilo se zvýšení průměrných globálních teplot v tomto století o více než 2,7 stupně Celsia. „Musíme dohnat předchozí roky, které jsme prokrastinovali,“ řekl pro agenturu AP vedoucí Programu pro životní prostředí Spojených národů Inger Andersen. „Pokud to neuděláme, bude cíl 1,5 stupně Celsia před rokem 2030 mimo dosah,“ dodal.
Největším producentem emisí jsou země G20
Přes 78 procent celosvětových emisí skleníkových plynů tvoří země G20. Pět z nich si sice stanovilo datum, do kterého mají dosáhnout cíle klimatické neutrality, ale pouze dvě schválily legislativu, která tyto cíle prosazuje. Největším producentem emisí na obyvatele, vyjma skleníkových plynů z využití půdy, jsou Spojené státy. Prezident USA Donald Trump však paradoxně od pařížské klimatické dohody upustil. Trump dlouhodobě tvrdí, že ekologická regulace příliš podvazuje průmyslovou produkci, což vede k uzavírání společností a propouštění lidí. Podle něj navíc ostatní země jako Čína a Indie reálně nedodržují žádné emisní závazky a USA jsou tak díky environmentální regulaci znevýhodňovány. V neposlední řadě Trump teorii globálního oteplování veřejně popírá.
