pracovní síla

Čeští pracovníci jsou stejně produktivní jako Němci, nepracují hůř. Tak se k situaci na evropském pracovním trhu vyjádřil v letním speciálu pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda Sociální demokracie (SOCDEM) Michal Šmarda. Tuzemské hospodářství si podle něj zvyklo, že okolním státům Evropské unie konkuruje především levnou pracovní silou.

Rostoucí poptávka po zboží všeho druhu a s ní také vzestup e-commerce. Na druhé straně nedostatek prostoru pro skladování vyrobených produktů i minimum lidských sil. To jsou podmínky, s nimiž se potýkají výrobci i prodejci po celém světě, a mimochodem také výzvy k řešení pro profesionály v oboru interlogistiky. K nim beze sporu patří společnost Ferag, která funguje déle než šedesát let a která sází na automatizaci a rozvoj technologií.

Přestože se očekávalo, že bude letos kvůli krizi docházet k masivnímu propouštění, jsou aktuální předpoklady výrazně optimističtější. Dokonce hovoří o oživení trhu práce. Podle ekonomů by se však ve druhé polovině roku znovu mohla situace zhoršit, a některé firmy se zřejmě propouštění nakonec stejně nevyhnou. Mají z toho však obavy, jelikož by v případě oživení trhu hledaly nové zaměstnance jen těžko.

Rodinné firmy jsou páteří ekonomiky. Zásadní vliv mají i na pracovní příležitosti a tím pádem na zaměstnanost. Trend rodinného podnikání se rozmáhá také v Česku, ovšem oproti západním zemím máme desítky let zpoždění. I proto je třeba podobné firmy podporovat a pomáhat jim v rozvoji. Právě proto vznikla platforma Family Business Week.

Obrat českého herního průmyslu za rok 2021 dosáhl rekordních 7,11 miliardy korun, v porovnání s loňskými hodnotami jde o třetinový nárůst. Sektor zaměstnává největší počet zaměstnanců ve své historii, rychlým tempem vznikají i nová vývojářská studia. Odvětví nicméně trápí letité problémy, jako je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Data vychází ze studie o stavu herního průmyslu v České republice, kterou zveřejnila Asociace českých herních vývojářů (GDA CZ).

Česká republika zatím vydala kolem 170 tisíc pobytových víz lidem, kteří kvůli válce uprchli z Ukrajiny. Pracovní povolení dosud získalo jen asi šest tisíc z nich. Podle expertů bezprostředně nehrozí, že by tuzemský pracovní trh nebyl schopen příchozí pracovní sílu absorbovat. Ekonomka Ilona Švihlíková se ale obává negativních sociálních dopadů. „Volná pracovní místa jsou u nás spjata s velmi nízkou kvalifikací,“ upozornila ve vysílání CNN Prima NEWS.

Ty nejnovější ověřené zprávy z domova i ze světa. Vypadá to, že pivo Čechům trošku zhořkne víc, než by chtěli. český národní nápoj čeká další zdražování. A o dost. Zřejmě až o deset procent. Nakonec to musí zaplatit zákazník. Pivovarníci a restauratéři vydávají víc peněz na energie a samozřejmě i zaměstnance. Nejen o tom v Hlavních zprávách od 18:55.

Nedostatek pracovní síly v současnosti představuje velký problém na pracovním trhu České republiky. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS se na tom shodli viceprezident svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a analytik Tomáš Ervín Dombrovský.

České republice chybí statisíce pracovníků napříč všemi odvětvími. O palčivý problém jde především v zemědělství. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl šéf KDU-ČSL Marian Jurečka. Ocenil by, kdyby státní aparát zjednodušil administrativu i pracovní vízovou politiku, protože se do některých profesí Češi příliš nehrnou.

Miliardové ztráty, potíže s odbytem zemědělských produktů či nárůst pracovních nákladů. Ačkoliv zemědělci nebyli v době pandemie nuceni „zavřít krám“ ze dne na den jako služby nebo průmysl, ani tomuto sektoru se problémy kvůli protiepidemickým opatřením nevyhnuly. Své o tom ví v Teletníku Rožná, který odchovává telata, či v zelinářské firmě Hanka Mochov. Obě firmy navíc říkají, že na pomoc od státu nedosáhly.

Rozruch v Rusku vyvolal návrh ředitele vězeňské služby, aby se nedostatek pracovních sil v Rusku nenahrazoval migranty, ale prací vězňů. Ředitel Alexandr Kalašnikov slibuje, že příští pracovní tábory nebudou mít nic společného s nechvalně známým systémem vězeňských táborů, gulagů.

Pandemie koronaviru odsouvá evropské uprchlické drama do pozadí. Po pěti letech se situace v sousedním Německu obrátila. Na podzim roku 2015 starostové měst a obcí uprchlíky odmítali, vzpouzeli se spolkové vládě kancléřky Angely Merkelové. Nyní ji žádají, aby zemi nezavírala, že chtějí přijmout lidi, co zůstali „viset“ na ostrovech v Řecku.