V topné sezóně přibývá otrav oxidem uhelnatým. Důležité rady, které mohou zachránit život

Se začátkem topné sezóny rapidně přibývá otrav oxidem uhelnatým. V týdnu k jednomu takovému případu vyjížděli například záchranáři na Jablonecku, kde zákeřný plyn unikal z plynového kotle v bytovém domě. Jedna žena skončila v nemocnici. Nezřídka podobné situace končí i tragicky, ročně zemře na otravu oxidem uhelnatým asi 150 lidí. Nicméně velmi častá bývá i otrava zplodinami z karem na ohřívání vody v koupelnách. Za určitých podmínek riziko ale přináší jakékoliv zařízení, při kterém dochází ke spalování - především uhlí, dřeva, zemního plynu nebo benzínu. „Příčinou výskytu zvýšených koncentrací v interiérech je nedostatečné odvětrání místností, kde jsou kamna, sporáky, karmy (koupelny) a další spalovací zařízení umístěna. Životu nebezpečné pak jsou netěsnící spalinové cesty a komíny, dále špatně čištěná a neseřízená zařízení,“ informuje ministerstvo zdravotnictví na svém webu.
Na únik jedovatého plynu se v případě ženy z Jablonecka naštěstí přišlo včas. Jak je uvedeno v reportáži Libora Tampiera, obyvatelka bytu zareagovala přesně tak, jak to hasiči doporučují. Připravili jsme přehled zásadních informací, jak lze vůbec poznat, že vás ohrožuje oxid uhelnatý a co je vhodné v takovém případě udělat. A také, jak riziko otravy minimalizovat…
Poznat otravu oxidem uhelnatým není často jednoduché ani pro záchranáře, nicméně ti většinou už mají při zásazích automatické detektory, které je upozorní na nebezpečí. Prvotní příznaky totiž mohou být podobné například nastupující viróze či vyčerpání. Je proto nutné nebrat následující příznaky, které popisuje ministerstvo zdravotnictví, na lehkou váhu, zvlášť máte-li doma nějaké zařízení, při kterém dochází ke spalování a pokud přijdou u více lidí najednou:
Oxid uhelnatý je nebezpečný hlavně v tom, že lidé v zamořené místnosti vůbec netuší, že mu jsou vystaveni. „Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn, bez chuti, bez zápachu, proto je velice těžké určit ten jeho únik dřív než člověku začne být špatně“, říká mluvčí hasičů Libereckého kraje Pavlína Bílková. O to zákeřnější je tento "tichý zabiják" pak v noci, kdy obyvatelé bytu spí. „Každopádně pokud máme podezření, tak je nutné urychleně začít větrat a opustit tu místnost nebo objekt,“ dodává Pavlína Bílková. Pokud už u postiženého došlo k zástavě oběhu, je třeba bezodkladně poskytnout srdeční masáž a umělé dýchání. „Další péče vždy patří do rukou lékaře, neboť i zdánlivě zotavený a stabilizovaný postižený může náhle opět upadnout do bezvědomí,“ upozorňuje ministerstvo.
Jak už bylo uvedeno, nejčastější příčinou vyšší koncentrace oxidu uhelnatého v místnosti je zanedbaná údržba nebo technicky nevyhovující topná zařízení, jako jsou kotle, karmy, ale také krbová kamna či krbové vložky. Na vině může být i špatně vyčištěný komín nebo ucpaný komín (například i mrtvý pták), který ztrácí tah a tím dochází ke špatnému spalování. Povinnou kontrolu komína minimálně jednou ročně kominíkem je tak vhodné vždy zrealizovat, nejen kvůli případné pokutě od úředníků. Průběžnou prohlídku ale zvládne každý i sám.
Pokud máte doma kotel nebo karmu, je také důležité nechat zařízení minimálně jednou ročně zkontrolovat revizním technikem. Za takovou prohlídku zaplatíte obvykle od jednoho do dvou tisíc korun.
A jak se vlastně stane, že se jedovatý oxid uhelnatý dostane v případě plynového kotle tam, kam nemá? To můžete vidět v následujícím videu:
Místnosti, kde zařízení se spalováním používáte, musí být nějak odvětrávané.
Spolehlivým způsobem, jak se vyhnout otravě oxidem uhelnatým při topení plynem, je mít kondenzační kotel, místo atmosférického. V případě kondenzačního kotle už je vyloučený únik spalin do prostoru, kde se člověk pohybuje. Vzduch se u tohoto typu zařízení saje zvenku a spaliny jsou také odváděny ven uzavřenou spalinovou cestou.
Nepoužívejte k vytápění plynovou troubu.
Podle odborníků se vyplatí investovat do alarmu hlásiče, který vás při úniku oxidu uhelnatého včas varuje. Takové detektory vyjdou na částku v řádu několika stovek korun. „Doporučujeme ho používat všude tam, kde dochází ke spalování zemního plynu, uhlí, biomasy a topného oleje. Tzn. tam, kde se používá kotel, kamna, krb, karma, plynový sporák, krbová kamna nebo krbová vložka a jiná topná zařízení,“ uvádí ještě web Bezpecnostprace.cz.