Popeleční středa před pětasedmdesáti lety, 14. února 1945, se do historie Prahy i celého Československa zapsala krvavým písmem. Údajně shodou nešťastných okolností se česká metropole stala cílem amerického bombardování, které po sobě zanechalo 701 obětí, přes tisíc zraněných a přes dva a půl tisíce zničených nebo poškozených domů.

Tisíce lidí v neděli pochodovaly v rumunském hlavním městě Bukurešti v rámci pietní vzpomínky na ty, kteří přišli o život během revoluce před třemi desetiletími, která vedla k pádu komunistické diktatury Nicolae Ceaușesca. Na jejich počest lidé vypustili do nebe přes tisíc balónků. V současné době probíhá soud s bývalým rumunským prezidentem, který je obviněn ze zločinů proti lidskosti, informovala agentura AFP.

Všechny vybrané památky, které Ministerstvo kultury vládě navrhlo, spojuje jejich role při významných dějinných událostech a dokumentují nejdůležitější etapy historie úsilí občanů Československa o svobodu a demokracii. A které to jsou?

Jedné z hlavních dominant Prahy cizinci poničili pilíř na Malé Straně. Na vandaly upozornili svědci, kteří zavolali na linku 156. Strážníci na místo dorazili nepozorovaně bez zapnutých majáků, a tak cizince přistihli přímo při činu. Ti se nezmohli na jakýkoli odpor. Jeden z nich měl podle strážníků ještě v ruce sprej, ten druhý plechovku od piva. Jak to s vandaly dopadlo?

Krušnohoří a Krajina pro chov koní v Kladrubech byly v sobotu zapsány na seznam UNESCO. Na zasedání v Baku o tom rozhodl Výbor pro světové dědictví UNESCO. Otázkou ale je, zda to nebude mít na krajinu negativní dopad.

Petr Vavrečka, spolupracovník Orientálního ústavu AV ČR, spolu s dalšími experty pomáhá rekonstruovat zničené město Mosul pomocí nejmodernějších počítačových technologií