KOMENTÁŘ: „Na Hrad nejdu!“ aneb Když politik zapomene, o čem je politika…

Bývaly doby, kdy jsme před osmadvacátým říjnem nejvíce slýchali o lidech, kteří si do Vladislavského sálu Pražského hradu přijdou převzít ocenění. Poslední dobou je to ale trochu jinak. Poslední dobou se naopak nejvíce řeší ti, kteří na Hrad nepřijdou vůbec. Z nechození na „prezidentské“ akce se totiž stalo gesto, které patří tak nějak k dobrému tónu. Gesto vrcholného nesouhlasu s prezidentem a jeho politikou. Gesto hojně využívané politiky současných opozičních stran, kteří se doslova trumfují v tom, kdo razantněji odmítne hradní pozvání.
Pražský hrad
Pražský hrad
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Gesta určitě mají svůj hluboký smysl a každý na ně má právo. Každý, krom politiků. Ti totiž nemají dělat gesta! Mají dělat právě tu politiku. To znamená: bojovat s protivníkem politickými prostředky.

Politici jsou aktivními činiteli politiky a mají politickou moc. Nejsou v roli občanů, kteří mohou dát najevo nesouhlas s prezidentem nanejvýš tím, že jdou jednou za čas na demonstraci nebo že vyvěsí červené trenýrky z okna. Politici mohou aktivně konat. Přesněji řečeno, měli by!

Zcela jistě měli aktivně konat v době, kdy se Zemanův první prezidentský mandát přehoupnul do své druhé poloviny. Tehdy byl nejvyšší čas, kdy měli ve svých stranách aktivně hledat vhodné kandidáty na Hrad. A měli tyto kandidáty postavit do voleb proti Miloši Zemanovi. Prezidentské volby totiž nejsou nějaká nahodilost – dopředu se o nich vědělo a strany měly celých dlouhých pět let na to, aby ze svých řad vygenerovaly vhodného vyzyvatele současné hlavy státu.

Čeho jsme ale byli svědky namísto toho? Naprosté rezignace! Byli jsme svědky absurdní situace, kdy politické strany při prezidentské volbě zcela nepochopitelně vyklidily prostor, stáhly se a nechaly souboj proti Zemanovi plně v rukou několika nezávislých kandidátů. Ti neměli s politikou naprosto žádnou zkušenost a na jejich veřejném vystupování to bylo hodně znát. Politický souboj nepolitika s politikem tak logicky vyhrál politik. Sice těsně, ale vyhrál.

Gesta v politice nic neřeší! Prezident je politik a s politikem je třeba bojovat politickými prostředky. Ne gesty! Z počínání některých českých politiků se ale zdá, jako kdyby na tuhle základní zákonitost už docela zapomněli. Jako by se podle nich politický souboj s prezidentem zúžil jen na demonstrativní neúčast na akcích Hradu a na mediálně okázalé vracení pozvánek. Zdá se, že si už politici nepamatují, proč a nač jim lidé dali ve volbách politickou moc. Že už zkrátka zapomněli, o čem politika je…

Občanům se často říká, že nemají právo si stěžovat, když nepřišli k volbám. V případě představitelů politických stran ale platí v podstatě totéž: „Neudělali jste aktivně nic pro to, aby na Hradě seděl lepší prezident? Tak si teď nestěžujte také!“

Karolína Stonjeková

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama