75 let D-day a oslava bez Ruska. Nevraživost vládne mezi bývalými spojenci

Den D, takto je označován 6. červen 1944, jako začátek konce Hitlerova nacistického režimu, kdy se 170 tisíc spojeneckých vojáků vylodilo v Normandii. Letos se slavilo pětasedmdesáté výročí události připomenutím v britském Portsmouthu, odkud spojenci k operaci vypluli. Slavnosti se účastnili všichni významní světoví státníci. Jeden z nejvýznamnějších - prezident Ruska Vladimir Putin - chyběl. Rusko navíc patří mezi vítězné velmoci.
Královna Alžběta II a Donald Trump - oslava operace Overload foto youtube
Královna Alžběta II a Donald Trump - oslava operace Overload foto youtube
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mimo státníků z šestnácti zemí světa se komemorace účastnilo také kolem tří set ještě žijících veteránů druhé světové války, kterým je více než devadesát let. I přes své stáří vydali prohlášení, že se společně zasadí za zmírnění mezinárodního napětí.

I při takové slavnostní atmosféře vyplavaly na povrch rozepře a neshoda mezi bývalými spojenci. Na druhou stranu pozitivní stranou je sbližování se s bývalým nepřítelem. Kancléřka Angela Merkelová se podepsala pod výzvu – slib lídrů světa, že se nesmí opakovat zločiny druhé světové války. Ve svém proslovu podtrhla, že spojenecká operace Overload započala „smíření v Evropě a vznik poválečného uspořádání“. To podle kancléřky přineslo Evropě sedmdesát let míru. Opakovala tím vlastně slova německého prezidenta Richarda von Weizsäckera z roku 1985, který k svátku D-day uvedl, že tento den je koncem nacistického režimu a má stejný význam jako 8. květen 1945, kdy Německo kapitulovalo. Na druhou stranu je to pouhých patnáct let, kdy se Gerhard Schröder jako první vrcholný německý představitel osobně dostavil k uctění památečného dne.

Včera se na velkém pódiu před přítomnými promítaly památečné scény, zobrazují boj spojenců. Nebyli zde významní hosté. Především britská královna Alžběta, která se za druhé světové války připojila k ženskému pomocnému sboru jako nižší důstojnice Alžběta Windsorová. Cvičila se v řízení a údržbě vojenských nákladních vozidel a dosáhla funkce mladší velitelky. Přitom existovaly plány pro evakuaci do Kanady, ke které nikdy nedošlo a její matka tehdy prohlásila: „Mé děti nikdy neodcestují beze mě. Já nikdy neodejdu bez svého manžela krále. A král zemi neopustí.“ Na slavnosti vedle královny seděl americký prezident Donald Trump. Vedle britské premiérky Mayové se posadil francouzský prezident Emmanuel Macron. Pochopitelně, že na čestném místě nedaleko královny seděla Angela Merkelová a přítomni byli kanadský premiér Justin Trudeau i australský premiér Scott Morrison. V druhé řadě za Trumpem stál český premiér Andrej Babiš. Zkrátka seděli a stáli zde zejména bývalí spojenci. Sami ale dobře víme, jaké mezi nimi dnes panuje napětí a příznačně to komentoval francouzský deník Le Monde, když napsal, že z nedobrých vztahů uschnul dub francouzsko-amerického přátelství. Ten společně Macron a Trump zasadili v minulém roce - 23. dubna na zahradě před Bílým domem.

Největší napětí a nevraživost mezi bývalými spojenci se projevila v neúčasti na oslavách D-day ruského prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k tomu poznamenal, že pozvání ruské delegace na oslavu 75. výročí operace Overload nezněl jako pozvání pro oficiální státní ruskou delegaci. Tak se stalo, že v tu dobu ruský prezident  jedná v Moskvě s prezidentem Si Ťin-pchingem. Francouzský deník Le Figaro záměrně k této ostudě uspořádal anketu mezi 43 500 lidmi a 81 % se vyjádřilo, že Putin se měl oslav zúčastnit.

Mirko Radušević

Reklama
Reklama