pacient

Vysoká vytíženost lékařů a dlouhé čekací lhůty na vyšetření, nedostupnost léků — to jsou nejpalčivější problémy, které v současnosti řeší mnozí čeští pacienti. Cestu k jejich vyřešení hledá síť lékáren BENU, která se dlouhodobě hlásí o roli v primární péči. Podle generálního ředitele, Petra Doležala, by to pro pacienty znamenalo nejen větší pohodlí, ale především přínos pro jejich zdraví.

Nástup rakoviny se často maskuje za běžné nemoci, jako je chřipka či nachlazení. Britská Národní zdravotní služba proto připravila přehled symptomů, na které si dát pozor.

Snížení energie a motivace, pocit prázdnoty a beznaděje, pokleslá nálada, myšlenky na sebevraždu. Deprese je závažným duševním onemocněním, které výrazně ovlivňuje každodenní činnosti člověka. Podle Světové zdravotnické organizace jí na celém světě trpí více než 280 milionů lidí. A stále častěji se začíná objevovat i u dětí a dospívajících. Roste také podíl těch, které trápí úzkostné poruchy. Jak od sebe jednotlivá onemocnění rozlišit, jak vypadá prevence a na co si v léčbě dát pozor? To přibližují odborníci.

Informace o vyšetřování střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity se dostávají na veřejnost zcela náhodně, proto je na místě zřídit vyšetřovací komisi. Uvedl to v pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS člen sněmovní bezpečnostní komise Jiří Mašek (za ANO). S tím nesouhlasí další člen komise Petr Letocha (STAN), který zdůrazňuje, že informace v policejním spisu podléhají utajení.

Považuji za neskutečné, že byl střelci z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vydán zbrojní průkaz i přes léčbu s psychickými problémy. V pořadu 360° to pronesla poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Zákonodárce Karel Haas (ODS) v reakci na tato slova vyzval k tomu, aby lidé nespekulovali o diagnóze studenta.

Střelec z Filozofické fakulty se léčil s psychickými problémy a o svých obtížích mluvil ve škole. Přesto získal zbrojní průkaz. Nová zjištění přinesl web Lidovky.cz. V Česku je aktuálně k pořízení zbrojního průkazu nutný pouze souhlas praktického lékaře, který si může v případě pochybností vyžádat stanovisko psychiatra. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) slibuje zpřísnění podmínek v novele zákona, kterou v únoru schválila Sněmovna.

Většina lidí příznaky, jakými jsou bolest břicha, časté průjmy či zácpy, hubnutí, únava a ztráta chuti k jídlu, nevnímá jako varovný signál. Takzvané idiopatické střevní záněty (IBD), nejčastěji v podobě Crohnovy choroby či ulcerózní kolitidy, ovšem sužují desítky tisíc Čechů. Lékaři IBD ročně diagnostikují zhruba 2500 lidem. Chronické střevní problémy postihují dospělé i děti. To byl případ Michaely, které kolitida zkomplikovala dospívání i mateřství. O zmíněné problematice na dubnovém kongresu v Praze diskutovaly stovky expertů.

Praktičtí lékaři musí mít větší pravomoci v léčbě chronického selhání srdce, ledvin nebo cukrovky. Shodli se na tom čeští, slovenští a polští praktici, kteří se sjeli do Prahy, aby řešili, jak vlně pacientů s těmito chorobami čelit. Postkomunistické země totiž trápí výrazně vyšší počty lidí s nemocným srdcem či ledvinami než země západního bloku. Praktici vidí řešení ve větších investicích do prevence a ve včasném záchytu nemocí. Posílení jejich pravomocí by podle nich mělo jít ruku v ruce s možností předepisovat na tato onemocnění moderní léky.

Motivovat k pravidelnému cvičení – to je cílem nové webové aplikace pro lidi trpící autoimunitním revmatickým onemocněním. Těch je v Česku podle odhadů zhruba půl milionu. Právě pravidelný pohyb, ale i psychická pohoda jsou pro léčbu těchto nemocí podle odborníků klíčové. Motivačně-edukační on-line kurz Revma v klidu má pacientům pomoci začlenit cvičení do jejich každodenního života. Zároveň reaguje na nedostatek fyzioterapeutické a psychoterapeutické péče pro tyto pacienty. O novém pomocníkovi informovali experti na tiskové konferenci.

Pojišťovna je povinna zajistit péči pro své klienty. Kdo nemůže dlouho sehnat lékaře, měl by se na ni obrátit. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS na to upozornil místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL). Podle místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Julia Špičáka (ANO) o tom ale mnoho lidí neví. Důvodem je prý nevýrazná komunikace směrem k pacientům.

V některých lékárnách nelze aktuálně sehnat například léky na průjem. Problémy s obstaráním svého léku ale mají i kardiaci nebo psychicky nemocní lidé. Lékárníci se proto radí s lékaři a vydávají pacientům jiné varianty léčiv. Některé přípravky jsou však jen obtížně nahraditelné: například Algifen proti bolesti.

Dehydratovaný a podvyživený muž měl dlouhých 20 dní ležet v chodbě v nemocnici svatého Lukáše ve slovenském městě Galanta, informuje RTVS. Po několika dnech ho měli odnést do nedalekého lesa. K obdobnému incidentu v tom samém zařízení přitom již došlo. Nemocnice však tvrdí, že muži opakovaně poskytla zdravotní péči.