Nejen bitím se projevuje domácí násilí. Jeho obětem má pomoci nová aplikace

K surovým fyzickým atakům podle odborníků ani dojít nemusí. Jak se tedy dá poznat domácí násilí?
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Aplikace rozpozná domácí násilí a nasměruje oběť k pomoci

reklama

Kvůli napadení domácím násilníkem musí v Česku vyhledat lékaře 150 tisíc žen ročně. Ne každá se ale ozve a svou situaci řeší. Na policii se ve výsledku obrátí asi jen zhruba sedm tisíc z nich. Byť jsou ženy tou nejpočetnější skupinou obětí domácího násilí, týká se nezřídka i (jejich) dětí a seniorů. Zhruba ve 2 – 5 procentech případů jsou pak naopak muži týráni svými partnerkami.

Jak se vlastně pozná domácí násilí?

Pravděpodobně v každém vztahu se najdou čas od času okamžiky, kdy vzduchem lítají věci, vzájemné slovní urážky, případně může dojít někdy i na facky. Tohle domácí násilí není. Jedná se o něj tehdy, když blízká osoba požaduje naprostou kontrolu nad vším, co děláte. A to opakovaně.

A v podstatě domácí násilí není jen bití, k tomu ani podle odborníků dojít nemusí. „Ve vztazích, v nichž jeden z partnerů postupně uplatňuje a upevňuje moc a kontrolu nad druhým partnerem zpravidla nejdříve dochází k sociální kontrole, k omezování sociálních kontaktů, k ekonomickému omezování, k ponižování a psychickému týrání.

Následovat mohou/nemusí různé formy fyzického a sexuálního násilí. V případě fyzického násilí se nejedná jen o fyzické útoky, ale také například o odpírání základních fyzických potřeb (jídla a spánku).

U sexuálního násilí se obdobně nejedná jen například o znásilnění, ale také o nucení k sexu s třetí osobou nebo zveřejňování fotografií se sexuálním obsahem na sociálních sítích,“ vysvětlila už dříve Iveta Wollerová z organizace ACORUS, která pomáhá lidem ohroženým domácím násilím.

Pomoc v dosahu

V České republice je velmi slušná síť poradenských organizací a spolků, které obětem domácího násilí pomáhají (například Bílý kruh bezpečí, ACORUS, ROSA). Pomoc lze najít i v intervenčních centrech, která ze zákona zřizují kraje. Lze se obrátit i přímo na policii nebo lékaře. Velmi podrobně se možnostem pomoci věnujeme v článku Teror za zavřenými dveřmi: Kam se obrátit, když se stanete obětí? Zde najdete konkrétní telefonní čísla a další užitečné informace.

Aplikace rozpozná domácí násilí a nasměruje k pomoci

Nově (cca do několika týdnů) bude k dispozici navíc i aplikace, díky které budou moci oběti domácího násilí pomoc snáze vyhledat a zjistit potřebné informace. Aplikace umožní dotyčné/mu díky několika vstupním otázkám vůbec rozpoznat, že je terčem domácího násilí a následně pomůže kontaktovat poradnu či policii. Bezplatná aplikace bude v telefonu navíc maskovaná. „Aby se násilný partner nedozvěděl, že se snaží někde vyhledat pomoc, že se snaží svojí situaci nějakým způsobem řešit,“ říká v úvodní reportáži Branislava Maránová Vargová z Centra pro týrané ženy ROSA. Proč? Protože, jak už bylo uvedeno, cílem násilného partnera je udržet si kontrolu a moc.

Právě proto je důležitá i tato rada: Pokud se vás domácí násilí přímo dotýká a čtete si články (včetně tohoto) či prohlížíte weby k danému tématu v počítači nebo telefonu, ke kterému má agresor přístup, vymažte odkazy na ně z historie prohlížení.

Ivana Kropáčková

reklama

www.porovnej24.cz

reklama

Něco se chystá. Nová prima+ již brzy!