Jak vybrat skleník do zahrady

Pro toho, kdo chce ve své zahradě pěstovat zeleninu či choulostivější květiny, je skleník naprostou nezbytností. Nejen že si díky němu lze prodloužit sezonu sklizně, takže můžeme například zeleninu sklízet až o šest týdnů dříve než z klasického venkovního záhonu, ale ochrání také rostliny před různými škůdci, rozmary počasí či nočními mrazíky. „V uzavřeném prostoru máme lepší možnost bránit se škůdcům, byť nepoužíváme chemii. Rostliny nejsou v průvanu a jsou dobře izolované proti chladu,“ radí odborník na skleníky Miloslav Moravec v pořadu VÁŠ PRIMA RECEPTÁŘ.

Jak vybrat vhodný skleník a jaké místo pro něj v zahradě zvolit?

Baví vás zahradničení? Inspirujte se v naší Encyklopedii. „Ideální je slunečné místo,“ říká rozhodně odborník, „protože tam máme vždycky možnost zastiňovat. Naopak když dáme skleník do místa, kde je nějaký stín, tak tam sluníčko těžko přivedeme.“ Nejvhodnější je tedy jižní strana, kde můžeme zachytit maximum slunečního záření, přičemž by prostor neměl být kvůli větrným poryvům příliš otevřený. Konstrukci skleníku, která bývá nejčastěji z oceli, hliníku, plastu nebo i ze dřeva, pak situujeme podélně a dbáme na to, aby byla dobře ukotvena. Tím nejdůležitějším je ovšem výplň. Kromě klasického skla, což nám evokuje již sám název stavby, se však v poslední době osvědčily komůrkové desky z polykarbonátu, jež mají výborné izolační vlastnosti, jsou velmi odolné, houževnaté, zajišťují zachování potřebných optických vlastností, nezanedbatelná není ani jejich bezpečnost, a dají se použít rovněž pro velké vytápěné skleníky, neboť se vyrábějí v širokém rozptylu tloušťky, zhruba od 4 do 55 mm. „Skleníky ze skla jsou do určité míry estetickou záležitostí. Když pěstujeme květiny, tak je na ně hezký pohled i zvenku, protože jsou dobře vidět. Kdežto plastové desky ten pohled trochu rozbíjejí,“ vysvětluje pan Moravec.

A na co dát při výběru skleníku pozor především?

„Určitě na výplně,“ varuje expert a své doporučení konkretizuje: „Pokud se rozhodnete pro sklo, pak bych volil kalené nebo tvrzené, protože tam hrozí menší nebezpečí rozbití. U polykarbonátů je třeba se zaměřit na kvalitní materiál, který je se zárukou proti krupobití, proti zežloutnutí.“ Podřadný, laciný polykarbonát může totiž již po roce zcela zkřehnout, zežloutnout a sebemenší náraz jej zcela proděraví, znehodnotí a zničí.

Se stoupající venkovní teplotou se šplhá vzhůru samozřejmě také teplota ve skleníku, a tak je nutno ji regulovat. To lze jednak zcela jednoduše dveřmi, každý skleník by měl mít ale také ventilační okénko. „To se v základu otevírá manuálně. Je u něj tyčka, kterou se okno zachytí v požadované poloze,“ říká odborník, „ale dají se k tomu navíc dokoupit automatické otvírače, které fungují na bázi roztažení média uvnitř pístu. Tedy jak se ohřeje vzduch, ohřeje se i médium, které se roztáhne a vytlačí píst, který okénko pomalu otevře.“

(web)

Mohlo by vás zajímat: