Milé ženy, chtěly byste žít za časů Jakuba skláře?

S problematikou vesnice už měl Dietl bohaté zkušenosti, neboť jeho seriál Nejmladší z rodu Hamrů se týkal především právě jí. V případě seriálu Synové a dcery Jakuba skláře je zdánlivě na okraji, prostupuje však od chvíle dospělosti Vilemíny Cirklové celým dalším dějem. Vilemína se zamiluje do sedláka Krupky (Petr Čepek) a od začátku je připravená čelit všem překážkám, které jí osud připraví.

Má ostatně velmi podobnou povahu jako její otec. Musí přinést věno, na které si sama vydělá v huti. Čeká ji těžká dřina a soužití se zlou tchyní (bravurně ji zahrála Stella Zázvorková) a čím dál větší ponižování od manžela. Nestěžuje si, od nikoho nežádá pomoc. Překoná i to, když po Krupkově úrazu zůstane na všechnu těžkou práci prakticky sama. V roce 1949, po smrti manžela, si podá přihlášku do družstva a nakonec se stane i jeho předsedkyní.

Daniela Kolářová

Matka-ochránkyně krbu

Když se Jakub Cirkl vrátí z první světové války a dozví se, že jeho Terezka mezitím musela pracovat v huti, řekne jí: „Teď už zůstaneš doma, rodinu uživím sám.“ Dietl tady ukazuje klasický náhled na rodinu na počátku 20. století. Matka je ochránkyně krbu a hospodyně, muž musí dokázat vydělat tolik peněz, aby uživil ji i jejich potomky. V postavě Terezčiny švagrové Fanynky (Slávka Hozová) pak scenárista vytvořil bezmezně obětavou ženu, která se ujme péče o celou rodinu. Pojme ji jako plnohodnotnou náhražku za vlastní nenaplněný sen o manželství a dětech.

Vše o seriálu najdete ZDEZcela jinak jsou vykresleny některé Cirklovy dcery. Kromě Vilemíny pracuje od počátku i Anna (Marta Vančurová), která se dokonce těsně po druhé světové válce stane svobodnou matkou. V té době by na vesnici byla považovaná téměř za vyvrhele, ale v případě Anny, chráněné celou rodinou Cirklů, se nic takového nestane. Naopak nový ředitel skláren Rudolf Hajný (Radek Brzobohatý) jí od počátku projevuje náklonnost, považuje si jejího charakteru a bere ji jako rovnocennou partnerku.

Marta Vančurová

Žena podnikatelka

Nakonec tu máme jasný prototyp emancipace – zdatnou podnikatelku Alžbětu Krahulíkovou (Jana Štěpánková), která dokáže úspěšně vést huť po smrti svého muže. Jen v jediném projeví svou slabost – chybí jí mužská náruč a hledá ji u Jakuba Cirkla, kterého obdivuje pro jeho rozhodnost a schopnosti a nevnímá přitom hluboké sociální rozdíly mezi nimi. Jejich vztah proto nemá perspektivu. Nezapomeňme, že Dietl psal seriál v raných osmdesátých letech a projevil notnou dávku odvahy, když vystavěl v podstatě pozitivní postavu majitelky skláren, tedy v tehdejším slangu „vykořisťovatelky dělnické třídy“.

Daniela Kolářová si svou roli opravdu užila: „Vilemínu jsem hrála opravdu s chutí, protože mi scénář konečně nabídl prostor pro herečku středních let. Vilemína byla nová pevnina, kterou jsem hledala a objevovala," prohlásila v roce 1986.

(kov)

S problematikou vesnice už měl Dietl bohaté zkušenosti, neboť jeho seriál Nejmladší z rodu Hamrů se týkal především právě jí. V případě seriálu Synové a dcery Jakuba skláře je zdánlivě na okraji, prostupuje však od chvíle dospělosti Vilemíny Cirklové celým dalším dějem. Vilemína se zamiluje do sedláka Krupky (Petr Čepek), a od začátku je připravená čelit všem překážkám, které jí osud připraví. Má ostatně velmi podobnou povahu jako její otec. Musí přinést věno, na které si sama vydělá v huti. Čeká ji těžká dřina a soužití se zlou tchyní (bravurně ji zahrála Stella Zázvorková) a čím dál větší ponižování od manžela. Nestěžuje si, od nikoho nežádá pomoc. Překoná i to, když po Krupkově úrazu zůstane na všechnu těžkou práci prakticky sama. V roce 1949, po smrti manžela, si podá přihlášku do družstva a nakonec se stane i jeho předsedkyní.

Matka-ochránkyně krbu

Když se Jakub Cirkl vrátí z první světové války a dozví se, že jeho Terezka mezitím musela pracovat v huti, řekne jí: „Teď už zůstaneš doma, rodinu uživím sám.“ Dietl tady ukazuje klasický náhled na rodinu na počátku 20. století. Matka je ochránkyně krbu a hospodyně, muž musí dokázat vydělat tolik peněz, aby uživil ji i jejich potomky. V postavě Terezčiny sestry Fanynky (Slávka Hozová) pak scenárista vytvořil bezmezně obětavou ženu, která se ujme péče o celou rodinu. Pojme ji jako plnohodnotnou náhražku za vlastní nenaplněný sen o manželství a dětech.

Zcela jinak jsou vykresleny některé Cirklovy dcery. Kromě Vilemíny pracuje od počátku i Anna (Marta Vančurová), která se dokonce těsně po druhé světové válce stane svobodnou matkou. V té době by na vesnici byla považovaná téměř za vyvrhela, ale v případě Anny, chráněné celou rodinou Cirklů, se nic takového nestane. Naopak nový ředitel skláren Rudolf Hajný (Radek Brzobohatý) jí od počátku projevuje náklonnost, považuje si jejího charakteru a bere ji jako rovnocennou partnerku.

Žena podnikatelka

Nakonec tu máme jasný prototyp emancipace - zdatnou podnikatelku Alžbětu Krahulíkovou (Jana Štěpánková), která dokáže úspěšně vést huť po smrti svého muže. Jen v jediném projeví svou slabost – chybí jí mužská náruč a hledá ji u Jakuba Cirkla, kterého obdivuje pro jeho rozhodnost a schopnosti a nevnímá přitom hluboké sociální rozdíly mezi nimi. Jejich vztah proto nemá perspektivu. Nezapomeňme, že Dietl psal seriál v raných osmdesátých letech a projevil notnou dávku odvahy, když vystavěl v podstatě pozitivní postavu majitelky skláren, tedy v tehdejším slangu „vykořisťovatelky dělnické třídy“.

Co řekla Daniela Kolářová o své roli v roce 1986?

„Vilemínu jsem hrála opravdu s chutí, protože mi scénář konečně nabídl prostor pro herečku středních let. Vilemína byla nová pevnina, kterou jsem hledala a objevovala.“