12 000 měsíčně pro pěstouny? Za „službu státu“ si zasloužíme víc, míní náhradní rodiče

Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí z pera Ministerstva práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) naráží na odpor náhradních rodičů. Jednou z výhrad je to, že novela zvyšuje finanční ohodnocení krátkodobých pěstounů na 30 tisíc, zatímco dlouhodobí pobírají méně než polovinu.
ilustrační foto: rodina
ilustrační foto: rodina
foto: pixabay.com

reklama

Ministryně Jana Maláčová je v poslední době pod palbou kritiky. Její návrhy zákonů nesklízí v sociálním sektoru přílišný úspěch. Nejnovějším terčem se stala novela o sociálně právní ochraně dětí, která se zaměřuje především na pěstounskou péči.

Asociace náhradních rodin v pondělí vyzvala ministryni Maláčovou, aby novelu přepracovala. Zákon kritizuje také Asociace Dítě a Rodina, která sdružuje osm desítek neziskových organizací a která odeslala Maláčové otevřený dopis. V něm ministryni žádá o přehodnocení novely.

V kritice na adresu novely zákona padají slova jako „nesystematická“, „nedostatečná“ nebo „nekoncepční“. Návrh podle organizací prohlubuje propast mezi krátkodobou a dlouhodobou pěstounskou péčí a poškozuje pěstounství jako takové.

Odměna pro náhradní rodiče

Český zákon v zásadě uznává dva typy pěstounské péče. „Osoba pečující“ je člověk, který se o dítě stará dlouhodobě. „Osoba v evidenci“ pečuje o dítě v přechodném období. Oba typy péče zanikají, jakmile dítě dosáhne 18 let.

Krátkodobé pěstounství se využívá především v případech, kdy je pravděpodobné, že se dítě vrátí do své rodiny (ke svým rodičům či příbuzným) nebo ho adoptují náhradní rodiče, případně bude přesunuto k dlouhodobým pěstouhům. Přechodné období trvá maximálně jeden rok.

Do dlouhodobé pěstounské péče je dítě svěřeno v případě, že není možnost žádné jiné náhradní péče – k biologickým rodičům, jiným příbuzným, do adopce nebo ústavní péče. V takovém případě děti zůstávají v náhradní rodině několik let, často až do své dospělosti.

Novela, mimo jiné, zvyšuje finanční odměnu pro krátkodobé pěstouny z 20 tisíc na 30 tisíc hrubého měsíčně – v případě, že pečují o jedno dítě. Pokud se jedná o osobu v evidenci, která o nikoho nepečuje, náhrada činí 20 tisíc hrubého měsíčně.

„Přechodný pěstoun“ musí být totiž při ruce neustále v případě, že by mu stát potřeboval svěřit do péče dítě. Takový člověk nesmí být nikde zaměstnaný, ani si brát dovolenou. Krátkodobých pěstounů je mnohem méně než dlouhodobých a náhradní rodičovství je de facto jejich „full-time job“.

„Krátkodobý pěstoun je pěstoun z povolání. On se rozhodl, že bude pěstounem, nemůže být nikde jinde zaměstnán. Je připraven být systému nápomocen v okamžiku, kdy soud určí, že se nějakého dítě například zřekli rodiče. Jejich smysl je v tom, aby se děti nedávaly do ústavní péče, aby měly rodinnou péči,“ vysvětluje mluvčí Asociace Dítě a Rodina Michael Kudela.

Právě finanční náhrada je pro náhradní rodinnou péči důležitá a může být klíčovým faktorem při tak velkém rozhodnutí, jako je přijmout do péče potřebné dítě. To ale platí i pro dlouhodobé pěstouny, kterými mohou být starší lidé nebo neplodné páry.

To ostatně uznává i samo ministerstvo. „Nízké finanční ohodnocení vede k poklesu zájmu nových žadatelů o pěstounskou péči a úbytku stávajících pěstounů na přechodnou dobu,“ píše se v důvodové zprávě návrhu zákona.

Z oficiálních dat MPSV vyplývá, že počet dlouhodobých pěstounů v posledních letech mírně stoupá, zatímco u krátkodobých pěstounů čísla během poslední tří let různě „poskakovala“. Podle asociací náhradních rodičů ale může náhlá podpora přechodného pěstounství nabourat celý systém a snížit zájem o dlouhodobé náhradní rodičovství.

Hrající si děti

V Česku chybí pěstouni. Pomoci má osvěta i zvýšení odměn

Finanční propast

Peněžní odměna pro dlouhodobé pěstouny se naposledy změnila před dvěma lety, kdy došlo ke zvýšení z osmi tisíc hrubého měsíčně na dvanáct tisíc. Podle asociací zastupujících pěstouny se ale neustále zvyšují ceny. Požadují tedy navýšení alespoň o další dva tisíce.

Podle neziskového sektoru navíc skokový nárůst odměny pro „profesionální pěstouny“ prohlubuje propast mezi nimi a dlouhodobými pěstouny. „Zájem o krátkodobé pěstounství bude velký a zájem o dlouhodobé pěstounství bude malý,“ tvrdí mluvčí asociace.

„Chtěli bychom, aby na tu okamžitou pomoc krátkodobého pěstouna navazovala možnost najít mu během toho jednoho roku dlouhodobého pěstouna,“ dodává. Podle něj ale dnes hrozí, že z krátkodobé náhradní péče nebude mít dítě kam jít, neboť není dostatek dlouhodobých pěstounů, kteří by je mohli převzít.

Asociace zároveň poukazuje na to, že není správné zaměřovat se a přidávat pouze jedné části, ale je potřeba řešit celý pěstounský systém. Pokud bude klesat počet dlouhodobých pěstounů, budou děti z náhradní péče končit v ústavech místo u náhradních rodin.

Ministerstvo práce a sociální věcí uvádí jako hlavní argument, proč nepřidat dlouhodobým pěstounům, právě ono zmíněné zvyšování před dvěma lety. Navíc je prý pro přechodného rodiče odměna od státu jediným příjmem.

„Jde vlastně o svého druhu specifické ‚povolání‘. U přechodných pěstounů je vyžadována permanentní připravenost reagovat na okamžitou potřebu převzetí dítěte do pěstounské péče. Odměna pěstouna zde má ‚fungovat‘ jako jakási mzda,“ říká Jan Brodský z tiskového oddělení resortu sociálních věcí.

„U dlouhodobých pěstounů je situace jiná. Jde (a má jít) o rodinnou péči ‚se vším všudy‘. Předpokládá se, že pěstoun má zaměstnání nebo je zaopatřen peněžitou pomocí v mateřství nebo rodičovským příspěvkem v případě, že z důvodu péče o malé dítě do zaměstnání nechodí. Může mít starobní důchod, je-li v důchodovém věku. K těmto příjmům přitom pobírá odměnu pěstouna,“ dodává.

Neziskové organizace podporují zvyšování finanční odměny krátkodobých pěstounů, protože hájí zájmy všech náhradních rodičů. Navrhovanou novelu ale považují za nesystematickou. Pokud bude stát přidávat přechodným pěstounům, ale už ne dlouhodobým, celý systém podle neziskovek zkolabuje.

 

Štěpán Sochor

reklama

reklama