15 věcí, které byste měli vědět o zdravotní péči. Na co máte právo (nejen) u lékaře nebo v nemocnici?

Je asi málo lidí, kteří nikdy nemuseli a nebudou muset k lékaři. Ve chvíli, kdy zdravotní potíže vyžadující doktora nastanou, je nutné, abyste věděli, co se s vámi děje a pravděpodobně bude dít, i o čem můžete rozhodnout...

Do zdravotnického zařízení většinou přicházíme v ne úplně dobré náladě. Máme nějaké potíže, obavy, bolesti, jsme nejistí a nemocní - my nebo někdo z našich blízkých, které doprovázíme. Už se vám stalo, že by byl ošetřující lékař hrubý, nebyli jste spokojeni s jeho postupem i celkovým řešením problému? Nebo vám byla naordinována hospitalizace? Jako pacienti máme práva, která by nám měla pomoci cítit se bezpečně.

1. Právo na hrazenou péči

Ze zákona máte právo na poskytnutí zdravotní péče bez přímé úhrady. Nicméně vybraný lékař či zdravotnické zařízení musí mít především smlouvu s vaší pojišťovnou. V rámci veřejného zdravotního pojištění je pak kromě preventivních i akutních vyšetření hrazena také například přeprava, léky, odběr krve a podobně. Některé léky či přípravky jsou nicméně hrazeny jen částečně, jiné vůbec.

2. Právo na výběr pojišťovny

Zdravotní pojišťovna, u níž jste pojištěni a prostřednictvím které měsíčně hradíte zdravotní pojištění, za vás nakupuje zdravotní služby v zařízeních poskytovatelů zdravotních služeb, kteří jsou jejími smluvními partnery. Lékaři, nemocnice a další zdravotnická zařízení pak účtují dané pojišťovně zdravotní péči, kterou vám poskytli. Pojišťovna také ale hradí všem poskytovatelům zdravotních služeb (tedy i nesmluvním) péči nutnou a neodkladnou, jež byla poskytnuta pacientovi v ohrožení života a zdraví (viz níže).

Pokud nejste se službami své zdravotní pojišťovny spokojeni, můžete ji jednou ročně změnit, a to buď k 1. lednu nebo k 1. červenci. Přihlášku je ale nutné vždy odevzdat o tři měsíce dříve.

3. Informace o vašem stavu

U lékaře máte právo na získání srozumitelné informace. Doktor je povinen vám sdělit vše, co se týká vašeho zdraví. Musí vás informovat o výsledcích vyšetření, o možných způsobech léčby a pravděpodobném vývoji onemocnění. To platí o registrujícím lékaři, specialistech, ke kterým vás praktik pošle, i doktorech v nemocnici.

4. Ptejte se, ptejte se, ptejte se

Ptejte se, kdykoli vám není něco jasné, zvláště máte-li se rozhodnout ohledně operace nebo nějakého náročného výkonu. Mimo jiné tím můžete pomoci i zdravotnickému personálu a připomenete mu, pokud na něco zapomněl.

5. Nahlížení do dokumentace

Kromě informací o aktuálním stavu máte také právo na informace, které jsou ve zdravotnické dokumentaci vedené o vaší léčbě. Zdravotníci vám nahlédnutí musí umožnit (za přítomnosti některého zaměstnance daného zařízení). Můžete ale také požádat o výpis nebo o kopii této dokumentace, dostat byste ji pak měli do 30 dnů. Výpis i kopie bývají zpoplatněny.

6. Léčbu můžete odmítnout

Samozřejmě můžete i nabízenou léčbu odmítnout – podle ministerstva zdravotnictví je to základní právo pacienta. Uvědomte si tuto skutečnost vždy, kdykoli máte absolvovat nějaký zdravotní výkon. Ujistěte se o tom, že máte dostatek informací, abyste se mohli v klidu a svobodně rozhodnout. Existují ale výjimky, kdy toto neplatí – logicky například v případě těžkého stavu s poruchou vědomí.

7. Víc hlav, víc ví

S (dočasným) odmítnutím léčby souvisí i vaše zákonné právo na druhý názor. Nebojte se o něj požádat. I když svému lékaři důvěřujete, mohou nastat situace, kdy uvítáte názor dalšího doktora (například vážné onemocnění, kdy se plánuje zásadní operace, a podobně). Stejné právo máte i u péče poskytované jinými zdravotnickými pracovníky, například fyzioterapeuty, klinickými psychology nebo sestrami.

8. Právo na doprovod

Pacient má často větší jistotu, pokud ho někdo doprovází. Máte právo, aby se doprovázející osoba účastnila všech výkonů, s výjimkou těch, kde by mohlo nastat ohrožení jejího zdraví nebo kde to hygienické požadavky neumožňují (např. rentgen, operační sál a podobně). Vámi určená osoba vás může doprovázet i do ordinace a promluvit si s lékařem místo vás nebo společně s vámi.

9. Právo změnit lékaře

Stejně, jako si můžete registrujícího ošetřujícího lékaře (praktik pro děti i dospělé, gynekolog, stomatolog) svobodně vybrat, máte i právo na jeho změnu. Pokud nejste s péčí spokojeni, můžete ho změnit jednou za tři měsíce. Časté střídání ale není úplně doporučeníhodné – i kvůli návaznosti v poskytování péče.

Váš lékař by měl být dobře dostupný z místa vašeho bydliště (v akutních případech, kdy vám stav nedovolí dojít do ordinace, by vás měl totiž lékař navštívit u vás doma) a měla by vám vyhovovat jeho ordinační doba. Nově zvolený registrující lékař si vyžádá informace z vaší dokumentace, původní lékař je povinen mu vše poskytnout. Pokud lékaře změníte, informujte i původního praktického lékaře o této změně. Lékař má ale také právo vás odmítnout, a to když je přeplněna jeho kapacita nebo nemá smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou.

Jak poznáte kvalitního lékaře?

Registrujícího lékaře lze zhodnotit už z jeho chování. Zkuste si zodpovědět například tyto otázky: Věnuje se vám? Vysvětluje, povídá si s vámi a trpělivě vás vyslechne? Čekáte dlouho v čekárně, nebo si vás objedná na určitou hodinu? Nabízí vám aktivně preventivní vyšetření, na která máte nárok? Má přehled o tom, kde a kdy jste byli hospitalizováni, jaké nálezy máte od jiných lékařů, pamatuje si, co máte za obtíže?

10. Bezplatné preventivní prohlídky

Zdravotní pojišťovny hradí i preventivní prohlídky u registrujících lékařů, na které máte nárok v pravidelných intervalech. Nejvíce se to týká dětí, které by do tří let věku měly docházet k lékaři velmi často. Od tří let pak začíná dvouletý režim preventivních prohlídek, který pokračuje až do pokročilého věku života.

Ke gynekologovi by měly přijít dívky nejdříve v 15 letech a poté jednou za rok. Pojišťovny hradí i dvě prohlídky ročně u zubního lékaře – jak v případě dětí, tak dospělých. U nastávajících maminek platí prevence dvakrát v průběhu těhotenství.

Další věcí jsou různé screeningové programy pro dospělé od určitého věku – například ženy po pětačtyřicítce mají hrazené mamografické vyšetření prsou jednou za dva roky, všem po padesátce platí pojišťovna jednou ročně vyšetření na skryté okultní krvácení v rámci prevence rakoviny střev.

11. Nemůžete najít doktora? Obraťte se na pojišťovnu

Pokud nemůžete najít registrujícího lékaře, který by vás mohl vzít do péče, obraťte se na vaši pojišťovnu, která je povinna zajistit vám péči u některého z poskytovatelů zdravotních služeb, s nímž má uzavřený smluvní vztah. Nezapomeňte, že jí posíláte peníze na svou zdravotní péči.

Nicméně na možnosti registrace se můžete podívat internetových stránkách Sdružení praktických lékařů a České stomatologické komory, které uveřejňují seznamy lékařů s momentálně volnou kapacitou pro příjem nových pacientů.

12. V akutních případech vás musí ošetřit kdokoliv

Váš lékař by tedy měl mít smlouvu se zdravotní pojišťovnou, u níž jste pojištěni. Ale v případě poskytnutí tzv. nutné a neodkladné zdravotní péče (péče zachraňující život a zdraví) vás musí ošetřit každý lékař, tedy i ten, který smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou nemá. I v takových případech zdravotní péči o vás musí uhradit vaše pojišťovna.

13. Právo na výběr nemocnice

Stejně, jako máte právo na výběr registrujícího lékaře, případně specialisty (k němuž můžete jít buď s doporučením praktika, ale i bez něj), můžete si svobodně vybrat také nemocnici, v níž máte být hospitalizováni. Nicméně zatímco u vašeho lékaře je lepší najít vhodného doktora poblíž vašeho bydliště, při výběru nemocnice se tímto vázat nemusíte. Prioritní by měla být kvalita poskytujících služeb a názory ostatních pacientů. Poskytuje-li nemocnice kvalitní zdravotní služby, má certifikát kvality a bezpečí, nebo se o něj alespoň uchází.

Ptejte se například i lidí z vašeho okolí, kteří v nemocnici byli. Zvolenou nemocnici můžete navštívit i osobně, všímejte si, zda je tam čisto, jak se chová personál, požádáte-li o nějaké informace. Ptejte se také ostatních pacientů, jakou mají s tímto zařízením zkušenost.

14. Informace pro manžela i kamarádku

Máte právo určit kohokoliv dalšího, kdo může být informován o vašem zdravotním stavu. Daná jména jsou součástí vaší zdravotnické dokumentace. Nikomu jinému lékaři informace neposkytnou, kvůli mlčenlivosti, kterou jim nařizuje zákon.

V případě poskytování informací po telefonu může být totožnost volajících ověřena třeba prostřednictvím hesla či kódu. V tomto případě při přijetí do nemocnice obdržíte číselný kód a záleží jen na vás, komu tento kód sdělíte. Tomu, kdo daný kód uvede, jsou pak informace podávány.

15. Dítě v nemocnici má právo na doprovod

Dítě má právo být hospitalizováno spolu s doprovodem, není ale zaručeno, že například získá lůžko na stejném oddělení. O přijetí a umístění doprovodu rozhoduje poskytovatel zdravotních služeb. I kdyby nastaly jakékoliv komplikace s přidělením lůžka a podobně, zůstává právo dítěte i doprovodu na prvním místě. I doprovod, který k hospitalizaci přijat nebyl, má právo s dítětem mladším osmnácti let v nemocnici zůstat, a to v souladu s provozním řádem nemocnice. Je-li dítě mladší šesti let, hradí pobyt doprovodu pojišťovna vždy, u staršího dítěte pak se souhlasem revizního lékaře.

Ivana Kropáčková, s využitím informací z Rádce pacienta - Příručky ministerstva zdravotnictví

Tagy: