Nejen bitím se projevuje domácí násilí. Jeho obětem má pomoci nová aplikace

K surovým fyzickým atakům podle odborníků ani dojít nemusí. Jak se tedy dá poznat domácí násilí?
Aplikace rozpozná domácí násilí a nasměruje oběť k pomoci
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kvůli napadení domácím násilníkem musí v Česku vyhledat lékaře 150 tisíc žen ročně. Ne každá se ale ozve a svou situaci řeší. Na policii se ve výsledku obrátí asi jen zhruba sedm tisíc z nich. Byť jsou ženy tou nejpočetnější skupinou obětí domácího násilí, týká se nezřídka i (jejich) dětí a seniorů. Zhruba ve 2 – 5 procentech případů jsou pak naopak muži týráni svými partnerkami.

Jak se vlastně pozná domácí násilí?

Pravděpodobně v každém vztahu se najdou čas od času okamžiky, kdy vzduchem lítají věci, vzájemné slovní urážky, případně může dojít někdy i na facky. Tohle domácí násilí není. Jedná se o něj tehdy, když blízká osoba požaduje naprostou kontrolu nad vším, co děláte. A to opakovaně.

A v podstatě domácí násilí není jen bití, k tomu ani podle odborníků dojít nemusí. „Ve vztazích, v nichž jeden z partnerů postupně uplatňuje a upevňuje moc a kontrolu nad druhým partnerem zpravidla nejdříve dochází k sociální kontrole, k omezování sociálních kontaktů, k ekonomickému omezování, k ponižování a psychickému týrání.

Následovat mohou/nemusí různé formy fyzického a sexuálního násilí. V případě fyzického násilí se nejedná jen o fyzické útoky, ale také například o odpírání základních fyzických potřeb (jídla a spánku).

U sexuálního násilí se obdobně nejedná jen například o znásilnění, ale také o nucení k sexu s třetí osobou nebo zveřejňování fotografií se sexuálním obsahem na sociálních sítích,“ vysvětlila už dříve Iveta Wollerová z organizace ACORUS, která pomáhá lidem ohroženým domácím násilím.

Pomoc v dosahu

V České republice je velmi slušná síť poradenských organizací a spolků, které obětem domácího násilí pomáhají (například Bílý kruh bezpečí, ACORUS, ROSA). Pomoc lze najít i v intervenčních centrech, která ze zákona zřizují kraje. Lze se obrátit i přímo na policii nebo lékaře. Velmi podrobně se možnostem pomoci věnujeme v článku Teror za zavřenými dveřmi: Kam se obrátit, když se stanete obětí? Zde najdete konkrétní telefonní čísla a další užitečné informace.

Aplikace rozpozná domácí násilí a nasměruje k pomoci

Nově (cca do několika týdnů) bude k dispozici navíc i aplikace, díky které budou moci oběti domácího násilí pomoc snáze vyhledat a zjistit potřebné informace. Aplikace umožní dotyčné/mu díky několika vstupním otázkám vůbec rozpoznat, že je terčem domácího násilí a následně pomůže kontaktovat poradnu či policii. Bezplatná aplikace bude v telefonu navíc maskovaná. „Aby se násilný partner nedozvěděl, že se snaží někde vyhledat pomoc, že se snaží svojí situaci nějakým způsobem řešit,“ říká v úvodní reportáži Branislava Maránová Vargová z Centra pro týrané ženy ROSA. Proč? Protože, jak už bylo uvedeno, cílem násilného partnera je udržet si kontrolu a moc.

Právě proto je důležitá i tato rada: Pokud se vás domácí násilí přímo dotýká a čtete si články (včetně tohoto) či prohlížíte weby k danému tématu v počítači nebo telefonu, ke kterému má agresor přístup, vymažte odkazy na ně z historie prohlížení.

Ivana Kropáčková

www.porovnej24.cz
Reklama
Reklama