Stavební spoření, penzijní připojištění ani spořicí účty nejsou Čechům cizí. Více než 8 z 10 lidí ve věku od 25 do 55 let si pravidelně odkládá peníze, nejčastěji pro vytvoření finanční rezervy. Podle statistik odkládané částky ale většinou nepřesahují tisíc korun.
Pro tři čtvrtiny Čechů je důležité mít finanční rezervu. Více než třetina si zároveň spoří na dovolenou a 15 % si spoří na své koníčky a záliby. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro Raiffeisenbank. Pro spoření pak často využívají penzijní připojištění a spořicí účty.
Trendem v poslední době je ale i šetření na běžných účtech, které ale nabízí pouze minimální zhodnocení uspořené částky. „Pro Čechy je důležité mít naspořené peníze ihned k dispozici, aby je mohli co nejdříve využít,“ vysvětlil produktový manažer Raiffeisenbank Roman Přeučil.
Téměř polovina nespoří ani tisíc korun měsíčně
Zatímco bilance Čechů, kteří spoří je poměrně příznivá, částky, které měsíčně odkládají, nejsou nějak závratné. 23 % Čechů si měsíčně odkládá částku v rozmezí 100 až 500 korun. 20% jednou za měsíc uspoří mezi pětistovkou až tisícem korun. Více než deset tisíc korun si odkládá pouze 2,5 procenta Čechů. O průzkumu mezi 500 respondenty informovala banka ING Bank.
Přesto i pravidelné spoření menších částek nese své ovoce převážně z psychologického úhlu pohledu. „Hlavním důvodem je, že u činnosti pravidelné si při jejím nenaplnění své selhání plně uvědomujeme a jsme pak následně o to důslednější. Při nárazovém spoření si naopak lidé své chování často omlouvají tím, že danou peněžní částku zrovna opravdu potřebovali a případné nepravidelné úspory odkládají na později,“ uvedla psycholožka Martina Viewegová.
O stavební spoření je zájem
Čechů, kteří mají uzavřené stavebí spoření je necelých třicet procent. A podle výroční zprávy ministerstva financí dokonce v roce 2018 vzrostl počet uzavřených smluv o 13 procent. Výrazný pokles je ale znatelný u výše vyplacených částek státní podpory.
Každý Čech, který si založí stavební spoření, při naspoření více než 20 tisíc za rok má nárok na státní podporu ve výši 10 % z ušetřené částky. Celkem loni stát vyplatil necelé 4 miliardy. Oproti roku 2009 je to pokles o téměř 10 miliard.
Penzijní připojištění
Jestliže největší popularitě se těší především stavební spoření, po něm hned následuje doplňkové penzijní spoření. Jako první produkt vedle stavebního spoření tak překonalo padesátiprocentní oblibu u lidí (52 %). K 30. 6. 2018 se počet penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření vyšplhal na 4 455 412. To, že se tento typ spoření vyplácí, dokazují i statistiky a jedna z nich uvádí, že průměrné zhodnocení penzijních fondů se pohybovalo mezi 1,31 až 3,20 % p. a.
Mladí šetří na bydlení a svatbu
Mladí dospělí ve věku 25 až 34 let nejčastěji šetří na budoucí rodinu a domácnost. Zejména se to týká úspor na svatbu a bydlení. Podle agentury Ispos se jim to ale moc nedaří. Pouze 35 procent lidí plánujících vlastní bydlení má našetřeno více než 250 tisíc. Přičemž největší část z nich se zatím nedostala ani nad částku půl milionu korun. Více než milion naspořilo pouze 7 procent. Starší lidé nad 45 let naopak už šetří na důchod.
Češi jsou ohledně úspor tajnůstkáři
To že před sebou lidé tají dluhy je celkem předvídatelné. Čtvrtina Čechů se ale ani před partnery nechlubí tím, kolik mají naspořeno. Podle průzkumu banky Equabank jsou záhadnější ženy, kdy necelých 20 % z nich o úsporách nemluví. Mužů, kteří tají výši odložených financí je pouze kolem 9 procent.