5 situací, kdy vám mohou nabíhat dluhy, aniž o tom víte. A jak zjistit, kde dlužíte

863 tisíc lidí v exekuci, z toho 70 procent z nich má tři a více exekucí. Celkově vymáhaná jistina – 239 miliard korun. To jsou čísla za rok 2017, která uveřejnil web mapaexekuci.cz. Nejvíc si lidé půjčují na spotřební zboží, často je velkým problémem nepříliš vysoká půjčka – tzv. mikropůjčka do 10 tisíc korun, kterou si lidé berou nejvíc před Vánoci. Je ale bohužel možné stát se dlužníkem, i když si nikdy na nic půjčku nevezmete, ať už u banky nebo nebankovní instituce. Exekuční příkaz totiž může přijít i kvůli pohledávkám, které vůči lidem evidují i státní organizace nebo poskytovatelé služeb. Třeba jen Česká správa sociálního zabezpečení loni ve správní exekuci vymáhala celkem 173 487 vykonatelných titulů.

Nicméně instituce na existující pohledávky velmi často samy upozorňují. Někdy upomínky dotyčný ignoruje, zapomene na ně nebo na platbu jednoduše nemá. Ale někdy informaci o dluhu nedostane. Většinou určitým nedopatřením. Buď se ztratí dopis s upomínkou (obvykle nechodí doporučeně) nebo je zaslán na jinou adresu (třeba původní po přestěhování). Zjistit, jestli náhodou nemáte nějaké dluhy, nebo kolik jich máte, i když o nich víte a ztrácíte se, není úplně jednoduché. Centrální bod, kde by se dluhy shromažďovaly, neexistuje, a podle Úřadu pro ochranu osobních údajů to nedovoluje ani legislativa.

Pozor na CERD! Stále funguje...

Úřad na to upozrornil v souvislosti s existencí Centrálního registru dlužníků (CERD), který se tak tváří, přitom se jedná o podezřelý až podvodný projekt, na který dlouhodobě upozorňovala ve zpravodajství i televize Prima. „Zákony ČR neumožňují provozovat žádný centrální registr dlužníků ve smyslu CERD anoncovaným, z něhož by bylo možno vydávat obecně platné potvrzení o bezdlužnosti, navíc na základě sdružování informací z různých státních a soukromých registrů,“ upozorňuje Úřad na ochranu osobních údajů na svém webu. Před aktivitou CERD znovu varuje i Česká obchodní inspekce, od níž takzvaný registr dostal loni pokutu 60 tisíc korun za klamavé jednání. „Z informací od spotřebitelů, kteří si na CERD stěžují, vyplývá, že je po registraci problematické provozovatele kontaktovat a ukončit předplatné,“ popisuje jeden z problémů mluvčí ČOI Jiří Fröhlich. Potvrzení o bezdlužnosti vydané za úplatou touto službou banky i nebankovní instituce při posuzování žádostí o úvěr ani neakceptují.

Jak lze tedy aktivně ověřit dluhy?

Úřad na ochranu osobních údajů doporučuje, aby se lidé v případě řešení dluhů a insolvence obraceli výlučně na veřejné databáze, jejichž činnost je stanovena zákonem (insolvenční rejstřík), nebo na takové registry, jejichž serióznost věrohodně potvrzují bankovní instituce a významní poskytovatelé úvěrů. Jedná se o Bankovní registr klientských informací (jehož členem jsou pouze banky) a Nebankovní registr klientských informací (členem jsou i nebankovní úvěrové společnosti a leasingové společnosti). Tyto služby jsou spolu se sdružením SOLUS, jehož členy jsou kromě bank a seriózních nebankovních věřitelů i někteří telekomunikační operátoři a distributoři energií, podle projektu Ministerstva financí Proč se finančně vzdělávat?, tři oficiální veřejné registry pro ověřování dluhů spotřebitelů. Do registru dlužníků je dlužník zapsán obvykle 6 – 8 týdnů poté, co se dostal do prodlení se splácením.

Jaké dluhy tedy lidé obvykle mívají (kromě standardních půjček)?

Nahlédnutím do vybraného registru tak lze obvykle za určitý poplatek získat přehled o bankovních a nebankovních dluzích, případně nedoplatcích u energetických společností nebo vybraných operátorů. To ale není výčet všech možných. Za co lidé podle projektu Ministerstva financí nejčastěji dluží? A jak případný dluh ověřit?

1. Pokuty

Standardním případem, kdy z původně nízké částky může vzniknout obří dluh kvůli narůstajícím penále či poplatkům, jsou pokuty za jízdu na černo. Například pokuta ve výši 200 korun může narůst až do výše 8 tisíc korun nebo víc (to, že takový nárůst vůbec legislativa umožňuje je jiná věc, která by měla být podle odborníků řešena). Patří sem i pokuta za rychlou jízdu v obci a podobně.

Dluh za nezaplacenou pokutu musí být začít ze strany státního orgánu nebo dopravního podniku nejpozději do jednoho roku. Jinak se promlčí. Nicméně nelze na to spoléhat, pokud se může stát, že vás upomínka nějak mine (v případě blokových pokut se upomínky obvykle ani neposílají).

V tomto případě je ale dost složité ověřit si stav, zda někde něco dlužíte. Snad jen pokud si pamatujete, že jste někde někdy pokutu dostali a nejste si jisti, jestli jste ji zaplatili, můžete se se žádostí o tuto informaci obrátit na konkrétní dopravní podnik.

2. Poplatky městu

Poplatky za svoz komunálního odpadu, za psa, jiné poplatky v místě současného nebo minulého bydliště, mohou být někdy kamenem úrazu. I kvůli nim občas dochází k exekucím. „Obec je povinna vymáhat pohledávky za svými dlužníky, ať již vznikly z jakýchkoli právních titulů. Za účelem vymožení dlužných pohledávek je obec povinna využít veškeré právní prostředky k vymožení takové pohledávky. Vymáhání dlužných pohledávek nastává až v případě, že dlužník neplní svůj dluh řádně a včas,“ uvedl JUDr. David Řezníček v odborném textu pro web e-Pravo.cz. Navíc ale není povinna zasílat upomínku. Ověřit případný dluh je nutné jedině přímo na příslušném úřadu.

3. Sociální/ zdravotní pojištění

Někdy mohou dluhy vzniknout i na sociálním nebo zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění je povinné pro každého z trvalým bydlištěm v České republice. Živnostníci si zálohy hradí sami, stejně tak třeba nezaměstnaní, kteří se neevidovali na úřadu práce nebo ženy v domácnosti. Za zaměstnance řeší platby zaměstnavatel. Jen v některých situacích pojistné za pojištěnce platí stát – například za matky na mateřské či rodičovské dovolené, studenty nebo osoby pečující o nemohoucího člena rodiny. Za jakých okolností může vzniknout dluh vůči pojišťovně? Třeba při přechodu mezi dvěma zaměstnáními, které ale na sebe přímo nenavazují. Nebo v situaci, kdy student absolvuje školu a odjede na půl roku do ciziny. Nebo pokud OSVČ nezmění trvalý příkaz záloh, pokud se s novým rokem změnila jejich minimální výše.

Výhodou je, že zdravotní pojišťovny obvykle zasílají výpis záloh a pohledávek, kde je vyměřeno i případné dlužné penále. A v případě změny adresy trvalého pobytu mají obvykle aktuální informace k dispozici díky centrální evidenci obyvatel, nicméně povinnost nahlásit jakoukoliv změnu má každý i tak do 8 dnů. Jenže dopis obvykle nechodí doporučeně, může se tak ztratit. Nebo ho ztratí pojištěnec a zapomene na to. Budete-li si ale chtít ověřit, jestli nemáte vůči pojišťovně dluh, je to docela jednoduché a zdarma. „(Pojištěnci) si mohou požádat o vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Nejjednodušší je přijít na klientské pracoviště VZP, protože toto vyúčtování (k danému dni) dostanete na počkání, samozřejmě bezplatně. Stačí jen předložit svůj občanský průkaz, ani nebudete muset nic vyplňovat,“ popsal například mluvčí největší pojišťovny u nás Oldřich Tichý na jejím webu. Z vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění pak zjistíte případné nedoplatky ve vztahu k pojišťovně.

V případě sociálního pojištění má povinnost platit zálohy zaměstnanec (hradí za něj zaměstnavatel) a osoby samostatně výdělečně činné (ty mají povinné pouze důchodové, k nemocenskému pojištění se mohou přihlásit dobrovolně, nicméně pokud to udělají, poté musí zálohy také povinně platit). V ostatních případech je sociální pojištění dobrovolné. Zaměstnanec jen těžko ovlivní, zda firemní účetní řádně vše odvádí, nicméně ověřit si dané informace může na okresní správě sociálního zabezpečení v místě bydliště. Stejně tak může i OSVČ. Případně lze využít online portál ČSSZ. Sociální správa evidovala ke konci roku 2017 pohledávky za neuvěřitelných 59 miliard korun. Dluhy na pojistném a penále tvoří asi 99 procent částky. Dlužné pokuty byly ve výši 154 milionů korun, což je ale ve vztahu k celé částce zanedbatelná suma. Dluh na sociálním pojištění tak nemusí být žádnou výjimkou.

4. Daňový dluh

Mohlo by se stát, že budete mít nějaký daňový nedoplatek? Pro případnou kontrolu se opět musíte obrátit na Finanční úřad. „Zde je možné požádat o potvrzení o bezdlužnosti (to ostatně často chtějí třeba banky při žádosti o hypotéku apod.). Žádost je možné podat osobně na podatelně nebo elektronicky přes daňový portál nebo datovou schránku. Výpis o bezdlužnosti od finančního úřadu je zpoplatněný částkou 100 Kč a na vyřízení vaší žádosti má tento úřad 30 dní,“ uvádí web exekuce-insolvence.cz.

5. Neuhrazená faktura za služby dodavatele

Elektřina, plyn, telefon, a tak podobně. I neuhrazené faktury za tyto služby se stávají relativně často narůstajícím dluhem, pokud není na upomínky reagováno (ty bývají také zpoplatněny). Pokud byste měli pochybnosti, v tomto případě je vhodné obrátit se opět přímo na dodavatele, nicméně někteří jsou i ve sdružení SOLUS. Dlužníkům ve výsledku může hrozit kromě zvýšeného dluhu o nejrůznější poplatky a úroky z prodlení i odpojení od sítě.

Hlaste změny

Vzhledem k výše uvedenému je tak vhodné myslet při každé změně na oznamovací povinnost vůči institucím – jak státním, tak soukromým finančním. „Doporučujeme, abyste si například v případě změny jména nebo bydliště ověřili, zda má zdravotní pojišťovna, mobilní operátor, finanční instituce a další poskytovatelé služeb aktuální kontakty. Také je dobré pravidelně kontrolovat správnost a aktuálnost účtů u trvalých příkazů,“ radí ještě v projektu o finanční gramotnosti Ministerstvo financí.

Ivana Kropáčková

S využitím: https://www.epravo.cz/top/clanky/povinnost-obce-vymahat-pohledavky-a-moznost-obce-prominout-dluh-ci-vzdat-se-svych-prav-106284.html http://exekuce-insolvence.cz/jak-zjistit-ze-mam-dluhy-nebo-exekuce-a-kolik-dluzim-ii-cast/