10 omylů při opalování, které mohou být pro vaši kůži nebezpečné

Opálená kůže vypadá úžasně, módní je už bezmála 100 let. Aby bylo slunění (relativně) bezpečné, je důležité vyvarovat se zásadních chyb, které ale řada lidí stále dělá...

Sluneční záření je pro život na planetě nezbytné. Lidem mimo jiné zlepšuje náladu a stimuluje produkci vitamínu D, který je zásadní nejen pro vývoj kostí či tvorbu krevních buněk. Světová zdravotnická organizace už před lety poukázala na to, že by se měl každý z nás v létě na 5 až 15 minut (i dle fototypu kůže, který určuje, jak dlouho můžete být na slunci, než se spálíte) vystavit UV záření dvakrát až třikrát týdně. Respektive alespoň obličej, ruce a nohy. To by mělo zajistit dostatečnou hladinu vitamínu D. Jinak je ale třeba kůži důsledně chránit - nejen kvůli možnému bolestivému spálení či jejímu rychlejšímu stárnutí, ale také riziku vzniku melanomu, který představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Opálení je sexy, vypadá dobře, zeštíhluje, ale není prostě synonymem zdraví.

Chráníme se. Ne vždy ale správně...

O rizikovosti dlouhodobého pobytu na slunci bez ochranných pomůcek už nicméně ví snad každý. Opalovací krém, mléko či olej, ale i sluneční brýle a pokrývka hlavy jsou už automatickou výbavou, kterou každoročně před létem nachystá asi většina lidí. Také v době kolem poledního žáru se často a rádi (pokud to situace dovolí) schováváme do stínu nebo budov. Nicméně, v případě opalování má řada lidí ještě spoustu chybných domněnek a návyků, které se neslučují s doporučenými radami dermatologů a dalších odborníků. Které to jsou?

1. Stačí koupit cokoliv z regálu s opalovacími prostředky

Ne vždy platí, že jakýkoliv koupený výrobek na opalování, s jakýmkoliv ochranným faktorem, je vhodný právě pro vás. Pro účinnou ochranu před UVA i UVB paprsky byste měli znát především fototyp své kůže a podle toho vybírat krém. „Fototyp lze jednoduše určit podle barvy očí, barvy vlasů a barvy kůže. Například fototyp I má práh zčervenání přibližně 10 minut. Vyšší fototypy než fototyp III se v české populaci příliš nevyskytují,” uvedla Alena Machovcová, primářka dermatovenerologického oddělení FN Motol.

Typ kůže Označení Reakce na slunění Ochranná reakce kůže Možný čas pro první expozici bez reakce Doporučený SPF faktor obecně
Nápadně světlá kůže, husté pihy, rezavé vlasy, oči modré, zřídka hnědé; prsní bradavky velmi světlé Keltský typ (2 %) Fototyp I vždy těžká žádná, červená kůže bez pigmentace; za 1 - 2 dny se loupe 5 - 10 minut ČR: 20 - 30; u moře: 20 - 50
Trochu tmavší kůže než Keltský typ, řidší pihy, vlasy blond až světle hnědé; prsní bradavky světlé Evropan se světlou pletí (12 %) Fototyp II vždy silná velmi slabá pigmentace, kůže se loupe 10 - 20 minut ČR: 20 - 25; u moře: 30 - 40
Světlá, světle hnědá kůže, žádné pihy, pigmentové névy hnědé; prsní bradavky tmavší Evropan s tmavou pletí (78 %) Fototyp III mírná pigmentací 20 - 30 minut ČR: 10 - 15; u moře: 20
Světle hnědá olivová kůže, pihy žádné, pigmentové névy tmavé, vlasy tmavé, oči tmavé; prsní bradavky tmavé Středomořský typ (8 %) Fototyp IV téměř nikdy rychlá reakce, hluboká pigmentace 40 minut ČR: 5 - 10; u moře 15 - 20

Zdroj: www.szu.cz/Prima Rádce

Pro určení správného ochranného faktoru v dané situaci také můžete vycházet z toho, jak dlouho chcete na slunci pobývat. Jedná se o to, že podle doby, jak dlouho se hodláte slunit a podle toho, jak dlouho vydrží vaše kůže na sluníčku bez spálení, vypočtete ochranný faktor. Jak konkrétně? "Stanovte dobu, po kterou se chcete pohybovat na sluníčku a dobu vydělte počtem minut vlastní ochranné doby. Číslo, které vám vyjde, je potřebný ochranný faktor. Platí to i obráceně, pokud naměřenou hodnotu vynásobíte použitým ochranným filtrem, dostanete dobu, po kterou vás bude použitý opalovací krém chránit," doporučují odborníci na webu České akademie dermatovenerologie. Tam můžete najít i následující příklady:

Jaký faktor použít? Vaše kůže zčervená po 11 minutách, na slunci chcete strávit celkem 120 minut.

Výpočet: 120/11 = 10,9. Měli byste sáhnout po ochranném krému s faktorem 11 a víc.

A obráceně: Máte krém s ochranným faktorem 25. Jak dlouho vás bude chránit?

Výpočet: 25 * 11 = 275 minut. Pod ochranou faktoru budete cca 275 minut. Pak je třeba znovu namazat nebo se schovat.

2. Opálení kůži chrání

Podle Světové zdravotnické organizace ztmavnutí pokožky díky melaninu skutečně představuje určitou „autoochranu“ - před možným spálením. Žádná sláva to ale není. „Tmavé opálení na bílé kůži zajistí faktor ochrany před slunečním zářením mezi 2 a 4. Nicméně to není žádná ochrana proti dlouhodobému poškození kůže v důsledku UV záření, jako je rakovina,“ upozorňuje organizace. Opalování tak sice může být kosmeticky žádoucí, ale ve skutečnosti to není nic jiného než znamení, že kůže už byla poškozena a pokusila se jen sama sebe chránit.

3. Betakaroten ochrání před spálením

Pokud se chcete opalovat, důležitá je komplexní ochrana: Tedy ochrana zvenku i zevnitř. Samotný betakaroten není podle kožní lékařky Silvie Rafčíkové spásou pro tělo a pokožku. Naše pokožka potřebuje i jiné důležité aktivní látky, jako jsou vitamin D3 a podobně.

4. Solárko je vhodná příprava na opalování

Určitě je vhodné před létem kůži pozvolným opalováním připravit. Díky vedrům, které letos přišly už v květnu, to možná řada z vás s opatrností zvládla. Dost lidí ale také volí jako přípravu na léto solárium s tím, že opalování pak bude bezpečnější. To ale není úplně rozumné, alespoň podle lékařů. „Solárium emituje pouze ‚bezpečné‘ UVA záření oproti ‚rakovinotvornému‘ UVB záření. Bohužel pigmentace kůže, pro kterou se solárium užívá, vzniká spíše po UVB záření a aby vzniklo po soláriu, musí toto emitovat až 1000x silnější dávku UVA oproti slunci, a z toho důvodu je stárnutí kůže po soláriu rychlé a podle posledních průzkumů i bohužel rakovinotvorné,“ uvedla už dříve lékařka Silvie Rafčíková pro Prima ŽENY. Je tak lepší spolehnout se spíš na přirozený pobyt na slunci. Stále totiž platí, že uměle vytvořené záření je mnohonásobně vyšší než to přirozené, aby k opálení došlo.

5. Stačí mazat jen u moře/na koupališti

Spálit se můžete i při jízdě na kole, procházce nebo práci na zahradě. Je proto podle odborníků vhodné aplikovat ochranný krém před každým pobytem venku (až na výše zmíněné několikaminutové expozice slunci třikrát týdně kvůli vitamínu D). „Opalovací krém by se měl používat v místech, která nemohou být dostatečně pokryta oděvem, včetně obličeje, který je pouze částečně chráněn kloboukem. Dokonce i ve stínu může být nepřímé UV záření dostatečně vysoké a škodlivé, takže opalovací krém by měl být nanesen po celou dobu, kdy je člověk venku,“ upozorňuje Světová zdravotnická organizace. Zároveň je třeba podle doporučení dermatologů aplikovat opalovací prostředek 15 až 30 minut před tím, než vystavíme pokožku slunci. Jen tak se přípravek hezky vsákne a zajistí kůži správnou ochranu.

6. Krém stoprocentně ochrání před rakovinou

Každý opalovací krém, který se dostane na pulty obchodů, musí chránit jak před UVA, tak před UVB paprsky. Takové je nařízení Evropské komise. Ohlídejte si to na etiketě. Žádný přípravek na trhu vás ale neochrání stoprocentně, vždy propustí určité množství paprsků až do kůže. Je proto vhodné dodržovat i základní ochranné postupy, jako eliminace pobytu venku na přímém slunci od 11 hodin dopoledne do tří odpoledne, kdy je nejvíc rizikové, a nošení vhodného oblečení. Pamatujte také na to, že aplikace jakékoliv ochrany proti slunečnímu záření nemá za cíl to, že se můžete opalovat déle a více. Krémy a spol. mají podle lékařů kůži chránit především při nevyhnutelné expozici záření.

Vzhledem k uvedenému faktu nevěřte výrobkům, pokud na nich bude napsáno, že „stoprocentně chrání“. Další zkreslující informace, které jedině matou spotřebitele, ale snad se už na obalech neobjevují, jsou „chrání po celý den“ nebo „sluneční blok“.

7. Stačí namazat jen trochu

Nestačí. Aby dokázal opalovací přípravek správně ochránit, je zapotřebí používat ho v dostatečném množství. Podle zahraničních průzkumů si až dvě třetiny lidí nanesou méně opalovacího krému, než je jeho doporučené množství, čímž nevědomky snižují SPF faktor. Správné dávkování opalovacího krému na tělo dospělého člověka je podle odborníků 36 gramů. Tomu odpovídá zhruba 7 čajových lžiček, tedy asi množství, které se vejde do dlaně. "Pamatujte na krk, tvář, uši, prsty u nohou. U těžko dostupných oblastí, jako jsou záda, požádejte někoho, aby vám pomohl nebo použijte sprej na ochranu proti slunečnímu záření. Máte-li řídké vlasy, použijte opalovací krém na pokožku hlavy nebo noste klobouk s širokým okrajem. Chcete-li ochránit rty, naneste balzám na rty s SPF nejméně 15," radí odborníci z Americké akademie dermatologie.

8. Stačí se namazat jen ráno

I to je chyba. Opalovací krém je třeba podle doporučení lékařů nanést každé 2 - 3 hodiny. Nebo po práci, plavání, hraní nebo cvičení venku.

9. Voděodolný krém vydrží i koupání

Jak bylo naznačeno, je třeba se namazat i po plavání, případně pokud se například zpotíte. A to i když používáte voděodolný opalovací prostředek. Voděodolnost totiž znamená to, že vás krém ochrání i ve vodě. Účinky ale postupně klesají. Slunce na naši kůži přitom dopadá až do hloubky jednoho metru pod vodou. Tudíž ve vodě se můžete nejen opálit, ale také velmi rychle spálit, nebudete-li dostatečně chráněni. Ochranný faktor také snižuje tření osuškou nebo používání mýdla při sprchování.

10. Obyčejný olej je lepší než opalovací

Někteří lidé nevěří průmyslově vyráběným krémům proti sluníčku a raději volí přírodní alternativu v podobě kuchyňských olejů (zejména olivový) nebo se mažou například kakaovým máslem. Pomocí těchto přípravků lze dosáhnout zdravého a příjemného promaštění kůže, během regulérního opalování na pláži nebo u řeky ale pokožku většiny lidí u nás podle odborníků neochrání dostatečně, i když určitý ochranný faktor prý skutečně mají. „Dle této babské rady se olivovým olejem před sluncem chrání obyvatelé krajin okolo středozemního moře a právě díky němu mají krásné opálení i jemnou pokožku. Olivový olej je však lepší nadále přilévat do salátů - má ochranný faktor pouze 2 - 8 a rozhodně se tedy nehodí pro lidi s citlivou pokožkou,“ uvádí na svém webu spotřebitelská organizace dTest.

Ivana Kropáčková

Tagy: