Znáte je dobře? 5 nebezpečných hub, které si lidé mohou splést s jedlými

Konečně rostou. Lidé nosí z lesa plné košíky. Některé nejedlé i jedovaté houby ale mohou připomínat ty jedlé...
Polovina září. Houby konečně rostou, pozor na záměnu
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Reportérka Jana Urbanová se s kamerou vydala houbařit na Třeboňsko a už po pár minutách v lese měla první úlovky. Kromě hříbků našla v hojném počtu také křemenáče, kozáky i klouzky. Houby teď podle mykologů rostou hlavně v jižní polovině republiky - plné košíky nosí lidé třeba z jihozápadní části Šumavy, konkrétně z oblasti kolem Kvildy nebo z Pelhřimovska na Vysočině. Nicméně i houbaři z jiných koutů Česka se na sociálních sítích chlubí pěknými úlovky – třeba z procházek v lesích kolem Prahy, na Plzeňsku, Příbramsku, Olomoucku či v Beskydech.

Dvojníci. Jeden jedlý, druhý ne

Mykologové nicméně varují i před tím, že někteří (zejména amatérští) houbaři se snadno spletou a seberou jedovatou houbu v domnění, že je jedlá. „90 procent lidí vůbec neví, že existují jedovaté bedly,“ varuje například mykoložka Libuše Kotilová (viz videopříspěvek). Stejně tak důrazně na houbaře apelují i lékaři z Toxikologického informačního střediska (TIS), které každoročně řeší desítky případů otrav. A to nejen v sezóně, ale i v zimě, kdy se konzumují houby nasušené. Jaké druhy například mohou lidé mezi sebou zaměnit?

1. Hřib kříšť vs. hřib kovář

Hřib kovář neboli „modrák“ se běžně sbírá, ale musíte dbát na důkladnou tepelnou úpravu – minimálně 20 minut varu. Podobá se mu nejedlý hřib kříšť. Otrava touto houbou sice není tak výrazná, ale je velmi nepříjemná. Jak je od sebe rozeznat? Hřib kříšť má světlou hlavu. Kovář má naopak hlavu tmavou a červené rourky.

Hřib kovář

Flockenstieliger Hexenröhrling.jpg
By Lebrac - Own work, CC BY-SA 4.0, Link

Hřib kříšť

Boletus.calopus.-.lindsey.jpg
By James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0, Link

V případě hřibů je důležité dávat pozor také na hřib satan. Ten se ale příliš často neukazuje. Když už, někdo si ho také může splést s kovářem. Hřib satan patří k houbám, po jehož konzumaci velmi rychle nastoupí prudké zažívací potíže.

Boletus satanas cropped.jpg
By Boletus_satanas.JPG: photo taken by Archenzo in an Italian wood Piacenza's Appennino derivative work: Ak ccm (talk) - Boletus_satanas.JPG, CC BY-SA 3.0, Link

2. Bedla zahradní vs. bedla červenající

Jak už bylo uvedeno, také mezi bedlami se najdou druhy, které mohou podle mykologů způsobit nepříjemné potíže. Mezi ně patří nejen drobné bedly, neboli „bedličky“, ale například také bedla zahradní. Je podobná bedle červenající (jedná se o příbuzný druh), která je sice jedlá, přesto může být pro někoho alergizující. Bedla červenající roste především v lesích a vytváří o něco drobnější plodnice, uvádí web Myko.cz. Šupiny na klobouku jsou menší, spíše vláknité, odstávající a méně kontrastní (povrch klobouku mezi šupinami nebývá zářivě bílý). Bedlu zahradní najdete hlavně v zahradách či parcích. V horní části třeně (nohy) je poměrně tuhý bělavý prsten.

Bedla zahradní

Chlorophyllum brunneum (Shaggy Parasol).jpg
By J.M.Garg - Own work, CC BY 3.0, Link

Bedla červenající 

Macrolepiota rhacodes 20061022wb.jpg
By User:Strobilomyces - Self-photographed, CC BY-SA 3.0, Link

Nejjistější je sbírat tradiční bedlu vysokou. Má široký klobouk pokrytý hnědými šupinami. Jedlá bedla se také pozná zejména podle volně pohybujícího se prstence kolem tříště. Lze jím posouvat po „noze“ houby nahoru a dolů, aniž by se poničil.

Bedla vysoká 

3. Muchomůrka zelená vs. žampiony, resp. bedla

Muchomůrka zelená je prudce jedovatá houba, která způsobuje nejen nepříjemné zažívací potíže, ale i závažné poškození jater a ledvin. Letos sice zatím podle mykologů příliš neroste, přesto je třeba si na ni dát pozor. A to zejména kvůli tomu, že si ji můžete splést s oblíbeným žampionem, respektive pečárkou. Roste jich u nás několik druhů. Za pečárky bývají podle České mykologické společnosti zaměňovány především vybledlé plodnice a bílá forma muchomůrky zelené. Nicméně mykologové také kroutí hlavou nad tím, že často bývá muchomůrka zelená zaměněna i za bedlu vysokou.

Amanita phalloides 130831w.JPG
By Strobilomyces - Own work, CC BY-SA 3.0, Link

Pečárka ovčí

2008-08-Agaricus-Stuttgartx7.JPG
By © Salix / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, Link

4. Žampion zápašný vs. žampiony jedlé

Ti, co sbírají divoce rostoucí žampiony neboli pečárky, by si měli dávat pozor také na jedovatý druh – žampion zápašný. Ten roste hojně na loukách a v parcích. „Existuje několik charakteristických znaků, podle kterých si zápašný žampion nelze splést s jedlým. Když zápašný poškrábeme na hlavičce nebo nožičce, okamžitě žloutkově zežloutne. Po chvíli ranka zašedne a vrátí se do matné podoby. Ostatní jedlé žampiony, například ovčí, když škrábnete, není poznat žádnou reakci, ale po čase poškozené místo lehce zežloutne. Jedlé žampiony voní krásně, většinou anýzem nebo po hořkých mandlích, nejedlý buď nevoní vůbec nebo po karbonu,“ řekla už dříve Helena Hamerská, členka výboru České mykologické společnosti, pro web Prima Living.

Pečárka zápašná

2010-11-13 Agaricus xanthodermus Genev 120348.jpg
By This image was created by user Lord Mayonnaise at Mushroom Observer, a source for mycological images. You can contact this user here. - This image is Image Number 120348 at Mushroom Observer, a source for mycological images., CC BY-SA 3.0, Link

5. Muchomůrka tygrovaná vs. muchomůrka růžovka

„Mezi muchomůrkami je řada jedlých, jen růžovka neboli masák, odborně muchomůrka růžová, je však i chutná. Bohužel je však zaměnitelná s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou,“ uvádí ještě web Prima Living. A doplňuje poznávací znamení, podle kterého je možné obě houby od sebe rozeznat. „Základním znakem je límeček neboli prstýnek pod kloboučkem. Ten mají obě dvě, ale muchomůrka růžová má límeček vroubkovaný. Jsou to rýhy podobné těm, jako jsou ze strany na minci. Muchomůrka tygrovaná má límeček vždy hladký.“ Pokud je tedy límeček hladký nebo si nejste jistí, nikdy houbu neberte. A pokud si budete jistí, že se jedná o muchomůrku růžovku, dbejte na její důkladné povaření. Stejně jako hřib kovář patří mezi houby, které jsou v syrovém stavu vlastně nejedlé – hrozí nevolnosti.

Muchomůrka tygrovaná

Amanita pantherina - Ss181292.jpg
By Stanisław Skowron - Own work, Public Domain, Link

Muchomůrka růžovka

2011-07-30 Amanita rubescens 1.jpg
By Andreas Kunze - Own work, CC BY-SA 3.0, Link

 

Ivana Kropáčková

www.porovnej24.cz
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama