Německá kancléřka Angela Merkelová řekla v rozhovoru pro CNN, že "je třeba vykonat ještě dost práce,“ aby se Německo vypořádalo s „temnými silami“, které se v něm a ve zbytku světa nacházejí a získávají podporu mainstreamu. „V Německu to musí být chápáno v určitém kontextu, a to i s naší minulostí, musíme být v tomto ohledu mnohem ostražitější než ostatní,“ uvedla v rozhovoru Merkelová.
Zakořeněný antisemitismus
Německý vládní komisař pro boj s antisemitismem Felix Klein varoval Židy žijící v Německu, že by s ohledem na svou bezpečnost neměli nosit jarmulky (tradiční pokrývky hlavy věřících hebrejského náboženství – pozn. autora). Jako příčinu problému označil sociální sítě, ale i muslimské přistěhovalce. Jeho varování vyvolalo vlnu kritiky ze strany Izraele i Spojených států.
Podle Merkelové byl ovšem mezi Němci vždycky určitý počet antisemitů: „Vždy jsme mezi sebou měli určitý počet antisemitů, bohužel dodnes není v Německu jediná synagoga, jediné centrum péče o židovské děti, jediná škola pro židovské děti, která by nemusela být střežena německou policií. Bohužel během let jsme nebyli schopni se uspokojivě vypořádat s tímto problémem,“ řekla v rozhovoru německá kancléřka. Vyzdvihla také nutnost neustále mladým lidem připomínat historii země a co jim přinesla. Společně se pak Němci podle Merkelové „musí postavit přízrakům minulosti“.
Nejlepší způsob jak zvládnout uprchlickou krizi je postarat se o uprchlíky
Merkelová, která je spolkovou kancléřkou od roku 2005 a hodlá jí být ještě do roku 2021, byla mnohými evropskými lídry kritizována za způsobení migrační krize. Obviňována je i za následný nástup nacionalistických, euroskeptických a populistických hnutí a stran po celé Evropě. Tento trend se nevyhnul ani Německu, kde se během jejího působení v roli kancléřky značně zradikalizovaly některé extrémistické skupiny a zároveň došlo ke vzniku euroskeptické strany AFD, která ač izolována je momentálně třetí nejsilnější stranou v Německém spolkovém sněmu.
Merkelová v rozhovoru přesto obhajovala svoje rozhodnutí přijmout více než milion uprchlíků. Podle kancléřky je nejlepší způsob, jak zvládnout migrační a humanitární krizi, jakou byla ta v Sýrii a Iráku, ten, že se „o uprchlíky opouštějící tyto země dostatečně postaráme“. Naopak bychom se podle ní jeden před druhým neměli uzavírat.
CDU musí více zapracovat na klimatických změnách
I přes oslabení strany CDU při volbách do Evropského parlamentu Merkelová nevnímá volby jako neúspěch. Naopak byla „potěšena“, že k volbám do Evropského parlamentu přišlo více voličů a připomněla, že prvenství její strany ve volbách bude mít dopad na stranické nominace různých pozic v EU. Úspěch Zelených vysvětlila hlavně tím, že strana dokázala lépe reflektovat témata, která voliče v současnosti zajímají, jako například klimatické změny. „Tato témata jsou pro moji stranu výzvou a musíme dát voličům lepší odpovědi na tyto otázky,“ sdělila.
Ani s Obamou to nebylo lehké
Rozhovor se nevyhnul ani vztahu mezi ní a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Donald Trump se dlouhodobě netají rozdílným pohledem na svět, a proto není překvapením, že v minulosti nastaly chvíle určité nevraživosti z jeho strany. Merkelová přesto uvedla, že po určité době byli společně s Trumpem schopni najít společnou řeč u problémů, u kterých to bylo potřeba.
Kancléřka také CNN prozradila, že ani vztah mezi ní a bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou nezačal zrovna hladce. Připomněla incident, kdy Obama chtěl mít projev před Brandenburskou bránou - „řekla jsem mu, že ještě není prezidentem a pouze prezidenti mohou mít projev na tomto místě.“ Nakonec Obama ustoupil a uskutečnil svůj projev před Vítězným sloupem.
Vztah obou politiků byl poznamenán i aférou s údajným odposloucháváním telefonu Angely Merkelové americkou zpravodajskou službou NSA. Merkelová se tehdy Obamy zeptala, „jestli on napíchnul její telefon“, Bílý dům ji ale ubezpečil, že se tak neděje.
Dalibor Zítko