Od dětství jsem zpíval. Máma zpívala, já jsem po ní opakoval. Tak to začalo. Na prvním dětském albu Petra Nagye – Hrajme sa na Petra – jsem zpíval.
nullPřiznám se, že kdybych sem šel sám za sebe, tak bych se velmi styděl, protože nejsem šoumen. Argument, že budu v masce zakrytý, mě však přesvědčil. Osvobodilo mě to, že jsem byl v masce. Na druhou stranu růžový Králik není moc důstojný pro člena národního divadla, s tímto jsem měl trošku problém. No, budu to muset ustát a obhájit.
Prozradil jsem to mámě, protože ta by mě poznala hned. Kdo jiný pozná svoje dítě než vlastní matka? A i když jsem se snažil různě mást, hned mě poznal Mišo Hudák, který byl mým hereckým kolegou. Myslím si, že by to bylo i naopak.
Snažím se věci plánovat tak, aby se mi nekupily. Toto byla výjimka. Ale přiznám se, že jsem to chtěl zkusit.
