trh práce

Situace na trhu práce je mizerná, povolme přijetí více cizinců, vyzývají vládu české firmy. Nedostatek lidí je prý aktuálně jejich největším problémem. Kabinet Petra Fialy tvrdí, že na požadavku podnikatelů pracuje. Letos pustí na pracovní trh 20 tisíc cizinců, především Filipínců. Svaz průmyslu ovšem namítá, že firmy jich potřebují mnohem více.

Ekonomové chválí návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV) na urychlení stavebnictví nebo zjednodušení situace na trhu práce. Upozorňují ale, že návrhy míří na delší časová období a případné změny by slavila až příští vláda. Ekonom Petr Bartoň pro CNN Prima NEWS uvedl, že pokud stát nastartuje výstavbu bytů, tak to ze setrvačnosti nakopne i zbytek ekonomiky.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje kabinetu Petra Fialy (ODS) zpružnit trh práce a umožnit zaměstnavatelům výpovědi bez udání důvodu, v rozumné lhůtě a s odstupným závislým na výši odpracovaných let. Kriticky se k tomuto návrhu staví opozice, uvítali by ho však někteří členové vlády i ekonomové.

Český pracovní trh je zkostnatělý a větší propouštění zaměstnanců by státu jenom prospělo. Myslí si to odborníci a také poradci z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Kabinet Petra Fialy (ODS) i na popud poradců připravuje změnu, po které by se práva zaměstnanců upravila. S novinkou nesouhlasí odbory, které jsou připraveny protestovat ve prospěch pracovníků.

Zavedením předčasných důchodů pro náročné profese se otevře neuvěřitelný lobbistický souboj. Uvedla to v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS analytička týdeníku Echo Lenka Zlámalová. Ekonom Pavel Peterka míní, že by nebylo možné seznam náročných profesí vůbec dokončit. Podle něj by se náročnost profesí měla odrážet spíš ve mzdě než v nastavení sociálního systému.

Čeští pracovníci jsou stejně produktivní jako Němci, nepracují hůř. Tak se k situaci na evropském pracovním trhu vyjádřil v letním speciálu pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda Sociální demokracie (SOCDEM) Michal Šmarda. Tuzemské hospodářství si podle něj zvyklo, že okolním státům Evropské unie konkuruje především levnou pracovní silou.

Po několika dnech táhlých opozičních obstrukcí se vládní pětikoalici podařilo prosadit změny v důchodech. Dojde především na přísnější pravidla u předčasných odchodů do penzí a nižší valorizace. Naprostá většina změn by měla být účinná podle představ kabinetu už od letošního září. Podívejte se, jaké další úpravy čekají penzijní systém.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) finalizuje svůj návrh na důchodovou reformu. Mezi základní parametry patří například změna věku odchodu do důchodu, jiný výpočet mimořádné valorizace nebo ponechání výchovného. Změny již Jurečka představil prezidentovi Petru Pavlovi. Veřejnost chce o celém návrhu informovat až v polovině května. S jakými variantami se už nyní počítá?

Někteří uprchlíci mají problém začlenit se na trh práce. Podle Jaroslavy Rezlerové, ředitelky společnosti ManpowerGroup pro Českou republiku, za to může například jazyková bariéra. S analytičkou společnosti PAQ Research Martinou Kavanovou se shodla na tom, že Česká republika neumí využít kvalifikované pracovníky, kteří k nám z Ukrajiny přicházejí.

Přestože se očekávalo, že bude letos kvůli krizi docházet k masivnímu propouštění, jsou aktuální předpoklady výrazně optimističtější. Dokonce hovoří o oživení trhu práce. Podle ekonomů by se však ve druhé polovině roku znovu mohla situace zhoršit, a některé firmy se zřejmě propouštění nakonec stejně nevyhnou. Mají z toho však obavy, jelikož by v případě oživení trhu hledaly nové zaměstnance jen těžko.

Ekonomickou situaci mladých výrazně ovlivnila pandemie covidu, válka na Ukrajině i současná energetická krize. Řadě dvacátníků u nás hrozí chudoba. Částečný podíl na jejich situaci má i trh práce, který k nim bývá nemilosrdný. Mladým ubližuje i fakt, že ze středních škol nemají žádné základní vzdělání ohledně pracovních podmínek.

Ačkoliv se mnozí zaměstnavatelé snaží zvyšovat mzdy, vyšší plat lidem inflaci nepokryje, ukazuje průzkum agentury Grafton Recruitment. Finanční ohodnocení se pak napříč republikou liší. Zatímco zdravotní sestřička v Praze si může vydělat až 55 tisíc, v Ostravě nebo Brně to může být i o 20 tisíc méně. Jak jsou na tom další profese? A po jakých profesích je poptávka?