5 věcí, které se hodí vědět, pokud topíte nebo plánujete topit peletami

Od září 2022 bude zcela zakázán provoz kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním. V pořádku budou pouze ta zařízení, která splní minimálně 3. emisní třídu. Obvykle to platí pro kotle na tuhá paliva vyrobené po roce 2000. Letos se rozbíhá třetí (a poslední) výzva kotlíkových dotací, díky kterým stát nabízí domácnostem pokrytí (větší či menší části) nákladů na případnou výměnu nevyhovujícího kotle (tedy zejména se to týká starých kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy). Příjem žádostí je přitom na spadnutí. Lidé v Moravskoslezském kraji mohou začít žádat už v pondělí 13. května. Další kraje budou následovat, nejpozději mohou příjem žádostí spustit ke konci října. Nově ale jsou podporovány pouze kotle na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle.

Ať už uvažujete o pořízení nového kotle v rámci dotací či nikoliv, připravili jsme přehled důležitých informací, které se týkají konkrétně topení peletami (biomasou). Díky výhřevnosti srovnatelné s uhlím a automatické obsluze kotle se stávají čím dál oblíbenější alternativou ostatním tuhým palivům, zejména v oblastech bez plynofikace.

1. Dřevní odpad s přidanou hodnotou

Pelety se vyrábějí z dřevních pilin, které vznikají jako odpad při zpracování dřeva. Ty jsou poté při vysoké teplotě lisovány do malých válečků nejčastěji o průměru 6 mm a délce 30 mm. Lisují se bez jakýchkoliv příměsí, proto se jedná o čisté přírodní palivo s neutrálním dopadem na životní prostředí. Při jejich spalování podle odborníků uniká komínem do vzduchu velmi nízké množství škodlivin. Podle měření spotřebitelské organizace dTest jsou emise dokonce i mnohonásobně nižší než v případě topení kusovým dřevem.

2. Podpora lokálních výrobců

Jedná se také o obnovitelný a lokální zdroj, který má i synergický efekt, kdy umístěním peletáren v regionech s vyšší nezaměstnaností je podpořena lokální ekonomika.

3. Není peleta jako peleta

Na trhu se můžete setkat s různou kvalitou pelet. Ty, které jsou označeny certifikací (např. ENplus, DIN plus), by měly garantovat složení, původ i parametry paliva vhodné pro zátop v malých kotlích domácností. Jsou vyrobeny z čistých chemicky neošetřených pilin bez příměsí kůry a dalších součástí, jako jsou zbytky hlíny či písek.

Nejkvalitnější pelety pak mají označení A1. „Do třídy A2 se řadí pelety s nepatrně vyšším obsahem popela, které mohou být vyrobeny i z celých kmenů bez kořenů a zbytků po těžbě dřeva,“ doplňuje dTest na svém webu.

„Necertifikované pelety jsou o něco levnější, to může být důvodem, proč po nich mnozí sáhnou,“ uvádí Jiří Vrba z CDP Ivory a vysvětluje: „Příměsi v těchto peletách ovlivňují bod tavení popela, v kotli se poté tvoří tzv. zápeky (tvrdé kusy spečených pilin). Ty je nutné průběžně odendávat, navíc mohou kotel nenávratně poškodit.“ 

4. Na kolik vyjdou?

Cena dřevěných pelet je v porovnání s ostatními možnostmi konkurenceschopná. „Vyplatit se může zejména v porovnání s topením elektřinou nebo plynem. Naopak uhlí či kusové dřevo je levnější, nejde však o závratné cenové rozdíly,“ uvádí ještě spotřebitelská organizace dTest.

Cena výtopu peletami se odvíjí od vytápěné plochy, tepelné ztráty domu. Na vytápění rodinného domu, jehož roční tepelná ztráta je mezi 60 – 70 GJ, je potřeba přibližně 4 tuny pelet, což je něco mezi 25 a 30 tisíci korun, včetně dopravy paliva.

Cena se odvíjí i od toho, zda kupujete pelety volné, které jsou nejlevnější, či balené.

Roli hraje také čas nákupu, nejvýhodnějším obdobím pro nákup topiva je jaro, kdy jsou ceny na nejnižší úrovni z celého roku.

5. Jak skladovat?

Pelety se lisují z vysušených pilin a ve vlhkém prostředí hrozí, že dojde k jejich znehodnocení. „Nejsou sice náročné na prostor, je ale nutné jim zajistit suchý kout,“ radí ještě dTest.

Ivana Kropáčková