volební systém

Zavedení korespondenční volby by bylo degradací svátku demokracie. Uvedl to místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Tuto diskutovanou volební možnost v pořadu 360° na CNN Prima NEWS označil za „pouhé odesílání dopisu“. První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix zdůraznila, že ze strany odpůrců zaznívá nedostatek podložených argumentů. Hovořila také o tom, zda budou moci ze zahraničí volit i „dovolenkáři".

Ústava z roku 1920 stanovila funkční období československého prezidenta na sedm let. „Rozhodlo se o tom pod vlivem tehdejší Francie,“ vysvětluje historička Marie Ryantová z Jihočeské univerzity, spoluautorka knihy Českoslovenští prezidenti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá i na provokativní otázku, zda nezkrátit mandát prezidenta na dva roky. Připomíná také, že první volba Masaryka v roce 1918 byla z právního hlediska neplatná a v roce 1934 byl Masaryk po mrtvici a k prezidentskému slibu potřeboval nápovědu.

Parlamentní volby v roce 2021 ovládla koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), v počtu mandátů ji ale předehnalo druhé hnutí ANO. Jak je to možné? Přepočet na mandáty je podle nového volebního systému na první pohled složitější, roli hraje také kandidatura Andreje Babiše (ANO) a Ivana Bartoše (Piráti) v Ústeckém kraji.

U volebních uren nic nového, při rozdělování mandátů ale dojde ve volbách Poslanecké sněmovny v roce 2021 k zásadní změně. Nový volební systém by se dal shrnout do hesla, že oproti tomu předchozímu nebudou silné strany v tak velké výhodě. V čem ale jsou konkrétní rozdíly? A jak by dopadly minulé volby, pokud by se křesla rozdělovala podle nového systému? Redakce CNN Prima NEWS si pro vás připravila vysvětlení nejzásadnějších změn.

Kdyby Ústavní soud odložil vykonatelnost svého nálezu až po volbách, tak by žaloby usilující o zrušení voleb uspěly, uvedl v České televizi předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zároveň uznal, že délka rozhodování zpravodaje o nálezu nevrhá nejlepší světlo na fungování Ústavního soudu. Rychetský údajně soudce Jana Filipa tři roky opakovaně žádal, aby zrychlil tempo. Podle něj si ale Filip dal záležet na kvalitě.

Na letošní volby bude mít obrovský dopad rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil části volebního zákona. Zjednodušeně – při současném rozložení politických sil nejvíce pomůže stranám s nižšími preferencemi, tedy ČSSD a KSČM. Naopak může ublížit volebním koalicím i hnutí ANO.

Nečekejte, že se bude rozvolňovat, musíme stále dodržovat současná opatření, prohlásil ve středu po jednání Ústředního krizového štábu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Dále bude trvat na prodloužení nouzového stavu a očekává, že ho opět podpoří i komunisté.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) urychleně svolává jednání všech parlamentních stran. Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který zrušil část volebního zákona, budou muset zákonodárci vymyslet, jakým způsobem se budou letos vypočítávat mandáty.

Mezi evropskými státy vypukl boj o vakcínu proti koronaviru. Prohlásil to europoslanec Stanislav Polčák (STAN) v pořadu Interview na CNN Prima NEWS. Europoslanec naopak nechápe prohlášení premiéra Andreje Babiše, že za nedostatek vakcín může Evropská unie. Polčák tvrdí, že pokud by Česko nebylo součástí Unie, tak by dodnes žádnou vakcínu nemělo.

Rok 2020 se nese ve znamení prezidentských voleb v USA, kdy za Republikánskou stranu bude obhajovat svůj mandát aktuální prezident Donald Trump a za demokraty se popere vítězný kandidát Joe Biden. Hraje se o jednu z nejvýznamnějších rolí ve světové politice. Pravomoci prezidenta USA jsou totiž oproti jiným zemím celkem široké.

Ve většině amerických států bývá předem zřejmé, jak výsledky prezidentských voleb dopadnou. V USA mezi sebou v tomto klání tradičně soutěží dvě největší politické strany – republikáni a demokraté. V posledních třiceti letech se preference jednotlivých států nemění a ve více než třech čtvrtinách všech států jsou silně nakloněny k jedné z politických stran. Existuje ovšem pár států, u nichž bývají výsledky nejisté. Říká se jim swing states a prakticky rozhodují o tom, kdo bude příštím prezidentem USA.

Volba amerického prezidenta je dvoufázový proces, který vždy začíná již na začátku volebního roku. Lidé v USA nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaných volitelů. Kdo jsou to volitelé, proč existují primárky, jaké má hlava USA pravomoci a které státy vlastně rozhodují o zvolení prezidenta? Vše se dozvíte ve speciálu Prezidentské volby v USA 2020 na webu CNN Prima NEWS.