Jak zasadit peckoviny? A jak předejít spále peckovin?
Zasaď strom a… předejdi spále peckovin.
Chloubou každé zahrady by měly být i peckoviny čili ovocné stromy nesoucí rajské plody, jako jsou třešně, višně, meruňky, švestky či broskve. Ty je sice vhodné sázet již na podzim, pokud jsme to ovšem nestihli, není třeba ještě házet flintu do žita, můžeme tak učinit i nyní, na jaře. „V tomto čase se sází peckoviny prostokořenné bez pevného balu, později lze sázet také, ale to už budou kontejnerované rostliny,“ objasňila v pořadu VÁŠ PRIMA RECEPTÁŘ zahradnice Šárka Zelenková.
Baví vás zahradničení? Inspirujte se v naší Encyklopedii.
Pro sázení je vhodné vybrat si dny, kdy už nemrzne a zároveň není půda rozbahněná. Abychom přichystali pro stromek dobré podmínky pro zakořeňování, doporučuje odbornice dva tři dny před sadbou vykopat jámu, dát do ní substrát a prolít vodou. „Když stromek přineseme domů, zastřihneme mu kořeny a můžeme začít sázet do předem připravené jámy. Poté ho zasypeme substrátem nebo zeminou, kterou jsme vykopali, je také dobré hlínu kolem pořádně udusat a utužit, aby nevznikly vzduchové bubliny a stromeček byl dobře zakotven. Na závěr ho důkladně prolijeme,“ shrnuje paní Zelenková.
ZDE najdete vše o pořadu VÁŠ PRIMA RECEPTÁŘ.Umístění dřeviny by nemělo být zcela svévolné, a ačkoli jsme limitováni terénem naší zahrady, neměli bychom výběr místa pro pěstování peckovin podceňovat. „Ideálně volíme místo, kde je proudění vzduchu, aby se tam nedrželo vlhko, aby rostliny netrpěly plísní. Nebo aby tam nebyla mrazová kotlina, tj. nesázíme pod svah, kde by mohl stékat studený vzduch a dřevinu poškodit,“ varuje zahradnice a dodává: „Peckoviny jsou v ohrožení i na dobrém místě, pokud je například sychravější jaro, kdy klesne teplota pod 12 °C a je vlhko, hrozí napadení houbovou chorobou – ať již moniliovou spálou či hnilobou.“ Ta může strom napadnout v jakékoli fázi jeho vývoje. Jedná se o nejčastější chorobu peckovin, která může mít celou řadu příznaků a jejímž společným jmenovatelem a původcem je houba z rodu Monillia. Tzv. spála napadá květy, které hnědnou a zasychají, a rozšiřuje se i na listy a větve a může způsobit jejich odumření. Moniliová hniloba pak postihuje samotné plody v době jejich dozrávání i zralosti – tvoří se na nich měkká hnědá místa, která se rychle rozšiřují, až zhnědne celý plod.
Abychom se tomuto onemocnění dokázali účinně bránit, měli bychom udělat minimálně dva postřiky. „První postřik bychom měli provést ve fázi tzv. myšího ouška, tedy když strom začíná pučet a nalévají se pupeny,“ doporučuje expertka, „druhý postřik pak zopakujeme v okamžiku, kdy už jsou stromy v květu a opadávají plátky, když tzv. sněží.“
O vhodném přípravku k prevenci proti moniliové chorobě se poradíme se specialisty v zahradnickém centru a doma si pak vcelku nesložitě namícháme v nekovové nádobě postřik. „Připravíme vodní emulzi, kterou přelijeme do postřikovače a dolejeme potřebným množstvím vody dle návodu. Všechen přípravek použijeme na celý strom. Postřik provádíme až do skanutí, což znamená, že kapičky postřiku by neměly padat dál, ale ulpět na větvičkách dřeviny. Před ošetřením stromu bychom měli zkontrolovat také předpověď počasí, protože je důležité, aby alespoň dvě hodiny po aplikaci postřiku nepršelo a účinná látka se nesmyla,“ udílí závěrečná doporučení Šárka Zelenková.
(web)
Mohlo by vás zajímat:
Něco se chystá. Nová prima+ již brzy!
Již nezobrazovat
Více informací