Na americkém serveru Defence news byl publikován článek „Americký ´atomový´ generál má obavy z ruských zbraní nevázaných dohodou NOVÝ START“ (US nuclear general worries over Russia’s weapons outside New START).
Jedná se o Johna Hytena, leteckého generála, který šéfuje útvaru strategického velení USA (United States Strategic Command) a který již dříve vyslovil znepokojení nad novými ruskými zbraněmi, které se po vypršení smlouvy START v roce 2021 dostanou mimo jakoukoli kontrolu. Obavy vychází z rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od smlouvy týkající se raket středního doletu, což podle generála dovolí Rusům vyvíjet a rozmisťovat nové zbraně, aniž by se uvažovalo o nové smlouvě, která by novou výzbroj kontrolovala a omezovala.
Na vysvětlenou poznamenejme, že takzvaná dohoda NOVÝ START navazuje na starší smlouvy START I (platila mezi lety 1991-2009) a START II. NOVÝ START se někdy označuje jako START III (jeden z bodů snížení počtu strategických nukleárních hlavic na 1550 pro každou zemi). Byla podepsána 8. dubna 2010 v Praze ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem a americkým prezidentem Barackem Obamou a měla by vypršet v roce 2020. Vypovězením smlouvy INF (Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu, podepsaná 8. prosince 1987) je nyní ohrožená smlouva START III. Obě smlouvy na sebe svým způsobem navazují v omezování a rušení strategických zbraní. Dříve existovala ještě smlouva ABM (Anti-Ballistic Missile Treaty, podepsaná v r. 1972), od které v roce 2002 USA jednostranně odstoupily. Nyní START III zůstává jedinou smlouvou týkající se strategických zbraní.
V Senátu před Vojenským Výborem (Senate Armed Services Committee) vystoupil uvedený generál John Hyten, který senátorům vypovídal o ruských zbraních (VIZ). Mimo jiné se zmiňoval o „nejmenované ruské ponorce“ na jaderný pohon (zřejmě měl na mysli Poseidon) s řízenými balistickými střelami a hypersonickou jadernou zbraní, která se ocitá mimo rámec veškerých dohod o strategických zbraních. „Pokud se k tomu určitým způsobem nepostavíme, tyto a podobné zbraně by mohly pro USA v blízké budoucnosti představovat vážnou hrozbu,“ řekl před senátory generál John Hyten. Dodal k tomu, že problémy jako jsou torpéda nebo hypersonické rakety, sleduje přes deset let a jejich vývoj nabírá směr, že USA s tím budou mít problém. „Dnes jako odpovědný velitel mohu konstatovat, že problém nemám. Ale velitel, který přijde po mně a další se budou setkávat s problémy,“ varoval generál Hyten.
Předseda vojenského výboru republikán Jim Inhofe a další republikánští senátoři podotkli, že problém je v debatě obou komor. Jedná se o stanovisko demokratického kongresmana Adama Smithe (předseda vojenského výboru Kongresu) k resetu Trumpova plánu jaderného arzenálu, který si myslí, že plán jde nad rámec možností. Jedná se o takzvaný triangl (voda, země, vzduch): ponorku třídy Columbia, nové mezikontinentální balistické střely a strategický bombardér B-21. Když se dříve o všem uvažovalo, tak rozpočtový výbor Kongresu v roce 2017 odhadoval, že na nákup nových jaderných zbraní nebo udržení stávajícího stavu bude třeba na dobu třiceti let vynaložit 1 bilion dolarů.
Podle generála Hytena, aby USA představovaly dostatečnou odstrašující hrozbu, je třeba vynakládat na obranu zhruba šest procent ze státního rozpočtu. „To myslím, že si můžeme dovolit,“ řekl před výborem Hyten. V další debatě odborného charakteru popisoval, že starosti spočívají v hypersonické raketě nepřítele a nedostatečné americké obraně vůči ní: „(Po odpálení) zmizí a my ji nevidíme až do okamžiku, kdy zasáhne cíl. Balistické raketě to trvá půl hodiny, než udeří na cíl, zatímco u hypersonické je to zhruba o polovinu méně.“
Proto nakonec v debatě vojenského výboru došel generál John Hyten k závěru, že ze všeho nejlepším řešením je rozšířit stávající smlouvu NOVÝ START (START III), aby v ní byly zahrnuty nové ruské zbrojní kapacity s možností ověřování plnění dohody. Podle něj by smlouva měla umožnit USA získat přehled o skutečných schopnostech ruského strategického vojenského potenciálu, kontrovat jej a pro Rusy to bude mít výhodu v opačném směru.
Mirko Radušević