Agrofert odmítá nařčení z hospodaření na půdě po zemřelých vlastnících

Dvě z firem koncernu Agrofert měly podle redakce Seznam Zprávy hospodařit na pozemcích, které jim nepatřily. Na vše se údajně přišlo díky velké revizní akci, kterou před dvěma lety zahájil tehdejší náměstek ministryně financí Ondřej Závodský. Podle koncernu se jedná o senzaci z obvyklé zemědělské situace. Jak celý problém komentovali zástupci Agrární komory ČR, Státního pozemkového úřadu a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových?
 /ilustrační foto/
/ilustrační foto/

reklama

Společnosti ZAS Podchotucí a První zemědělská Záhornice, které spadají do koncernu Agrofefert, měly bez řádně uzavřených smluv o nájmu využívat pozemky, jejichž majitelé zemřeli a neměli dědice. Obě hospodaří ve Středočeském kraji.

„Předcházelo tomu zjištění novinářů Českého rozhlasu, kteří uvedli, že Agrofert neoprávněně hospodaří na více než 1 700 hektarech půdy. Zjistili také, že někdejší holding Andreje Babiše (nyní uložený podle zákona o střetu zájmů ve svěřenském fondu) pobírá na pozemky dotace – ač mu nejen nepatří, ale nemá na ně ani nájemní smlouvy,“ upřesnila redakce Seznam Zprávy na svém webu.

Za takzvané bezdůvodné obohacení měly obě firmy hospodařící ve Středočeském kraji zaplatit zhruba 2700 korun. Společnost Agrofert se proti tomuto tvrzení ohradila. „Nesouhlasíme s tím, že bychom pochybili a dostali za něco postih. Ve skutečnosti jde o postupné narovnání užívacích práv a smluvních podkladů. Důvodem dosavadního bezesmluvního užívání jsou různé fáze řízení, převážně dědického, které často sahají daleko do minulosti a které jsme my nezapříčinili,“ uvedl v prohlášení mluvčí koncernu Hanzelka.

Podle něj se v podobné situaci ocitají stovky až tisíce zemědělců. „Navíc jde většinou o minimální výměry obhospodařované plochy. Pokud to situace dovoluje, snažíme se sami aktivně o smluvní narovnání vztahů. Nejedná se v žádném případě o pokuty či postihy, ale o stanovení pachtovného (nájemného) v situaci, kdy už je možné toto nájemné stanovit. V případech, které zmiňujete, jde řádově o stokoruny ročně,“ upřesnil.

Jeho slova potvrdil i bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba. Podle něj se podobných případů dají vyhledat tisíce. „Při existenci desetitisíců vlastníků půdy, kteří svoje parcely pronajímají a během doby nájemní smlouvy dochází ke změnám ve vlastnictví - mimo jiné i z důvodu úmrtí vlastníka půdy, respektive pronajímatele - tak běží jistou dobu dědické řízení a nájemce, který na půdě hospodaří, se toto dozví až se zpožděním a teprve potom se může změnit nájemní smlouva,“ uvedl pro online redakce Zpravodajství FTV Prima. 

Podle něj je tak logické, že vzniká prodleva, na kterou stát vyměří doplatek. „Ten, kdo článek sestavil, je, jak se říká, "nepolíben základními znalostmi" a souvislostmi stran nájemních vztahů k půdě,“ doplnil.

Navíc se podle vyjádření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nejedná o žádný výsledek kontroly zahájené bývalým náměstkem ministra financí. „Požadování úhrady za bezesmluvní užívání nemovitostí je standardní činností ÚZSVM, kterou běžně provádí již mnoho let. Činí tak ve stovkách a tisících případů ročně, přičemž se nemusí jednat o protiprávní stav,“ informoval mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

Úřad úhradu za bezesmluvní užívání požaduje i v případech, kdy často i z objektivního důvodu nebyla uzavřena standardní nájemní smlouva. „Nejedná se také o žádnou pokutu, jak zaznělo ve vysílání TV Seznam. Nemovitosti ÚZSVM získal standardně v rámci dědického řízení jako tzv. odúmrť (případ, kdy není závětní ani zákonný dědic),“ upřesnil.

K 1. srpnu 2019 bylo evidováno více než 390 tisíc položek, u kterých majitel nebyl dostatečně identifikován nebo byl neznámý. „Jeden vlastník může vlastnit několik různých nemovitostí a jednu nemovitost může spoluvlastnit více vlastníků. Reálně se tak jedná o 184 945 nemovitostí, z toho je 179 267 pozemků a 5 678 staveb,“ vysvětlil Ležátka.

ÚZSVM do konce září pak zahájil u více než 61 tisících položek zapsaných v katastru šetření pro nedostatečně identifikovaného vlastníka a zhruba polovinu prošetřil. Nejčastějším výsledkem bylo zahájení dědického řízení. „Pokud se nepřihlásí vlastník nemovitosti nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem a tento majetek přejde na stát. Tedy teprve poté se nemovitosti stanou vlastnictvím státu (ÚZSVM) a ten s nimi bude moci hospodařit,“ doplnil.  

Státní pozemkový úřad (dále jen SPÚ) provádí majetkoprávní prověřování pozemků, tak i kontrolu nepronajatých pozemků POUZE ve vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit SPÚ. Tyto pozemky jsou zapsané na listu vlastnictví 10002, popř. listech vlastnictví, kde je SPÚ příslušný hospodařit se spoluvlastnickým podílem. Z vyjádření zaslaného do naší redakce vyplývá, že uvedené procesy se nevztahují na případy, kdy jsou v katastru nemovitostí na listech vlastnictví vlastníci uvedeni, ale mají neznámý pobyt, nebo u nichž lze z data narození usuzovat, že již nežijí, tj. nedostatečně určitě identifikovaní vlastníci. S takovýmto majetkem SPÚ není příslušný hospodařit a nepřísluší mu ani se k problematice takových pozemků vyjadřovat. „U nepronajatých pozemků ve vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit SPÚ dohledávají pověření pracovníci reálné uživatele a narovnávají smluvní vztahy. Jedná se skutečně o velké množství různých uživatelů, nejedná se o problém jediné firmy, na jejíž prohlášení reagujeme," uvedla v písemné odpovědi Lenka Růžková, tisková mluvčí SPÚ.

Na náš konkrétní dotaz, proč k obhospodařování těchto pozemků Agrofert vůbec přistupuje, když se jedná o komplikovaný proces, nám tiskový mluvčí koncernu Karel Hanzelka odpověděl: „Jako správný hospodář nemůžeme část pole nechat ležet ladem nebo nechat zarůstat plevelem, který by se šířil na ostatní části půdního bloku. Proto udržujeme i tento malý pozemek v zemědělsky obhospodařovatelném stavu. A děláme to mimo jiné pro stát, který je spoluvlastníkem a který smlouvu neuzavřel. Nájemné se často může pohybovat v haléřových položkách za metr čtvereční. V jednom z případů ve společnosti První zemědělská Záhornice bylo vypočteno celkové roční nájemné za pozemek na cca 20 Kč. Stát nám sdělil, že je to pro něj zanedbatelná položka a smlouvu neuzavřel. Veškeré pozemky ve výhradním majetku SPÚ máme řádně pronajaté (propachtované) dle pravidel SPÚ."

reklama

reklama