10 silných argumentů, proč by se měl při cestování autem připoutat řidič i spolujezdci

Případná dvoutisícová pokuta je opravdu tím nejmenším rizikem...
27. 2. 2019 VELKÉ ZPRÁVY: KAŽDÝ DESÁTÝ ŘIDIČ SE V AUTĚ NEPOUTÁ
27. 2. 2019 VELKÉ ZPRÁVY: KAŽDÝ DESÁTÝ ŘIDIČ SE V AUTĚ NEPOUTÁ
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pás v autě? Pro někoho automatická záležitost, někdo zapomíná, někdo zcela odmítá. Ať tak či tak, poutá se zhruba 92 procent řidičů, 98 procent spolujezdců vepředu a jen necelých 72 procent cestujících na zadních sedadlech. Alespoň takové jsou poslední známé údaje Centra dopravního výzkumu v Brně. Poutání je povinné ze zákona a policisté se i na to při svých kontrolách zaměřují (naposledy v tomto týdnu například v Liberci, kde během tří hodin zaznamenali tři desítky lidí ve vozidlech, kteří nebyli připoutaní – viz úvodní reportáž). Jenže případná pokuta rozhodně není jediný důvod, proč by se měl každý v autě při jízdě poutat. Důvody jsou mnohem vážnější. Proč se tedy poutat? Tady je souhrn argumentů, které v rozhovoru na našem zpravodajském Facebooku prozradil reportérovi Liboru Tampierovi dopravní expert Roman Budský.

1. Obrovská síla během desetiny vteřiny, kdy se odehraje vše

Řada lidí si podle Romana Budského neumí představit, jak dlouho vlastně ta srážka trvá. „Je to desetina vteřiny. Za tu dobu se odehraje úplně všechno. A na těla těch cestujících působí obrovské síly, ten člověk v okamžiku nárazu vlastně je těžší zhruba třicetkrát. Čili z 80ti kilového člověka se stává 2,5tunové monstrum. V podstatě jenom bezpečnostní pásy jsou schopny tuto váhu udržet,“ říká dopravní expert.

>> Podívejte se na celý rozhovor o rizicích jízdy bez bezpečnostního pásu:

Živě: proč se někteří řidiči odmítají v autě poutat? A co hrozí nepřipoutaným spolujezdcům? Rozhovor s expertem.

Zveřejnil(a) Zpravodajství FTV Prima dne Středa 27. února 2019

 

2. Těla létají prostorem

Jestliže se někdo nepřipoutá, po případném nárazu tělo létá prostorem. Je-li víc cestujících, mohou se srazit hlavami. „Samozřejmě i náraz hlavy spolucestujícího nebo řidiče do sloupku vozidla může být také fatální,“ dodává Roman Budský.

3. Dítě na klíně není šance udržet

Ani teorie, že případně udržíte dítě, pokud ho máte při jízdě na klíně, se neopírá o reálný základ. Při nárazu prostě není šance, protože z výše uvedeného principu nárazové hmotnosti najednou 30ti kilový potomek váží kolem jedné tuny.

4. Nepřipoutaný spolujezdec vzadu vletí dopředu

I sebelépe připoutaný řidič nebo spolujezdec na předních sedadlech může přijít o život jenom kvůli tomu, že v případě kolize je zadní pasažér bez pásu vržen tou obrovskou silou vpřed. „Ti lidé tedy skutečně jsou vrženi dopředu, nemají šanci zmírnit ten svůj let, narážejí do lidí před sebou, vytrhávají přední sedačky. Nicméně ta kinetická energie je obrovská a ten člověk po nárazu je vržen zpět, čili letí do výšky, naráží do střechy, a vlastně těžce zraněný nebo mrtvý padá na zadní sedačky,“ popisuje Roman Budský.

5. Airbag bez pásu nestačí – Náraz jako do zdi

Mnozí lidé, kteří se nepoutají, se například spoléhají na to, že mají airbagy. To je ale kontraproduktivní. „Ten airbag ale jenom doplňuje bezpečnostní pásy a zvyšuje míru ochrany lidí pro případ kolize. Ten airbag v žádném případě nemůže pásy nahradit, naopak, pokud jede řidič nebo spolujezdec bez pásů a dojde k aktivaci airbagu, tak ten mu může spíš ublížit,“ varuje expert. Člověk se totiž s airbagem setká v okamžiku, kdy se teprve nafukuje. A to se podle Budského přirovnává k nárazu na pevnou, betonovou zeď.

6. Bez pásu? Několikrát větší pravděpodobnost úmrtí

Podle posledních statistik je u nepřipoutaného řidiče 14x vyšší pravděpodobnost, že při nehodě zemře. U spolujezdce se uvádí 6x vyšší pravděpodobnost a pro ty, co jedou vzadu, tak platí 4x vyšší pravděpodobnost. „A když se pak podíváme na statistiky z evropské unie, tak evropská komise uvádí, že bezpečnostní pásy každoročně zachrání 12 tisíc lidských životů. A že kdyby se ta míra poutání dostala na 99 procent vepředu i vzadu, tak to zachrání určitě dalších 2,5 tisíce lidských životů,“ myslí si expert.

>> Jaká je nejčastější příčina dopravní nehody? Kolik řidičů od havárie ujede? To a další fakta se dozvíte v následujícím videu:

Videofakta: Co se děje na českých silnicích
Videofakta: Co se děje na českých silnicích

 

7. Opatrná jízda nemusí stačit

Někdo třeba říká, že jezdí opatrně a že se mu nemůže nic stát. Chybu ale může udělat někdo jiný. „A to je skutečně zlomek vteřiny, najednou se před vámi objeví auto, které vám nedá přednost, najednou někdo vyletí z protisměru, a nemáte šanci prostě nic udělat. Ten pás je jediné řešení, které vám zvýší šanci na přežití. A přežití dokonce bez nějakého závažnějšího zranění,“ vysvětluje Roman Budský.

8. Když nebyly v autě pásy, umíralo víc lidí

Ano, dřív lidé sice jezdili v autech, kde pásy vzadu nebyly. Nebo byly naprosto nepohodlné, tak se nepoužívaly. Někteří tak jezdí bez nehody doteď a odkazují se na to. Podle Romana Budského jde ale hlavně o individuální štěstí. Celkové statistiky mluví jasně: „My jsme měli několikanásobně vyšší počet mrtvých za rok než máme teď,“ upozorňuje.

9. Pásy jsou pohodlnější než dřív

Pokrok jde dopředu a výrobci v autech postupně přišli s vybavením, které je mnohem pohodlnější než dřív. „Ty pásy jsou dnes už komfortní, že to člověku nevadí. Auta mají možnost pásy výškově nastavit, takže to nikde neškrtí, a ten pás prostě necítíte,“ připomíná dopravní expert.

10. Přežít jízdu je celospolečenský zájem

Proč se musíme poutat? Proč nás v autech policisté kontrolují a případně pokutují? „Samozřejmě je to celospolečenský zájem. Je v zájmu státu, aby jeho občané byli zdraví a aby byli v bezpečí,“ domnívá se Roman Budský. A dodává, že pro stát má případné úmrtí pasažérů při nehodě i významný sociálně-ekonomický dopad. Například jeden mrtvý při dopravní nehodě podle něj vyjde na 21 milionů korun. „Jsou tam nejenom ty hmotné škody, škody, které se potom vynakládají třeba ze zdravotního pojištění, ale jsou tam i takzvané ztráty na produkci. Čili ten člověk, který by mohl pracovat a vytvářet nějakou nadhodnotu, je po smrti, a navíc se z našeho rozpočtu vyplácí vdovské, případně sirotčí důchody, a to jsou obrovské částky,“ vypočítává.

Jeden těžce zraněný při dopravní nehodě pak podle něj stojí přes 5 milionů korun. „Jsme součástí celku, společnosti, a ten celek má nějakou společnou kasu. A myslím si, že není zrovna seriózní z ní vybírat zbytečně, zvláště v případech, kdy dobře víme, že to vlastní konání je potenciálně vysoce rizikové,“ uzavírá Roman Budský.

(red); titulní foto: Unsplash.com

www.porovnej24.cz
Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama