O volně žijící zvířata v nouzi se starají pracovníci záchranných stanic. Není ale nutné brát k nim každé bodlinaté mládě, natož každého ježka. „Statný“ ježek se o sebe postará sám i v zimě, najde-li vhodné podmínky. Ty mu můžete poskytnout i na vaší zahradě nebo v okolí domu. Chcete-li, aby zůstal na vašem pozemku, pokud ho na něm objevíte, určitě na podzim ocení trochu krmení a vody, a také pár kopic listí nebo větví a otevřený kompost. A navíc malou škvíru v plotě, aby mohl volně procházet ven a dovnitř. Zkrátka, nechte na zahradě, na které ideálně nepoužíváte pesticidy, trošku „nepořádek“. Nebo vyrobte/kupte jednoduchou boudičku, do které se může schovat.
Někdy ale toto užitečné zvíře akutní pomoc člověka skutečně potřebuje. Pokud ježka v nouzi najdete, nejlepší je kontaktovat nejbližší záchrannou stanici (Zvirevnouzi.cz), kde se o něj postarají. Zavolejte ale raději předem, zda pro dalšího „pacienta“ mají ještě kapacitu. Obrátit se na tamní pracovníky můžete ostatně vždy, kdy si nebudete jisti, jestli je pomoc vůbec na místě. Tady už ale základní ukazatele, podle kterých zjistíte, že ježkovo přežití může právě záviset na vašem rychlém jednání.
Pokud najdete na podzim ježčí mládě, může to být adept na vzetí do péče, respektive dokrmování, aby stihlo ještě nabrat do zimy váhu. Malá mláďata jsou v tomto období běžným jevem - vzešla z tzv. pozdního vrhu. Obecně nicméně platí, že od druhé poloviny října je na místě pomoci pouze takovému ježkovi, který má méně než 350, resp. 450 gramů na konci měsíce, což se přibližně podobá velikosti roztažené dlaně dospělého člověka. Pro listopadového nalezence je pak limitní hmotnost 600 gramů. Pouhých 208 gramů mělo i mládě ježka z reportáže Jana Marvana. Na první pohled bylo jasné, že není starší víc než pár týdnů. Moc nadějí na přežití zimy by bez lidské pomoci nemělo. Co vše lze pro takové mládě udělat, jsme zaznamenali i na kameru.
Rozhodnete-li se pomoci mláděti přežít zimu někde u vás ve sklepě a vhodném příbytku, můžete ho vzít i k veterináři, který zajistí základní lékařské ošetření. Ideální mazlíček to ale není, ježek je noční tvor a navíc samotář, na jaře je tak dobré ho opět vypustit – buď do bezpečné přírody (daleko od silnice) a nebo na vhodnou zahradu. O tom, jak pečovat o ježka svépomocí, se můžete dočíst v brožuře Záchranné stanice Vlašim.
Vzhledem k tomu, že ježek je noční tvor, pravděpodobně bude potřebovat vaši, respektive pomoc pracovníků záchranné stanice, pokud ho najdete pohybovat se během dne. Nejspíš to znamená, že je nemocný nebo zraněný, hladový nebo slepý (neumí odlišit den a noc).
Také najdete-li ježka venku během zimy, je na místě mu pomoci. Nejstudenější část roku přežívají ježci v zimním spánku. Pokud je ale ježek aktivní v tomto období, došly mu nejspíš energetické zásoby, které jsou nutné pro hibernaci.
Ježek různého stáří a hmotnosti se také může ocitnout v nesnázích tak, že uvízne v odpadcích nebo se zachytí v plotě či síti, případně někam spadne.
Zranění – ať už od dopravního prostředku, zahradní techniky či psa - je určitě signál k rychlé pomoci. Zraněný či nemocný ježek se těžko pohybuje, je malátný, při dotyku rukou nenaježí bodliny, nestočí se do klubíčka.
Také osiřelé mládě, nejen v období před zimou, ale i na jaře či v létě, by nemuselo bez lidské pomoci dlouho přežít. To, jestli je mládě skutečně osiřelé, je nutné ověřit několikahodinovým pozorováním. Zjistěte nejprve, jestli se samice k mláďatům skutečně nevrací. Svá mláďata totiž často opouští i na delší dobu při hledání potravy. Pokud se ale mládě či mláďata dlouho pohybují kolem hnízda, a dokonce i ve dne, navíc slabě pískají a jsou prochladlá, nejspíš už matku nemají.
