25 haléřů z každé tramvajové jízdenky půjde na provoz Linky bezpečí. Ta denně pomůže až 500 dětem

Od září do konce roku poputuje z každé zakoupené jízdenky v pražských tramvajích 25 haléřů na činnost Linky bezpečí. Ta denně pomůže až 500 dětem, dalších 1000 hovorů ale z kapacitních důvodů nezvládne odbavit. Nová kampaň by tomu mohla pomoci. Linka bezpečí pomáhá už 25 let.
25 haléřů z každé tramvajové jízdenky půjde na provoz Linky bezpečí
25 haléřů z každé tramvajové jízdenky půjde na provoz Linky bezpečí
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Linka bezpečí ve spolupráci s Dopravním podnikem hlavního města Prahy a bankou ČSOB dnes představila nový projekt k jejímu 25. výročí. Součástí je také nová tramvaj, jejíž design na danou problematiku upozorňuje.

„Denně odbavíme 400 až 500 dětí, dalších tisíc hovorů neodbavíme,“ řekla pro TV Prima Regina Jandová, PR specialistka Linky bezpečí. Problémem je prý nedostatečná kapacita, na jedné směně pracuje průměrně 7 konzultantů.

Jeden takový zaměstnanec vyjde linku na milion korun ročně, a to i díky bohatým vzdělávacím programům, které jsou na tuto pozici potřeba. I z toho důvodu by peníze utržené z jízdenek mohly pomoci k tomu, aby linka odbavila více hovorů a pomohla tak většímu počtu dětí.

Podle Jandové by Lince bezpečí pomohlo nabrat dalších sedm konzultantů. „Podle propočtů by nám to pomohlo odbavit zhruba 86 tisíc hovorů,“ sdělila redakci.

Bezkontaktní způsob kupování jízdenek nainstaloval pražský Dopravní podnik v dubnu, měsíčně tehdy došlo k 77 000 nákupům, v srpnu to bylo už bezmála 300 000 transakcí. Nová kampaň má mimo jiné tento způsob placení podpořit.

25 haléřů symbolizujících polokulaté výročí pošle za každou prodanou jízdenku skrze platební terminál v pražských tramvajích Lince bezpečí banka ČSOB. Konečný obnos tak ovlivní cestující.

„Ta částka se zdá málo, ale záleží na vás a dalších lidech, kolikrát tou tramvají pojedou a my podle toho zaplatíme. To od nás není žádná vychytralost, může to být vysoké číslo,“ řekl novinářům výkonný ředitel banky Petr Hutla.

„Snažíme se Lince bezpečí pomoci, aby se ten počet lidí, kteří se dovolají, mohl zvýšit. Na to jsou potřeba peníze - a kdo jiný než banky by měl pomoci,“ dodal.

 

Zástupci ČSOB, Linky bezpečí a DPP na tiskové konferenci
Zástupci ČSOB, Linky bezpečí a DPP na tiskové konferenci

 

25 let

Linka bezpečí vznikla v České republice v roce 1994. Tehdy linka zaměstnávala pouhých pět operátorů, teď už je to asi stovka. Za svého působení odbavili celkem 10,5 milionů hovorů. Jenom loni to bylo asi 160 tisíc.

Volaji na ni nejčastěji dívky mezi 13-15 lety, obecně vytáčí linku nejvíce děti v pubertálním věku. Mezi nejvytíženější období patří začátek a konec školního roku, kdy linka nasazuje větší počty lidí.

Postupně organizace doplnila své služby o online chatovací místnost a e-mailovou poradnu. Ne každé dítě má totiž kuráž k tomu, aby zavolalo. Některá témata jsou pro ně navíc citlivější a necítí se komfortně probírat je přes telefon.

Proto je důležité, že jsou všechny hovory anonymní, což se snaží operátoři volajícím vysvětlit. „Velká výhoda je anonymita. My jejich čísla nevidíme a oni se často ujišťují,“ sdělila online redakci Regina Jandová.

„Prolomit anonymitu musíme v případě záchrany života. Tedy v případě, se jedná o nějaké sebevražedné chování, tak toho dotyčného necháme vyhledat za pomoci policie,“ dodává PR specialistka.

V průběhu let se témata, se kterými se volající na linku obrací, nejen opakují, ale navíc přibývají. Obecně to jsou problémy v rodině, ve škole, či šikana.

Dívky nejčastěji volají kvůli problémům se vztahy, chlapci zase kvůli šikaně nebo problémům se svými vrstevníky. Novými tématy za posledních 10 let jsou například sebepoškozování a kyberšikana.

„Naše pomoc je poradenská, volajícího emočně ošetříme a řekneme si, jak by mohl postupovat dál, jak by se dalo jednat – například kontaktovat dospělého,“ vysvětlila redakci Jandová. Konzultanti s volajícím sestaví individuální plán vyhovující jeho situaci.

Na linku nevolají jen oběti, ale i pozorovatelé. Například když dítě vidí šikanu páchanou na některém ze svých spolužáků. „Ta samotná oběť se agresorovi nikdy nepostaví. Je důležité, aby o tom věděl třídní učitel a aby to dítě někdo podpořil,“ vysvětlila PR specialistka Linky bezpečí.

 

Štěpán Sochor

Reklama
Reklama