VIDEO: Zorientujte se konečně ve vínech. Víte, jak se rozdělují?

Rozdělení vín nám popsal Ing. Jiří Machovec, ředitel Vinařského fondu. Pokud se nechcete dívat na celé video, klasifikaci najdete v našem článku i přehledně rozepsanou.

Jak že tedy tichá vína (rozuměj vína klasická, neperlivá a nelikérová) podle Vinařského zákona rozdělujeme?

Víno bez chráněného označení původu/chráněného zeměpisného označení

Tak tohle je prostě „víno“, dřív jste ho mohli sehnat pod názvem stolní víno. Hrozny révy vinné pocházejí ze kteréhokoliv státu Evropské unie z odrůd moštových, stolních i neregistrovaných. Je to kvalitativně nejnižší kategorie. V České republice je zákonem zakázáno takto označovat odrůdové víno z hroznů vypěstovaných na našem území. Pokud se s ním tedy setkáte, bude vždycky z dovozu.

Víno s chráněným zeměpisným označením

Zemské víno

Zemské víno pochází výhradně z hroznů vypěstovaných na našem území ve dvou vinařských oblastech, Čechy a Morava. Proto také to „chráněné zeměpisné označení“. Na lahvích si potom můžete přečíst název „moravské zemské víno“ a nebo „české zemské víno“. Pozor, žádné jiné označení zemské víno nést nemůže. Kromě toho mohou a nemusí být láhve označeny ročníkem a odrůdou, případně odrůdami.

Co se týče odrůd, v kategorii zemské víno můžete narazit i na ty, které nejsou zapsány ve Státní odrůdové knize. Musí být ale povolené v některé ze zemí Evropské unie nebo musí mít udělené povolení, aby se z nich dalo zemské víno vyrábět. Minimální cukernatost hroznů při sběru musí být alespoň 14 °NM.

Jako zemské víno někdy označují vinaři i kvalitativně vyšší vína (jež by mohli označit za jakostní), která se ovšem z různých důvodů, jako je třeba malá velikost šarže, rozhodli do jakostních nezařadit. Takže i v ranku zemských vín máte šanci najít opravdový klenot. Jen to chce věnovat čas hledání!

Jestli hledáte inspiraci, jaká vína si pořídit domů, pak se určitě stavte v trafice pro náš časopis. Materiálů o víně, jako je tento, v něm najdete hned několik!

Víno s chráněným označením původu (CHOP)

Jakostní víno

Tady už tolik hledat nemusíte. Pokud si vyberete kategorii jakostních vín, máte jistotu, že byla vyrobena pouze z hroznů pocházejících z České republiky a z odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize nebo odrůd povolených v některém ze členských států EU. Ve vinařské oblasti, kde hrozny vyrostly, musí proběhnout i celý proces výroby. Maximální výnos z vinice nesmí být vyšší než 14 tun na hektar, přičemž cukernatost hroznů při sběru musí být minimálně 15 °NM.

Na etiketě někdy nese označení odrůdové (pak je vyrobené z hroznů, rmutu nebo moštu maximálně 3 odrůd) či známkové (potom pochází ze směsi hroznů, rmutu, moštu nebo smísením jakostních vín). Kromě toho na ní najdete název vinařské oblasti původu, odrůdu či známku dle druhu jakostního vína a můžete se dočíst i z jaké vinařské podoblasti pochází, z jaké obce, tratě a ročníku.

Jakostní víno s přívlastkem

U jakostního vína s přívlastkem platí vše, co u jakostního vína. Kromě toho musí hrozny pocházet z jedné vinařské podoblasti a musí být ověřené u SZPI. Zvýšení cukernatosti moštu je v této kategorii zcela zapovězeno! Jakostní víno s přívlastkem je tedy čistý přírodní produkt. Na etiketě se dozvíte o původu vína, někdy dostanete také informaci o odrůdě či odrůdách, ročníku, vinařské obci a trati.

Ovšem není přívlastek jako přívlastek. Pojďte se s nimi seznámit blíže!

Kabinetní víno

Hrozny použité na výrobu této kategorie vín dosáhly minimálně 19 °NM. Tradičně to bývají vína sušší, lehká a příjemně „pitná“.

Pozdní sběr

Vína, u nichž byla sklizeň hroznů při cukernatosti nejméně 21°NM. Oproti kabinetům jsou extraktivnější, plnější, většinou suchá, polosuchá či řidčeji polosladká, pak ovšem s vyšší kyselinkou.

Výběr z hroznů

Hrozny na jejich výrobu měly cukernatost minimálně 24 °NM. Díky tomu mívají vyšší obsah alkoholu, případně více zbytkového cukru. I tady se už jedná o vína plná a vysoce extraktivní.

Výběr z bobulí

„Bobuláče“ jsou vyrobené z hroznů, jež dosáhly cukernatosti minimálně 27 °NM. Tady se už pohybujeme v kategorii vín polosladkých a sladkých s až medovými tóny.

Ledové víno

Hrozny na ledové víno se musí lisovat zmrzlé, proto je třeba je sesbírat nejvýše při –7 °C. I tak ale musí mošt mít minimálně cukernatost 27 °NM. Tím, že v bobulích zůstane zmrzlá voda, vylisovaný mošt je vysoce koncentrovaný. Právě proto jsou ledová vína oblíbená pro svou extraktivitu a vyšší obsah cukru. A samozřejmě, ne každý rok je pro výrobu „ledovek“ vhodný. Například loňská zima jim moc nepřála.

Slámové víno

Hrozny na „slámovku“ se nejméně tři měsíce sušily na slámě, rákosu nebo zavěšené ve větraném prostoru. Docílí se tím odpaření vody a (stejně jako v případě ledového vína) ke koncentraci extraktivních látek. I tady musí mít hrozny při sběru cukernatost nejméně 27 °NM. Dobu „sušení“ je možné zkrátit na dva měsíce, pak ale musí mošt dosáhnout cukernatosti minimálně 32°NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní a sladká a díky své náročné výrobě patří rozhodně k dražším kategoriím.

Výběr z cibéb

Tohle je kategorie vína „pro otrlé“. Hrozny na jeho výrobu jsou totiž napadeny ušlechtilou plísní (to v tom horším případě) nebo jsou přezrálé na cukernatost minimálně 32°NM. Díky dlouhému dozrávání (nebo napadení) se přeměňují na cibéby. Nekruťte hlavou, cibéby jsou jen jiný výraz pro rozinky. Takže už je jasné, že i do této kategorie spadají vína silně extraktivní a sladká a o jejich vyšší ceně samozřejmě není pochyb.

Něco "navíc"

A pak máme ještě jednu kategorii, která je úplně mimo klasifikaci, již jsme si právě probrali. Jedná se o VOC, tedy Víno originální certifikace. V tomto případě rozhodují o udělení známky VOC sami vinaři, kteří jsou sdruženi v apelačním systému. Víno musí být z odrůdy typické pro region, musí mít i jeho charakter a odpovídat pravidlům stanoveným apelačním systémem. V současnosti jich je v České republice pět, a to V.O.C. Mikulov, V.O.C. Modré Hory, V.O.C. Pálava, V.O.C. Blatnice a V.O.C. Znojmo, který vznikl jako první v roce 2009.