Americký průzkum: Po 30 letech jsou Východoevropané nespokojeni se svou situací. Podnikatelé a političtí vůdci profitovali více než obyčejní lidé

Institut Pew Research Center zabývající se průzkumem veřejného mínění ve svém šetření zjistil, že obyvatelé žijící dříve za železnou oponou se sice hlásí k demokracii a EU, mají ale obavu ze své politické a ekonomické budoucnosti.
Oslava pádu Berlínské zdi
Oslava pádu Berlínské zdi
foto youtube Euroactive
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V našich „východních“ končinách zjistil průzkum, že někteří litují, že v letech 1989 až 1991 nastaly změny. Američtí výzkumníci tvrdí, že jsou takto smýšlející lidé v menšině. Obyvatelé z „východu“ nejsou zcela spokojeni se svými současnými politickými nebo ekonomickými poměry. Stejně jako u jejich západoevropských sousedů existuje značná část občanů střední a východní Evropy, kteří mají obavu z budoucnosti a trápí je problémy, jako je společenská nerovnost a fungování politických systémů.

Richard Wike z německého zastoupení Pew Centra komentuje pro německý ekonomický deník Handesblatt výzkum slovy: „Téměř ve všech zkoumaných zemích v bývalém východním bloku většina obyvatel dává přednost tržnímu hospodářství a demokratickému vícestranickému systému. Jen málo lidí lituje otevření k Západu, ale mnozí kritizují, že pokrok v jejich zemích je velmi nerovnoměrný.“

Z průzkumu vyšlo, že lidé nejvíce schvalují změnu k demokracii a tržní ekonomice v Polsku (85 % Poláků) a bývalém východním Německu. Naopak více než třetina Bulharů a Ukrajinců změnu neschvaluje a totéž platí přibližně pro polovinu Rusů.

„Příčinou různé míry nadšení pro demokracii a volný trh mohou být částečně odlišné úhly pohledu na pokrok, kterého společnosti během posledních tří desítek let dosáhly. Obyvatelé zemí jako Polsko, Česká republika a Litva, kteří většinově hodnotí ekonomickou situaci ve své zemi jako lepší než za komunismu, se obecně k těmto změnám staví pozitivně. Naopak v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině, kde jsou lidé z ekonomických změn od dob komunismu méně nadšení, je více než polovina obyvatel toho názoru, že situace je v současnosti pro většinu horší než během komunismu,“ uvádí se ve zprávě z výzkumu.

Situace se liší úhlem pohledu a výzkumník Wike má na to názor: „Ve všech zemí dotázaných ve střední a východní Evropě většina respondentů kritizuje skutečnost, že podnikatelé a političtí vůdci ze změn profitovali více než obyčejní lidé. To se shoduje s populistickými proudy v některých západoevropských zemích, jako je Itálie. Západní populistické postoje jsou často podobné rozšířeným názorům ve východní Evropě.“ Podle průzkumu má tento názor zvyšující tendenci po roce 2009.

Dalším znakem frustrace z politických elit a institucí je negativní hodnocení většiny evropských politických stran. Průzkum se dotázal respondentů, zda mají příznivý nebo nepříznivý názor na významné strany ve své zemi. Vyjmenováno bylo cekem 59 stran napříč 14 zkoumanými zeměmi EU. Jen šest z těchto stran získalo příznivé hodnocení nad padesát nebo více procent.

Jedním z faktorů, které ovlivňují nespokojenost s fungováním demokracie, je frustrace z politických elit. Ty jsou často vnímány jako odtržené od běžných obyvatel. Podle průzkumu mezi členy EU medián 69 procent osob nesouhlasí s tvrzením: „Většině zvolených představitelů záleží na tom, co si myslí lidé jako já.“ Tento názor sdílí také většina lidí v Rusku, USA a na Ukrajině.

statistika - důvěra v představitele
Autor: Pew Center statistika - důvěra v představitele

I přes nespokojenost s ekonomickými podmínkami jsou východní Evropané optimističtější než mnozí lidé na Západě.

Zatímco v bývalém východním bloku věří, že budoucí generace budou na tom finančně lépe, ve Francii, Itálii, Velké Británii a Španělsku se tomu méně důvěřuje.

EU je oceněna dobrými známkami od téměř všech 14 zkoumaných členských zemí, přičemž schválení je zvláště vysoké v mladších zemích EU, jako je Polsko a Litva. Opačně jsou na tom ve Francii, Řecku a Itálii, kde sdílí pozitivní hodnocení méně než polovina respondentů.

Na otázku, zda ekonomická integrace Evropy posílila nebo oslabila ekonomiku jejich země, uvádí respondenti medián 56 % napříč 14 zkoumanými členskými státy, to znamená, že posílila. Tento názor však sdílí pouze 42 % dotázaných ve Francii, 35 % v Řecku, 25 % v Bulharsku a 22 % v Itálii.

Celkově se názory na obecný dopad členství v EU a na konkrétní ekonomický dopad členství v posledních letech zlepšily, neboť ekonomické problémy se v mnoha zemích poněkud zmírnily.

Při přemítání o budoucnosti ve svých zemích vyjadřují Evropané směs optimismu a pesimismu. Pokud jde o hospodářské vyhlídky pro příští generaci, nadějně se do budoucna dívají ve střední a východní Evropě. Asi šest z deseti Ukrajinců, Poláků a Slováků věří, že až děti v jejich zemi vyrostou, budou na tom finančně lépe než jejich rodiče. Naopak v Řecku, Španělsku, Itálii, Velké Británii a Francii zastává tento názor zhruba čtvrtina, nebo i méně lidí.

Evropská veřejnost jako celek je obzvláště pesimistická, co se týká snižování ekonomické nerovnosti. Při zkoumání 14 zemí EU je medián pouhých 23 % pro optimistický výhled, pokud jde o zmenšení propasti mezi bohatými a chudými v jejich zemi.

Průzkumu se zúčastnilo 18 979 lidí a probíhal od 13. května do 12. srpna 2019. Studie se opírá o dva předchozí průzkumy provedené institucí Pew Research Center a jejím předchůdcem.

 

Mirko Radušević

Reklama
Reklama