Příspěvek na péči dává stát lidem, kteří se o sebe nedokážou postarat sami. Doteď se navyšoval změnou zákona, kterou museli odhlasovat poslanci i senátoři. Podle Markéty Adamové (TOP 09) by bylo lepší zákonem stanovené, pravidelné valorizační zvyšování. Stejně tak je tomu u důchodů.
Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která se letos rozhodla kandidovat do čela strany, navrhuje zavedení valorizačního mechanismu pro příspěvky na péči (PnP). Stejným systémem vláda zvyšuje třeba důchody.
Příspěvek na péči dává stát lidem, kteří se o sebe nedokáží sami postarat kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Výše příspěvku se odvíjí od toho, jak moc je postižený závislý na jiné osobě. Lidé, kteří jsou nejvíce odkázáni na pomoc druhých, mají nárok na nejvyšší příspěvek od státu.
Naposledy došlo k navýšení letos - v zimě přišel Senát s novelou, která měla přidat peníze těm nejvíce postiženým. Dokument pak putoval do sněmovny, kde poslanci odhlasovali větší podporu i pro těžce postižené.
Ti s nejtěžším postižením dostali přidáno 6 tisíc korun měsíčně - na 19 200. „Těžce postižení“ zase 4 tisíce na celkových 12 800 a 13 900. Částka se vyměřuje také podle toho, zda osoba využívá pobytové sociální služby či nikoli.
Podle Adamové dochází vždy při jednání o zvyšování příspěvku na péči k „handrkování“ o to, která skupina dostane, která ne a kolik. Tomu by podle ní zabránila valorizace příspěvku, tedy pravidelné procentuální navýšení, jako je tomu u starobních důchodů.
„Současný systém znamená změnu výše příspěvku jen když ji schválí Parlament. Je kolem toho dlouhá debata a pro pobírající osoby je výsledek nejistý,“ sdělila online redakci TV Prima 1. místopředsedkyně TOP 09.
Ke zvyšování příspěvku na péči nedochází pravidelně a osoby, které se neobejdou bez pomoci ostatních, tak prý nemají žádné jistoty.
„Ke zvýšení dochází jen jednou za několik let. Proto by bylo lepší uzákonit valorizační mechanismus navázaný na nějaké konkrétní ekonomické ukazatele,“ dodává Adamová.
Tím by mohla být například inflace, od které by se vypočítávalo navýšení příspěvku. Zvýšení by se pak vždy týkalo všech kategorií osob s postižením. Adamová už loni navrhovala, aby byla výše příspěvku určitým násobkem minimální mzdy.
Je třeba vybrat nejlepší variantu
Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) pobírá příspěvek na péči každý měsíc zhruba 360 tisíc Čechů, z čehož asi 70 % tvoří důchodci. Loni vyšel příspěvek státní kasu na 26 miliard korun.
Momentálně ministerstvo zvažuje šest kritérií, podle kterých by se vypočítávala valorizace příspěvku, některými z nich jsou vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy, důchodu či kombinace vývoje cen a mezd jako je tomu u důchodu.
Systém pravidelného navyšování PnP už v české legislativě ale kdysi byl. „Valorizační mechanismus byl obsažen v prvotním znění zákona o sociálních službách – částky měly být valorizovány v návaznosti na růst spotřebitelských cen sociální péče,” sdělilo redakci MPSV.
V roce 2008 ho ale Topolánkova vláda zrušila zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Následně trvalo 7 dlouhých let, než se valorizace dostala zpět do politického diskurzu. Ani v roce 2015 se ale v rámci změny zákona valorizace nezavedla.
Podle ministerstva hrozí, že přijdou po přijetí tohoto mechanismu požadavky na valorizační zvyšování i u jiných příspěvků. „Oba způsoby zvyšování příspěvku mají své klady a zápory, své odpůrce i příznivce,” říká ministerstvo.
MPSV však přiznává, že je valorizační mechanismus spravedlivější než namátkové zvyšování. Podle Adamové to zase může přinést jistotu do života osob, kteří se bez příspěvku neobejdou.
Podle ministerstva je stěžejní najít kritérium, od kterého se bude valorizace odvíjet. Tato veličina musí být vyčíslitelná a dlouhodobě statistický sledovaná, aby mohla být předvídatelná.
„Otázce valorizace PnP na ministerstvu věnujeme velkou pozornost. Všechny varianty je ale třeba ještě důkladně zvážit,“ napsala v e-mailu tisková mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová. „V patrnosti se však musí vést i možné dopady na státní rozpočet,“ dodává.
Štěpán Sochor