Dnes si připomínáme jednapadesáté výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Následky invaze pocítily i tehdejší sdělovací prostředky, které se teprve nedávno odpoutaly od sovětské cenzury a stranického dozoru, což zastánci starých pořádků neradi viděli.

50 let od brutálního potlačení svobody. Komunisté si toto výročí asi připomínat nebudou, neboť to byli právě straníci, kdo nařídili krvavě potlačovat demonstrace.

V Praze na Tylově náměstí chodí mladší muž oblečený za buddhistického mnicha. Lidé si jej nevšímají, musí je zastavovat a nabízí jim svoji víru. Zda pochodí či ne, není jasné. Nicméně ve svém úsilí je vytrvalý.

Před padesáti lety zadupala vojska Varšavské smlouvy se Sovětským svazem v čele rodící se demokracii v Československu. Okupace a následná komunistická normalizace rozdrtila statisíce životů. Čechoslováci pak přijali nesvobodu jako něco normálního. A dodnes se s tímto traumatem musíme vyrovnávat. I o tom byly speciální Názory bez cenzury s Pavlem Mückem z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie Věd a historikem Milanem Bártou z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podívejte se na celý záznam.

21. srpen 1968. Není snad Čecha ani Slováka, který by o tomto datu alespoň něco nevěděl. Zmatek, překvapení, strach i vůle nevzdat se a věřit. Takové pocity převládaly v srpnových dnech roku 1968. Pojďme si připomenout základní fakta spojené s událostmi, které před 50 lety změnily Československo.