5 zdraví prospěšných rostlin, které můžete zdarma trhat na jaře, použít v kuchyni a ušetřit

Při sběru ve volné přírodě je ale důležité dodržovat určitá pravidla...

Češi jsou národem sběračů. Ve velkém chodí na houby a drobné ovoce do lesa. Jenže sběr těchto plodin je především otázkou léta, případně brzkého podzimu. Také na jaře ale můžete vyrazit s košíkem do přírody. Pokud nemáte vlastní produkci čerstvé zeleniny nebo možnost odebírat ji od jiného pěstitele, lze planými rostlinami zpestřit jídelníček a obohatit ho tak o cenné, zdraví prospěšné látky. Máte-li ale zahradu, některé z uvedených rostlin, které už buď rostou, nebo teprve začnou, pravděpodobně najdete i na ní. A možná ji naopak likvidujete jako otravný plevel. Planými rostlinami lze přitom při přípravě pokrmů částečně nahradit i potraviny běžně kupované v obchodech. Díky tomu pak můžete také ušetřit...

1. Česnek medvědí

Rostlinka se sytě zelenými kopinatými listy, kterou znáte spíš pod zlidovělým označením medvědí česnek, má řadu pozitivních účinků na zdraví. Podle dostupných informací působí antibakteriálně, pomáhá při problémech se zažíváním i při chřipce. V neposlední řadě také čistí krev a podporuje správnou činnost srdce. Každopádně je to po zimě jedna z prvních rostlin, které nám mohou pomoci detoxikovat tělo a dodat sílu. „Aromatická rostlina se objevuje s první jarní zelení a poměrně rychle odkvétá, takže je třeba vyrazit do lesa dřív, než se zazelenají koruny stromů,“ radí šéfredaktorka kulinářského webu Prima FRESH Klára Michalová, která každoročně bylinu sbírá na svém oblíbeném místě. Česnek medvědí roste hlavně ve stinných a vlhčích oblastech, najdete ho nejčastěji kolem lesních potůčků, na vlhčích loukách či úpatích svahů. Při sběru v lese ale buďte ohleduplní a opatrní, trhejte jen listy (z každé rostlinky tak dva) v množství, které spotřebujete, aby příští rok byla nová úroda.

A jaká jídla například lze z medvědího česneku připravit? „Za syrova listy můžete nasekat do salátů, do různých tvarohových pomazánek, jogurtových zálivek nebo s nimi osvěžit bramborovou kaši,“ doporučuje Klára Michalová. Pokud budete mít k dispozici větší množství, zkuste celé listy jednoduše spařit na másle, jen s trochou soli a pepře, a servírujte je místo klasického listového špenátu jako přílohu - třeba k rybě. Stejně tak můžete namísto špenátové připravit krémovou polévku z medvědího česneku, kterou uvaříte úplně stejně.

Pokud se na medvědí česnek vypravíte do volné přírody a nepěstujete ho například na vlastní zahradě, v následujícím článku najdete kromě dalších tipů na pokrmy z něj připravené i podrobné informace, jak ho bezpečně poznat.

2. Kopřiva dvoudomá

Plevel, který každý dobře zná a snaží se mu možná i vyhnout, aby neskončil s popálenou kůží. Kopřiva je pro náš organismus výborným detoxikačním pomocníkem a působí blahodárně třeba proti kašli. Podle některých zdrojů snižuje i hladinu cukru v krvi. Tato žahavá rostlina je ale výtečnou surovinou na vaření. Její využití v kuchyni nemusí skončit jen přidáním několika lístků do velikonoční nádivky. „V kuchyni se dají sekané kopřivy používat všude tam, kde bychom do vařených jídel dali petržel, pažitku, popenec nebo podobné zelené koření. Dobře se snáší s brambory na nejrůznější způsoby, je ideální pro nejrůznější variace suflé, celestýnských nudlí atd. Květy se hodí do letních salátů v kombinaci s rajčaty,“ radí kulinární koučka Jana Vlková na webu Kytkykjidlu.cz.

Lze ji také uvařit jako špenát nebo z ní připravit třeba polévku. Každopádně je žádoucí ji používat s nějakou další surovinou, jako je například smetana či brambory. Řada lidí si z kopřiv také připravuje čaj. Výluh lze použít i k polévání vlasů, údajně tak můžete bojovat proti lupům. Roste skoro všude, nicméně ne všude je ideální kopřivu sbírat. „Vzhledem k tomu, jak je kopřiva přizpůsobivá nejrůznějším prostředím, je velmi snadno dostupná. Ze všeho nejraději má ovšem půdy bohaté dusíkem. Jsou to přírodní hnojiště, kam se splachují buď výkaly dobytka, nebo neuváženě používaná hnojiva. V městech to mohou být také místa, kde se se zvýšenou radostí venčí psi. Kopřivy jsou na takových místech lákavě nádherné. Čím krásnější, tím pravděpodobně jedovatější. Nadbytek dusíku si ukládají bezúčelně do buněk. S těmito látkami si naše tělo neumí poradit,“ varuje Jana Vlková. Ale dodává: „Existuje ovšem bezpočet míst, kde se najdou vynikající jarní výhonky kopřiv. Je jich naštěstí drtivá většina.“

Právě velmi mladé výhonky jsou ty, které byste během brzkého jara měli sbírat pro kulinární využití. Používejte ideálně 4 – 6 nejvýše posazených listů včetně řapíku a výhonku. Podle Jany Vlkové se dají kopřivové výhonky zapékat s bramborami, těstovinami na způsob „šunkofleků“, s rýží a květákem a bešamelem nebo z nich upečte quiche. „Jsou vynikající přimíchané do vajíček na omeletky. Můžete je přihodit prakticky do libovolných polévek,“ doporučuje ještě kulinární koučka.

Více o sbírání a využití kopřivy v kuchyni včetně tipů na zajímavé recepty najdete v článku Pohrajte si s kopřivou.

3. Sedmikráska chudobka

Nejen krásná, ale i zdravá. Sedmikrásek je na jaře, ale v podstatě až do zimy, všude dost. Roste hojně v blízkosti lidských obydlí. „Všechny nadzemní části sedmikrásky jsou jedlé. Nejlepší jsou květy. Květy mají relativně velké květní lůžko a jemnou univerzální chuť, takže se dají použít ve slané i sladké kuchyni. Hodí se do salátů, na chlebíčky, kanapky, dorty a dortíčky, na krémy, zmrzliny, ovocné saláty,“ vypočítává Jana Vlková. Chudobky jsou i základní surovinou pro výrobu sirupu, který pomáhá například proti kašli, ale lze jím jen pro chuť osladit čaj nebo připravit v létě osvěžující nápoj.

Recept na sirup ze sedmikrásek najdete v článku Snadno a rychle: Vyrobte si lahodný sirup ze sedmikrásek. Z tohoto množství připravíte asi osm středně velkých zavařovacích skleniček sirupu. Takové množství vás vyjde na 50 - 80 korun dle použitého cukru a ceny citronu. Do skleniček lze připravit i kapary.

4. Pampeliška lékařská

Zázračný plevel, o němž některé studie dokonce tvrdí, že může pomoci při léčbě rakoviny. Lze využívat květ, listy i kořeny, všechny části rostliny mají blahodárné účinky pro lidské zdraví. Ne nadarmo je oficiální celý název pampeliška lékařská. Podle Jany Vlkové jsou pampelišky jednou z nejvděčnějších květinových surovin. Můžete z ní udělat například výborný sirup (recept zde).

Konzumovat lze i čerstvé pampelišky. Z čerstvých listů se nejčastěji dělá salát nebo se do různých salátů jen přidává. Chutnají lehce nahořkle (nejchutnější a nejméně hořké jsou právě na jaře), asi jako čekanka. Květy lze ozdobit salát, obložený talíř i dort.

Z usušeného kořene (případně i lístků) připravíte lahodný čaj. Kořen se sbírá v době, kdy pampeliška nekvete – tedy brzy zjara nebo na podzim. Lze ho ale přidat například do polévky spolu s ostatní kořenovou zeleninou či některou z nich nahradit...

>> SPECIÁL PRIMA FRESH: Jedlé květiny (tipy a recepty)

5. Květy bezu černého

Bez černý je keř, který roste v našich končinách velmi hojně. Má hodně pozitivní účinků na lidské zdraví, obsahuje celou škálu prospěšných látek od vitamínu A a B po bioflavonoidy. Jeho sezóna začíná v květnu, kdy můžete sbírat květy. V pozdním létě lze pak zase využít plody – typické černé drobné bobule v trsech, které je ale potřeba nechat projít varem. Za syrova jsou mírně jedovaté, respektive mohou způsobovat nevolnost a průjmy.

Z nasbíraných květů můžete připravit například osvěžující šumivý sekt/limonádu, kdy několik květenství bezu spolu s citronem a trochou cukru zalijete ve větším džbánu vodou, a necháte několik dní louhovat.

Černý bez se velmi hodí na zpracování do zásoby. Jak například? „Čerstvé květy se dají zpracovat na sirup nebo ocet, případně nasušit na čaj, teplota by neměla překročit 45 °C. Nejlépe se suší na pečicím papíru ve stínu. Květy sušením nesmí zhnědnout, tím se znehodnotí účinné látky,“ radí na webu Prima Nápady Zdena Nováčková, která se aktivně zajímá o léčivky, jejich pěstování a zpracování.

Pro nasušení je vhodné sbírat za slunného počasí pouze květy, které ještě nejsou úplně rozvité. Květenství bezu otrhejte a rozprostřete stonky vzhůru. Nechte takto květy ležet přes noc, kdy pěkně zavadnou a navíc se z nich většina hmyzu odstěhuje jinam. Před samotným sušením ze všech květů postupně odstříhejte všechny silnější stonky. Sušení by mělo být rychlé, ideální je teplota 35 až 40 C, při pomalejším sušení hrozí, že květy zhnědnou. Nasušený bez přesypte do uzavíratelných sklenic a skladujte v tmavé místnosti. „Čaj ze sušených květů je skvělým lékem na prochlazení. Ničí bakterie, vyvolává pocení, má močopudné účinky. Zevně lze květ použít jako přísadu do směsí určených k inhalování, proti bolestem hlavy, uší, zubů,“ uvádí Bylinkopedie.cz. Měl by pomáhat i při zažívacích potížích. Recept na sirup či ocet najdete v následujícím článku:

Bezová květenství se hodí i na přípravu hlavního jídla – tzv. smažené kosmatice obalené v těstíčku z mouky a vajec můžete servírovat k obědu podobně jako obalovaný květák spolu s bramborem a oblíbenou studenou omáčkou.

Obecné zásady bezpečného sběru v přírodě

Ke sběru a využití v kuchyni či na čistící kůry se hodí i řada dalších rostlin, například bršlice kozí noha, šťovík, fialky, listy břízy, plátky růží, jitrocel a další. Výborné k snědku jsou i květy stromů – jabloní či třešní, kterými můžete ozdobit saláty, maso s kaší na talíři nebo sladké dorty. V letních měsících roku pak lze sbírat i klasické lesní plody, případně houby. Abyste měli jistotu, že jsou sbírané potraviny zdravotně nezávadné a nehrozí ničení přírody, je třeba dodržovat určité zásady, které byly již naznačeny výše. Obecně je shrnula ve své diplomové práci zabývající se aspekty sběru v přírodě Šárka Navrátilová. O jaká pravidla se jedná?

  • Sbírat jen vám dobře známé druhy, u kterých nehrozí záměna za nejedlé či jedovaté druhy, sbírat jen poživatelné části rostliny.
  • Nesbírat rostliny na místech, která mohou být ovlivněna hnojením, na stanovištích znečištěných či kontaminovaných jedovatými látkami a ochrannými prostředky zemědělců. Vždy tedy raději trhejte v čistém prostředí, dál od silnic, také ne v parcích, kam se chodí venčit psi.
  • Dodržovat zákony o ochraně přírody, sbírat jen množství a části rostlin, které potřebujeme a na místech, kde se vyskytují hojně. Nesbírat chráněné druhy, chovat se ohleduplně k celému biotopu.
  • Nasbírané rostliny a jejich části je nutné vhodným způsobem přepravovat a skladovat s přístupem vzduchu. Čerstvé suroviny je nutné co nejdříve vhodným způsobem zpracovat či konzervovat.

Ivana Kropáčková

Tagy: