CNN Prima News Němci

Němci

Výpis příspěvků ke štítku „Němci“

Němci vytáhli do boje s krajní pravicí. Ohnutí demokracie se může vládním stranám vymstít

Demokratické strany v Německu čelí zásadní otázce – jak daleko by měla demokracie zajít při omezování strany, která ji podle mnohých chce podkopat? Řeč je o krajně pravicovém politickém subjektu Alternativa pro Německo (AfD), který je u našich západních sousedů podle předvolebních průzkumů druhou nejsilnější stranou. Zpravodajské služby zároveň oznámily, že AfD vyšetřují kvůli podezření z ohrožení demokracie. Mainstreamové strany se proto snaží najít způsob, jak AfD omezit, ale ne natolik, aby se jim to vymstilo.

Česko získalo mocného spojence na nákup munice pro Ukrajinu. Němci přispějí miliardami

Německo se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu, řekl ve středu mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Konkrétní výši příspěvku nechtěl uvést, z jeho vyjádření však podle agentury AFP vyplývá, že by se mělo jednat nejméně o 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). O záležitosti vede Německo s Prahou velmi intenzivní jednání, dodal mluvčí.

Odsun Němců po válce se nekonal, píše v nové knize Leoš Kyša. Jeho román přepsal dějiny

Jak by žili Češi a Němci ve společném státě, kdyby po druhé světové válce nedošlo k vyhnání téměř tří milionů českých Němců? Spisovatel Leoš Kyša nad otázkou přemítá v románu Sudetenland, který se záhy po vydání vyhoupl do čela žebříčku bestsellerů. „Dlouho jsem se zajímal o všechny ty diskuse, jestli by spolu oba národy dokázaly žít i po válce. To byl impuls k dalším úvahám, a nakonec i ke knize,“ říká Kyša v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Po sametové revoluci v roce 1989 by to podle autora nebylo lehké soužití. Obdobně jako Slováci zatoužili po autonomii a záhy i po samostatné republice, také Němci z pohraničí by prý žádali nějakou formu suverenity.

GLOSA: Pokrytečtí Němci. Jaderná energie z Česka jim nesmrdí, doma ale sáhnou po uhlí

Německo je jedním ze států Evropy, který mohutně usiluje o zelenou revoluci v energetice a přechod na obnovitelné zdroje. Jenomže plán se mu podle představ nedaří a na zimu obnoví další uhelné elektrárny. Tedy nejšpinavější zdroje, které vůbec mohou být spuštěny. Přitom tomu není tak dávno, co si sebemrskačsky utlumili celou jadernou energetiku. Němci před zimou, a zejména v době vysokých cen energií, hazardují s energetickými dodávkami. Situace by mohla být úsměvná, pokud by na západ od nás neproudila elektřina vyrobená v České republice. A to i z pro ně nenáviděných jaderných elektráren. Němci se tak přinejmenším jeví hodně pokrytecky.

Vystěhované Hradištko: Stezka připomíná utrpení tisíců lidí v koncentráku i pravou love story

Další díl pořadu Prima Česko nás zavedl na Hradištko. Tato obec se nachází před soutokem Vltavy a Sázavy blízko Štěchovického mostu. Málokdo ví, že právě tam byl za druhé světové války koncentrační tábor, kterým prošlo kolem pěti tisíc vězňů. Do jejich nelehkých osudů nahlíží stezka s názvem Vystěhované Hradištko. Přibližuje temnou část historie obce i příběhy lásky a obětavosti místních obyvatel.

Podivný případ z Francie. Muž měl 12 let věznit a mučit manželku, policie ale marně hledá stopy

Pětapadesátiletý Němec Thorsten S. byl zatčen poté, co policie podle médií nalezla jeho o dva roky mladší manželku zamčenou v mučírně s oholenou hlavou a údajně zlomenýma nohama. V zajetí měla být držena od roku 2011 v bytě na severu Francie ve městě Forbach. Francouzským úřadům ale na případu něco nesedí. Policie totiž marně hledá stopy po mučení.

Masomlýnek, který nepřežily statisíce lidí. U Kursku pukaly německé i sovětské pancíře

Přesně před 80 lety začala bitva, která nemá v dějinách obdoby. Zoufalá snaha nacistického Německa zvrátit druhou světovou válku na východní frontě skončila pro Třetí říši neúspěchem – i přesto, že na straně Rudé armády padlo u města Kursk výrazně více vojáků. Monumentální střet, kdy obě strany vyrukovaly s tou nejlepší válečnou technikou a dvoumilionovou lidskou masou, si vyžádal statisíce mrtvých. Krvavý výsledek ovšem definitivně zajistil iniciativu Sovětskému svazu a zpečetil osud Hitlerovy armády na východním bojišti.

Na oprátce umírali desítky minut, na kůlu dny. Trest smrti i ve 20. století připomínal středověk

Nejkrutější variantou trestu smrti ve středověku bylo napíchnutí na kůl, odsouzený umíral celé dny. Za komunismu se jednalo o oběšení: dotyčný si neměl zlomit vaz, ale desítky minut se dusit, uvedl právní historik a soudce David Kolumber v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Tímto způsobem zemřela i Milada Horáková, v úterý od její popravy uplynulo 73 let. Kapitální trest měl během staletí, kdy se na území českých zemí praktikoval, vysílat různé vzkazy. Provedení a brutalita poprav se lišila, cíl byl však až do roku 1989 stejný.