Alternativa pro Německo

Přece nemůžu za to, co dělají poslanci jiných politických stran, hájil se předseda hnutí SPD Tomio Okamura v Partii Terezie Tománkové. Reagoval tím mimo jiné na kritiku, že šéfka Trikolory Zuzana Majerová Zahradníková poskytla rozhovor proruskému webu. Podle něj šéfka mimoparlamentní strany neudělala nic špatného. „Chapadlo Kremlu dosáhlo na vaši kandidátku. Je to váš koaliční partner, tak se za ně nestyďte. Kandidujete spolu,“ připomněla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) skutečnost, že SPD a Trikolora usilují o mandáty v Evropském parlamentu společně.

Německý politik českého původu Petr Bystroň má nadále podporu strany Alternativa pro Německo (AfD). Navzdory podezření z braní úplatků, které měla vyslovit česká Bezpečnostní informační služba (BIS), předsednictvo strany nevidí důvod ke změnám v kampani do Evropského parlamentu. Politik očekává vysvětlení od české vlády.

Rusko si v Evropě platí pátou kolonu, v České republice se jmenuje SPD, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Poslanec za SPD Jiří Kobza jeho výrok označil za blábol a výmysl. „Řekl bych, že to je až na hraně žalovatelnosti,“ pohrozil. Politici se ostře přeli také v souvislosti se slovenskými volbami.

Vedení Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků. Bystroň ve čtvrtek v dopise spolupředsedům strany Alici Weidelové a Tinu Chrupallovi odmítl, že by od proruské zpravodajské platformy Voice of Europe či od Rusů dostával peníze.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v dopise adresovaném vedení strany odmítl podezření, že od Rusů přijímal úplatky. Informovala o tom agentura DPA, která má dopis k dispozici. Bystroňovo prohlášení přijala AfD ve čtvrtek odpoledne. Bystroň už dříve řekl, že chce straně celou kauzu osobně vysvětlit po velikonočních prázdninách. Příležitost k tomu bude mít příští pondělí na schůzce vedení AfD. Podle Bystroně také není náhoda, že kampaň vůči němu začala v ČR. Chce, aby AfD požádala BIS o zveřejnění nahrávek. S kampaní pro eurovolby přestat nechce.

Demokratické strany v Německu čelí zásadní otázce – jak daleko by měla demokracie zajít při omezování strany, která ji podle mnohých chce podkopat? Řeč je o krajně pravicovém politickém subjektu Alternativa pro Německo (AfD), který je u našich západních sousedů podle předvolebních průzkumů druhou nejsilnější stranou. Zpravodajské služby zároveň oznámily, že AfD vyšetřují kvůli podezření z ohrožení demokracie. Mainstreamové strany se proto snaží najít způsob, jak AfD omezit, ale ne natolik, aby se jim to vymstilo.

V německých městech na protest proti pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD) vyšly v sobotu do ulic desítky tisíc lidí. Západoněmecký Frankfurt nad Mohanem hlásí 35 tisíc demonstrantů, další protesty se konají mimo jiné v Hannoveru, Erfurtu či Limburgu. Odpor části veřejnosti vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi.

Německo zřejmě čeká politické zemětřesení. Na podzim letošního roku se konají volby ve třech spolkových zemích, a to v Sasku a Durynsku (1. září) a Braniborsku (22. září). Vítězem voleb by se měla podle průzkumů stát Alternativa pro Německo (AfD). Její náskok před ostatními stranami je tak razantní, že například v Sasku by mohla vládnout bez koaličních partnerů, píše list Sächsische Zeitung s odkazem na průzkum společnosti Civey.

Nejste ani na dovolené, ani na služební cestě, přesto si užíváte pohodlí čtyřhvězdičkového hotelu. Touto větou začíná zpráva deníku Bild o tom, že Skyhotel v Merseburgu ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko ubytovává žadatele o azyl.

Mezi Saskem a Českou republikou se rozhořel spor. Premiér Petr Fiala (ODS) odmítl německý požadavek na zavedení stacionárních hraničních kontrol, píše web deníku Bild.

Německem otřásla kauza plánovaného pokusu o státní převrat. V souvislosti s ním policisté zatkli extremisty, mezi nimiž je hned několik bývalých zástupců populistické strany Alternativa pro Německo (AfD). V čele zamýšleného puče měl stát muž s modrou krví – princ Heinrich XIII.

Poslední tři německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do 15. dubna 2023, nebudou tak trvale odstaveny ke konci letošního roku, jak Německo původně plánovalo. V pátek to schválili poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárci tak podpořili rozhodnutí vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze odložit kvůli energetické krizi trvalé zastavení výroby elektřiny z jádra.