Střídání času možná v následujících letech skončí, EU plánuje nechat jen jeden. Odborníci se shodují, že by v tom případě měl zůstat celý rok standardní středoevropský, podle kterého jsme dnes v noci opět začali fungovat. Proč je podle nich lepší?
Letní čas se původně začal zavádět kvůli úspoře elektřiny. Tato praxe je ale podle řady odborníků díky energeticky méně náročným způsobům svícení i moderním spotřebičům dávno překonaná. Podle propočtů ekonomů ušetří Česká republika změnou času na elektřině asi 50 milionů korun ročně. To je ale pro ekonomiku údajně zanedbatelné (viz úvodní reportáž). Vážnější jsou podle lékařů zdravotní dopady. Podle nich se sice organismus většiny lidí se změnou času za několik dní vyrovná, zanechat ale někdy může nepříjemné následky. „Jsou určité studie, které ukazují, že to je škodlivé. Že se třeba zvýší počet psychických problémů, jsou také statistiky úrazovosti, dokonce i sebevražd. Zvýší se i procento kardiovaskulárních příhod, to znamená infarktu a podobně,“ řekla pro TV Prima už dříve lékařka a expertka na spánek Soňa Nevšímalová. Podle některých zdrojů má zdravotní problémy během střídání času až 20 procent lidí.
„Zimní“ čas je podle odborníků lepší
Evropská unie proto plánuje nechat jen jeden čas. Dříve než v roce 2021 to ale nebude. Na členských státech teď je, aby rozhodly, který chtějí. Odborníci napříč obory zabývajícími se lidským zdravím a biorytmy preferují standardní středoevropský čas – tzv. zimní. „Ponechání trvalého standardního času poskytne lepší seřízení našeho časového biorytmu s denní dobou a z neurologického hlediska má pozitivní dopad na zdraví člověka,“ tvrdí chronobioložka Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Co to znamená konkrétně?
1. Letní čas je výhodný jen v létě, v zimě by dělal „neplechu“
Letní čas je prý výhodný jen v tom, že v létě prodlouží dobu, kdy lidé mohou být aktivní. Tím ale výhody končí. „Pro celý rok letní čas? To by nebylo žádné štěstí,“ konstatovala už dříve biochemička Helena Illnerová. A dodala: „Kdybychom žili na letním času, tak by třeba v zimě byl první úsvit třeba v devět hodin ráno.“ Přitom bychom měli prý dbát spíš na to, abychom vstávali pokud možno do světla, nebo aby nastalo co nejdříve po probuzení.
>> Střídání času a odborný pohled na věc:
2. Světlo potřebujeme víc ráno než večer
Intenzivní ranní světlo je podle expertů účinnější. Většina lidí ho potřebuje. Důležité je například i pro kontrolu sezónních depresí a podobně. Večerní světlo totiž tlumí produkci spánkového hormonu melatoninu a zpožďuje biologické hodiny všech živých organismů včetně člověka. A naopak brzké ranní světlo způsobuje, že se hodiny trochu předběhnou. „A to je velmi důležité. Protože většina z nás má vnitřní čas nastaven tak, že nám den jakoby trvá delší dobu a my potřebujeme to ranní světlo, aby se den zase navrátil do toho limitu 24 hodin. Aby se nám trošičku přeběhl,“ řekla profesorka Illnerová. „Večerní světlo ten den každého z nás prodlužuje, čili se dostáváme do ještě větší desynchronizace,“ potvrdila lékařka Nevšímalová.
3. Přirozenost (nejen) pro děti
Nechat celoročně „zimní“ čas je podle Soni Nevšímalové velmi důležité také pro děti. „Pro děti, které by měly v létě mít světlo do jedenácti hodin večer, a v zimě chodit spát v devět hodin, první školní hodina by byla zcela potmě, to by bylo úplně nepřirozené,“ upozornila lékařka.
4. Symetrie okolo půlnoci
Lidé podle Heleny Illnerové také potřebují žít trochu symetricky okolo půlnoci. Ne že bychom museli chodit spát v osm hodin a ve čtyři ráno vstávat. „Ale aspoň trošku symetricky, aspoň v jedenáct spát a v sedm ráno vstávat. Ale rozhodně ne, abychom spali už kus dopoledne,“ poznamenala profesorka.
>> Z pořadů na Primě: Vše o spánku napříč světadíly - Jaký národ spí jen na matraci a jak často v ložnici větrají Američané?