Pro křesťany je to jeden z nejdůležitějších dnů v roce, součást nejvýznamnějších církevních svátků. Připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista. Velikonoce, podobně jako Vánoce, pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům většinou i ateisté. Jako den pracovního klidu ho uznává asi čtyřicet států včetně České republiky, Velké Británie, Španělska, Německa, Slovenska či Kanady. Naopak rakouští politici ho státním svátkem letos v únoru neuznali. S Velkým pátkem se pak u nás pojí několik aspektů – od praktických po „magické“:
Ačkoliv je Velký pátek státní svátek, i velké obchody nad 200 metrů čtverečních mohou mít normálně otevřeno. Rozhodnutí je na jednotlivých majitelích prodejen. Naopak na Velikonoční pondělí už zákon prodejcům nařizuje zavřít.
Pro většinu pracujících Čechů je Velký pátek oficiálně volný, nicméně proplacený den. Ti, co i ve svátek musí do práce, by pak měli dostat náhradní volno, případně se mohou se zaměstnavatelem dohodnout na příplatku za práci ve svátek k běžné mzdě. V případě náhradního volna získává zaměstnanec za tento „volný“ den běžné platové ohodnocení.
Mnoho lidí pak prodloužený víkend využívá k cestování, návštěvám příbuzných a známých. Obvykle se na silnicích podle odborníků objevuje i vyšší počet tzv. svátečních řidičů. Je proto potřeba dbát zvýšené opatrnosti.
Velký pátek je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady. Jak je uvedeno v české Wikipedii, na Velký pátek by se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná, nesmí se hýbat se zemí (rýt, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.
>> Videorecepty aneb Inspirace na chutné Velikonoce:
Ivana Kropáčková
