Mozek v kondici může snížit riziko Alzheimerovy choroby. Co třeba jíst? Vyluštěte přesmyčky v článku

Alzheimerova choroba se stala hrozbou 21. století...

Degenerativní onemocnění mozku – Alzheimerova choroba – představuje závažný problém pro pacienta i jeho blízké. „Narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka,“ uvádí web Alzheimer.cz. Mezinárodní den této nemoci připadá každoročně právě na 21. září.

Nemoc začíná pozvolna

„Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost,“ dočteme se ještě na Alzheimer.cz. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je přitom vysoký věk, buňky v mozku se začnou poškozovat u každého dvacátého člověka staršího 65 let. U žen se přitom demence vyskytuje asi dvakrát častěji než u mužů.

Rostoucí počet postižených

Počet nemocných přitom podle statistik roste. Nejen v České republice, ale i celosvětově. Jak ve své odborné zprávě uvádí Státní zdravotní ústav, příčiny nejsou zcela objasněny, a proto je důležité se z hlediska prevence zaměřit, jak tomuto závažnému onemocnění předcházet.

Podle výzkumů mohou údajně určité návyky zpomalit nebo dokonce odvrátit rozvoj příznaků nemoci v budoucnu. Kdy je vhodné s nimi začít? Zdravotníci radí: "Čím dříve, tím lépe, ale nikdy prý není pozdě." Co je vhodné dělat zejména?

Křížovky a spol.

Velký význam mají podle SZÚ intelektuální aktivity, mezi které patří četba, luštění křížovek, hry, studium cizích jazyků, celoživotní vzdělávání, hra na hudební nástroj až do pozdního stáří. „Studií je prokázáno, že mentální vytížení je zvláště vhodné v období mezi 30. - 50. rokem života. Vysvětluje se to využitím tzv. „mozkové rezervy“, která je vytvořena vznikem nových synapsí (spojením) mezi neurony (mozkovými buňkami),“ uvádí zdravotní ústav na svých webových stránkách. Obecně je vhodné mozek trénovat řešením nejrůznějších nových situací. Potrénujte si mozkové závity například na následujícím obrázku (leták jedné z předchozích kampaní Státního zdravotního ústavu), kde najdete „zašifrované“ názvy vhodných potravin přispívajících k správnému fungování mozku.

Prospěšná strava

Strava je totiž (nejen) v prevenci Alzheimerovy choroby velmi důležitá. Kromě výše uvedených potravin odborníci doporučují celkově vyváženou stravu. SZÚ pak radí zařadit do jídelníčku i dostatek vlákniny, obecně rybí maso, dvě porce ovoce a tři porce zeleniny denně pro obsah antioxidantů. Naopak je na místě omezit slaná jídla včetně uzenin, a také potraviny i nápoje s vysokým množstvím cukru.

Ani nízká váha, ani obezita

K rizikovým faktorům pro vznik demence patří i obezita a vysoký krevní tlak. Zároveň také podvýživa. Pokud je to jen trochu možné, snažte se o optimální váhové rozpětí vzhledem k vašim fyzickým proporcím.

Pohyb

Fyzická aktivita má pak příznivý vliv na krevní tlak, hladinu cholesterolu i krevního cukru. Uvádí se, že optimální frekvencí je alespoň 30 minut denně rychlé chůze nebo jízdy na kole.

Záliby a relaxace

Najděte si čas na odpočinek i zábavu. Poslouchat můžete například oblíbenou hudbu, zajít na film či divadelní představení. Mozek potřebuje nejen pracovat, ale i odpočívat. Dlouhodobá úzkost a stres může jeho funkci do budoucna negativně ovlivnit.

Dostatek spánku

Důležitou součástí prevence Alzheimerovy nemoci je proto i dostatek spánku. Minimálně by to mělo být 6 hodin. „Optimální dobou je 9 hodin. Delší doba je spojena se stoupajícím rizikem demence,“ varuje SZÚ.

Setkávání s přáteli a rodinou

Udržování sociálních kontaktů je podle lékařů také velmi zásadní, stejně tak navazování nových společenských vztahů.

Ivana Kropáčková; s využitím: Szu.cz/21-zari-mezinarodni-den-alzheimerovy-choroby; Alzheimer.cz

Tagy: