Zatímco u nás v obchodech najdete svazky zeleniny, v Laosu na trhu svazují netopýry.
Když se nachytáte a koupíte si jízdenku na dálkový lehátkový autobus. Kdybych měla tvar čtverce, spalo by se mi lépe. Pro Drahuš byla velikost ideální.
…když mají větve.
Když jdete na oběd a za vitrínou jsou vystaveny tlapy v nakládačce.
I techniku jízdy na kole probírají jinak, obráceně.
Dokážete si představit, že vás okradou, uvězní na ostrově ,a ještě na vás zavolají policii? Ano, i to je v Laosu možné.
Další úlovek z prostředí restaurace. Jít na tento záchod, pokud se bojíte pavouků, je opravdovým zážitkem.
V Laosu mají značky připevněné na stálo, které vás upozorňují, že je před vámi nehoda.
Projedete zatáčkou, plni očekávání, co tam bude a… ona tam ta nehoda opravdu je! A asi ne úplně krátce. No co, však ono se to jednou rozloží, nebo ne?
Ano, v Laosu je feráta. Místní po ní lezou v žabkách i v období dešťů, kdy je všude plno pijavic.
Toto je fotka jediné autoškoly, kterou jsem v jihovýchodní Asii viděla. Pokud jste v této části Asii byli, víte, jak to tam na silnicích chodí – každá cesta je velkým adrenalinem. Řidiči jezdí šíleně a pravidla silničního provozu takřka neplatí. Na co tedy cvičný plácek, když nejlépe se učí za chodu?
Takhle to vypadá, když jdete do restaurace na vlastní nebezpečí.
V žádné vesnici nesmí chybět nonstop bankomat. Nebo alespoň dva. A to ani v případě, že leží od civilizace dva dny jízdy lodí po Mekongu.
Aneb co bylo dříve? Kopec nebo rovina?
Rekonstrukce netřeba, vždyť ten most ještě jakž takž stojí.
V Laosu není problém převézt takřka cokoli. Nikoho nepřekvapí ani pokud se rozhodnete vzít si s sebou motorku. Tak si tak říkám, co by tomu řekli čeští řidiči autobusu.
