14 vězňů loni v ČR spáchalo sebevraždu. Nejčastěji volí oběšení

Sebevražda Jeffreyho Epsteina dala vzniknout řadě konspiračních teorií. Myšlenka, že milionář znal „špínu“ na známé osobnosti a politiky, dovedla některé k tvrzení, že za incidentem stáli Clintonovi nebo Trump. Kromě toho se také spekuluje, zda nepochybila ostraha. V českých věznicích se loni podařilo odvrátit 16 sebevražd, všechny ale zachránit nejde.
13. 1. 2018 KRIMI: SEBEVRAŽDA JAKO PŘIZNÁNÍ VINY
13. 1. 2018 KRIMI: SEBEVRAŽDA JAKO PŘIZNÁNÍ VINY
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V loňském roce se v českých věznicích zabilo 14 lidí, z nichž bylo 13 mužů a 1 žena. Sebevraždy tam probíhají v drtivé většině udušením, ve velmi vzácných případech pak vykrvácením nebo za pomoci léků.

Sebevrazi se oběsí na čemkoli, co je k dispozici – na tkaničce od bot, ložním prádle či na opasku. Vždy tak učiní v době, kdy se ve vězení předává služba, nebo v časech, kdy je personál zaměstnán něčím jiným. Stává se tak pozdě večer nebo brzy ráno. Nejrizikovější jsou první hodiny a dny ve vazbě.

Podle psychologa Václava Jiřičky pomáhá, když nejsou osoby umisťovány do cel samostatně.

Průměrný počet vězeňských sebevražd se v posledních letech pohybuje kolem 10 za rok. K poklesu došlo v roce 2017, kdy k takovému incidentu došlo jen třikrát. Česká republika obecně patří k zemím s nejnižším počtem vězňů - sebevrahů.

Sebevražednost se vyskytuje ve vězeňském prostředí dlouhodobě, na jejím nárůstu má podíl přeplněnost věznic. Průměrný věk sebevrahů v posledních deseti letech stoupl.

Zelený, Tomek a Dahlgren

V českých věznicích došlo k desítkám pokusů o sebevraždu, ne všechny ale skončily úspěšně a ne všechny přilákaly pozornost médií a veřejnosti jako tyto tři případy.

Jedním ze členů nechvalně proslulého Berdychova gangu napojeného na české policejní složky byl Jan Zelený, který vypovídal proti svým komplicům a stal se v případu klíčovým svědkem. Právě z toho důvodu vyjádřil obavy o svůj vlastní život, i proto vyvolala jeho sebevražda řadu otázek. Pitva však ukázala, že se zabil sám.

Vražda mladé Anny Janatkové otřásla v roce 2011 celým Českem. Rodiče ji začali pohřešovat v říjnu 2010, dívku hledala česká policie, armáda i Interpol, to vše pod drobnohledem médií. V březnu byly nalezeny její ostatky. Z činu byl obviněn Otakar Tomek, který se zabil ve věznici ještě před možným odsouzením. V případu byl ale jediným podezřelým a nejpravděpodobnějším pachatelem.

Američan Kevin Dahlgren přebýval v roce 2013 u své sestřenice a její rodiny v Brně - Ivanovicích, kde v květnu všechny chladnokrevně zavraždil. Soud ho označil za narcise bez empatie, který čin provedl z frustrace z vlastní neschopnosti, a odsoudil ho na doživotí. V lednu 2018 spáchal Dahlgren sebevraždu.

K incidentu došlo i přes to, že byl pod zvýšeným dozorem. Generální inspekce bezpečnostních sborů proto následně začala prošetřovat dozorce pro podezření z porušení povinnosti. Výsledky ukázaly, že nedošlo k trestnému činu, ale k porušení předpisů, za což dostal jeden z dozorců od vedení věznice kázeňský trest.

Všechny zachránit nelze

Věznice disponují odborníky, kteří na psychické zdraví trestanců dohlíží.

„S každým nově přijatým obviněným provede např. v rámci prevence suicidálního jednání do 24 hodin rozhovor psycholog, který posoudí na základě zjištěných informací rizika sebevražedného jednání či abstinenčních potíží a navrhne možná opatření,“ sdělila pro TV Prima tisková mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová.

Další pohovory s odbornými zaměstnanci vězení jsou vedeny dle individuálních potřeb jednotlivých vězňů. „Uvěznění představuje jednu z náročných životních událostí v životě člověka. Tenzi zvyšuje např. zásadní změna životního stylu, izolace spojená s omezenou možností pohybu či nejistota z budoucnosti,” uvádí tisková mluvčí důvody, které mohou mít vliv na psychiku trestanců.

Konkrétní úkony směrem k ohroženým vězňům ale instituce nechce komentovat. „Vězeňská služba ČR přijímá vždy ve vztahu k vězněným osobám a zjištěným rizikům opatření, přičemž z logických (bezpečnostních, taktických aj.) důvodů tato opatření nelze konkretizovat,“ říká Kučerová.

Možnosti zamezit sebevraždě ve vězení jsou podle ní omezené a v silách zaměstnanců není zabránit všem vězňům v sebevražedném jednání.

Tajná sebevražda

Vězeňská služba nerada vzpomíná na příběh sebevraha, který popisuje psycholog Vazební věznice Liberec Zdeněk Kovařík. Vězeň se podřezal a ruku schoval pod polštář. Na podlahu složil hadry, které nasákly krev, aby se neroztekla a nikdo ji neviděl. Po rozsudku mu byly nařízeny půlhodinové kontroly, stráž ale díky jeho plánu viděla jen „spící“ tělo a nevšimla si, že muž postupně vykrvácel. Jeho chování předtím nevykazovalo žádné známky abnormality.

Muž měl doma ženu a čtyřleté dítě, k sebevraždě se podle psychologa rozhodl proto, že svojí situaci neunesl, doufal totiž v mírnější trest. Soud mu uložil 12 let ve vězení.

 

Štěpán Sochor

Reklama
Reklama