Spalničky ohrožují nejen nemocné, dočasně mohou vyřadit z běžného provozu i zdravé jedince, kteří se s nimi jen potkají...
Zavřený doma bez možnosti chodit do práce, nebo si třeba jen sám skočit nakoupit, je v těchto dnech i čtyřicetiletý muž, který chce zůstat v anonymitě. Říkejme mu třeba Jan. Doprovázel svého otce na kontrolu k lékaři. Jenže shodou okolností se šel do ordinace v nemocnici ukázat i jiný pacient, u kterého se spalničky prokázaly. Z nemocnice pak Janovi zavolali, že ho bude kontaktovat hygiena. Následně šel na krevní testy. „Byl jsem očkovaný, ale zjistili, že ty protilátky už po skoro čtyřiceti letech nemám,“ říká. A tak mu byla nařízena karanténa. Spolubydlící nicméně v pohybu omezeni prý nijak nejsou, pokud je on bez příznaků. „Je to pro mě opravdu zkušenost k nezaplacení,“ dodává Jan s notnou dávkou sarkazmu.
Proč takové „manévry“? Spalničky jsou podle hygieniků nejnakažlivější infekční nemocí. Jeden nemocný může nakazit 14 až 18 vnímavých lidí. Přenáší se vzduchem, nákaze se lze bránit těžko. Řádí po celé Evropě a letos nás Čechy zřejmě čeká nejhorší rok (viz úvodní reportáž). Kvůli narůstajícímu počtu nemocných některá zdravotnická zařízení přistupují i k (pře)očkování svých zaměstnanců. V rámci probíhající epidemie spalniček by tak měl každý (dotčený) dodržovat určité postupy, aby se nákaza nešířila, a neohrožovala zejména ty nejmenší, kteří ještě nemohli být ani očkovaní a nemusí mít protilátky od matky.
Co tedy dělat při podezření na nemoc nebo poté, co zjistíte, že jste se potkali s nakaženým člověkem? Přinášíme přehled doporučení a praktických informací v otázkách a odpovědích…
Dostal/a jsem zprávu, že jsem se já nebo mé dítě potkalo s nemocným spalničkami. Co mám dělat?
Je velmi pravděpodobné, že s vám ozvala sama hygiena. V případě, že se u někoho laboratorně prokáže onemocnění, musí zdravotníkům sdělit, kde se pohyboval a s kým byl v kontaktu. Ve zdravotnickém zařízení pak musí vyhledat, kdo byl v dobu pobytu nemocného v ordinaci či čekárně. Zaměstnanci hygienické stanice postupně tyto dotčené lidi kontaktují. Podle situace (viz dále) budete možná posláni na odběry, které by měly ukázat, zda jsou v krvi protilátky.
Co bude znamenat konkrétní výsledek?
Pokud se protilátky prokážou, nebudete nijak omezováni. Ale.. „Osoby, které chráněny nejsou a byly v přímém kontaktu s nemocným, se musí podrobit karanténě,“ uvádí epidemioložka Zdeňka Jágrová z Hygienické stanice Hlavního města Prahy. Ostatně to vyplývá i z příběhu pana Jana.
Co je přímý kontakt?
Za přímý kontakt lze podle hygieniků považovat pobyt v jedné místnosti (např. čekárně u lékaře), pobyt na pracovišti (např. v jedné kanceláři), dlouhodobější cestování v jednom voze městské hromadné dopravy a samozřejmě pobyt v rámci rodiny.
Kdo (pravděpodobně) je a není imunní?
Lidé, kteří spalničky prodělali, už znovu onemocnět nemohou. Jsou imunní. Ze zkušeností pražských hygieniků také vyplývá, že prokazatelně jsou chráněny i děti do 18 let věku, které byly očkovány dvěma dávkami očkovací látky. Za imunní jsou podle informací Státního zdravotního ústavu považování i lidé narození před rokem 1968. „Sérologické přehledy 2013 ukázaly, že ve věkových skupinách přirozeně promořených osob, tedy u narozených před rokem 1968, je v jednotlivých věkových skupinách IgG pozitivních 97 až 99 % osob,“ popisuje lékařka Radomíra Limberková v odborném textu na webu SZÚ.
S očkováním proti spalničkám se u nás totiž začalo v roce 1969, nejprve se ale podávala pouze jedna dávka očkovací látky, která dnes již nezaručuje ochranu. „Proto u osob ve věku 30 – 50 let již nelze v plném rozsahu ochranu navozenou očkováním odhadnout, je třeba, aby bylo provedeno vyšetření protilátek,“ vysvětluje Zdeňka Jágrová. Imunní také zřejmě nebudou kojenci před první dávkou očkování, pokud jejich matka také nemá protilátky proti spalničkám.
Jak dlouho trvá karanténa?
Podle informací hygieniků se nechránění lidé izolují v intervalu od 7. do 21. dne ode dne posledního kontaktu s nemocným. „Takto je stanovena karanténa proto, že onemocnět člověk může nejdříve 7. den po kontaktu s nemocným a nejpozději 21. den po kontaktu. Obvykle většina lidí onemocní okolo 10. až 14. dne ode dne posledního kontaktu s nemocným,“ doplňuje epidemioložka Jágrová.
Co obnáší nařízená karanténa? Mohu si dojít aspoň nakoupit?
Pokud vám bude nařízena karanténa, je vaší povinností omezit kontakt s cizími lidmi na co nejmenší možnou míru. Nepoužívat MHD ani místa výskytu většího počtu osob. „Samozřejmě není účelem karantény, aby osoba v karanténě trpěla hlady. Nezbytný nákup může realizovat za pomoci rodinných příslušníků, blízkých či známých. I takové kontakty by však měly probíhat skutečně krátkodobě. Pokud osoba v karanténě žádné blízké nemá, lze využít, například za účelem nákupu potravin, dovozových služeb. Osoby, které se dostávají do kontaktu s člověkem s nařízenou karanténou, by měly, za účelem snížení jakéhokoli rizika, vždy použít ústenku,“ popisuje pražská hygiena.
A jak to bude s absencí v práci?
V případě nařízené karantény dostanete doklad od lékaře pro zaměstnavatele, příp. sociální správu v případě OSVČ. Na jeho základě vám bude vyplácena náhrada mzdy, resp. nemocenská dávka, a to hned od prvního pracovního dne absence. „Vypočítává ji z průměrného výdělku, který se stanovuje stejně, jako kdyby v den vzniku pracovní neschopnosti nastupoval zaměstnanec na dovolenou,“ je uvedeno na webu České správy sociálního zabezpečení.
Jak se nemoc projevuje a kdy je člověk infekční?
Pokud se člověk skutečně nakazí, začne virus vylučovat zpravidla 1 den před začátkem tzv. prodromálního stadia, tedy doby, kdy má teplotu, zánět spojivek a zánět nosohltanu, toto stadium trvá asi 3 – 4 dny. Mezi příznaky se řadí i bílé tečky s červeným okrajem v ústech. Poté dochází k výsevu sytě červené vyrážky, která se nejprve objevuje na krku a obličeji, poté se rozšiřuje na zbytek těla. Nemocný však bývá infekční ještě 4 dny poté, co k výsevu vyrážky došlo.
Podle příznaků je možné, že mám (nebo dítě) spalničky. Mám(e) jít k lékaři?
Pokud máte podezření, že jste se mohli nakazit a projevy nemoci připomínají spalničky, měli byste nejprve zavolat svému lékaři. „V první řadě telefonicky kontaktovat svého lékaře a poradit se s ním. Pokud lékař vysloví podezření, objedná nemocnému přepravu sanitním vozem a zajistí tak jeho izolaci od ostatních osob,“ zní závěrečné doporučení pražských hygieniků.