VELKÉ ZPRÁVY: Lidé jsou ve stresu, 15 procent Čechů trpí syndromem vyhoření
Dlouhodobý stres může být spouštěčem vážných onemocnění. Naučte se s ním bojovat...
Stresové situace zažíváme občas všichni. Je to přirozené. Pokud stres sám spontánně odezní, nepředstavuje podle odborníků obvykle žádné zdravotní riziko. Jiné je to se stresorem, který není zvládán dlouhodobě. Může souviset například s nepříjemnou situací ve vztahu, nemocí blízkého, šikanou, finančními problémy, extrémním pracovním vytížením nebo celkovou nespokojeností v zaměstnání. Faktem je, že v současné době je stresu – více či méně - vystavena většina z nás. V důsledku může způsobit například žaludeční vředy, bolest hlavy či páteře, vysoký krevní tlak nebo dokonce infarkt. Podílet se může i na rozvoji cukrovky. Mohou ale přijít také deprese, úzkosti, syndrom vyhoření. Tím podle jednoho z výzkumů u nás trpí 15 procent lidí. "Syndrom vyhoření je vlastně už taková poslední fáze dlouhodobého stresu. Můžeme si ho představit jako stav, kdy vypnou pojistky," říká psycholožka Zuzana Douchová v úvodní reportáži.
Odstranit všechny stresory v životě nelze (je žádoucí ale některé z nich rázně řešit – například šikanu či výraznou nespokojenost v práci), zásadní je vědět, co vám může pomoci se s nimi lépe vypořádat. V boji proti stresu či úzkostem pomáhá zejména:
1. Pohyb
Obvyklým způsobem, jak uvolnit stres, je podle odborníků fyzická aktivita. A to taková, která vám přináší radost. Můžete cvičit, běhat, chodit na procházky, tancovat, jezdit na kole, a nebo úplně něco jiného. Dělejte cokoliv, co je vám příjemné. Cvičením nejen že zmírníte stresovou situaci, ale příště zvládnete stres lépe. Pravidelný pohyb střední intenzity je tak i určitou prevencí, která navíc zvyšuje imunitu.
2. Odpočinek a relaxace
Stejně jako pohyb je důležitý i odpočinek. Najděte si na něj čas každý den, striktně si ho naplánujte. Setkávejte se s přáteli, rodinou, pravidelně a kvalitně jezte, dopřejte si klidnou večeři, věnujte se chvíli jen sami sobě a činnosti, která vám dovolí zapomenout na starosti. Uvolní vás to a rozptýlí.
Měli byste také dostatečně spát (je-li to reálné). Spánek je důležitý pro dokonalou regeneraci.
Pomoci vám mohou i relaxační cvičení, jako je jóga, meditace a podobně. Pomocí relaxace se člověk velmi dobře uvolní – a to jak po psychické tak fyzické stránce, stresová reakce se tak může zastavit a příště bude v podobné situaci slabší nebo žádná. Ve chvíli, kdy zažíváte akutní stres, je pak vhodné pomalu a mělce dýchat. Postupně byste se měli uklidnit.
3. Smích a optimismus
Účinnou zbraní proti zátěžovým situacím je také humor a optimismus. Smějte se, bavte se s přáteli, sledujte komedie, čtěte humorné historky. Důležité je mít si s kým popovídat a svěřit se se svým trápením. A nebo naopak mluvit o tématech, která vás baví. Snažte se také nebrat si nic osobně a naučte se "házet některé věci za hlavu".
4. Pláč
Nebojte se ale ani brečet, pokud se vám stane něco nepříjemného. Slzy odplavují negativní emoce. Uvědomte si, že každý někdy prožívá ztrátu a zármutek, a v takových chvílích je pláč zcela v pořádku.
5. Potraviny zlepšující náladu
To, že snadno podlehnete stresu, úzkostem, panice, nebo jste podráždění, může způsobit i nedostatek některých látek v organizmu. Respektive trvalý stres je může ve zvýšené míře spotřebovávat. Odborníci skloňují v souvislosti s psychickou pohodou zejména hořčík, poté vitamíny skupiny B, vápník a zinek. Zkuste je doplnit.
Pomoci mohou i některé potraviny. „Doporučuje se zvýšená konzumace ryb, zeleniny (zejména celeru, špenátu, zelí, hlávkového salátu, petrželky, česneku) a ovoce (zvláště hrušek a broskví). Vhodné je hodně pít, zejména bylinkové čaje (heřmánkový, meduňkový) a nešetřit kmínem,“ radí odbornice na zdravou výživu Jarmila Mandžuková v knize Co jíst, když… Zvýšenou odolnost vůči stresu pak může podle ní zajistit i zvýšená konzumace obilných klíčků, ovesných vloček, droždí, rajčat či medu.
>> Inspirace: Recepty s ovesnými vločkami
Protidepresivní účinky by pak měly mít například všechny druhy ořechů. Při psychických problémech je vhodné sáhnout také po potravinách, které obsahují aminokyselinu tryptofan. Jedná se zejména o lososa, banány, krocana či mléčné výrobky. „Vysoká hladina této aminokysliny zvyšuje v mozku tvorbu serotoninu, který pomáhá regulovat náladu,“ vysvětluje Mandžuková.
Podle lékařů navíc může být při léčbě psychických poruch a navození duševní pohody účinná i třezalka (dokonce ve srovnatelné míře jako syntetická antidepresiva), respektive extrakt z této léčivky. Pozor ale na kontraindikace s jinými léčivy či hormonální antikoncepcí. Berete-li jakékoliv léky, třezalka pro vás vhodná není. Další doporučovanou bylinou, pokud jde o psychické zdraví, je také rozchodnice růžová.
Může pomoci i odborník
Pokud jsou problémy závažnějšího charakteru a nedaří se vám s nimi nijak vypořádat, nebojte se ani navštívit psychologa, psychoterapeuta či psychiatra, ke kterým nepotřebujete žádné doporučení praktického lékaře.
