Česká záchranná služba funguje už přes 160 let, což je nejdéle z celé Evropy. Zatímco u zrodu stálo 36členné uskupení dobrovolníků různých profesí, z nichž většina nebyla zdravotníky, dnes disponuje více než 13 tisíci zaměstnanci a moderními technologiemi, které záchranářům usnadňují jejich práci.
V roce 2016 byla veřejnosti představena nová technologická pomůcka v podobě aplikace pro chytré telefony, která měla za úkol zjednodušit a zefektivnit přivolání zdravotní pomoci v případě nouze. Průlomovou funkcí aplikace je vyslání signálu o poloze spolu s vytočením linky 155. Udání polohy může být v kritických situacích komplikované, a to především v místech, kam je těžké záchranáře navigovat – třeba v lese. Při běžném telefonickém hovoru se totiž dispečer musí spoléhat na údaje, které mu do telefonu nadiktuje volající. Aplikace tento problém eliminuje, váš mobil ale musí mít signál. Uživatel má též možnost vyplnit si profil informacemi jako je rodné číslo, místo bydliště a kontakt na blízké osoby. Tyto údaje aplikace odešle operátorovi.
Kromě zkontaktování záchranné služby včetně poskytnutí polohy však Záchranka nabízí mnohem více. Funkce Lokátor vám ukáže nejbližší pohotovost, stanici horské služby, lékárnu, zubní pohotovost i krajskou záchrannou službu. Kromě toho vám také ukáže, kde se nachází nejbližší veřejný automatizovaný externí defibrilátor, který se používá při zástavě srdce. Najdete v ní také návod na poskytnutí první pomoci.
Každý den aplikaci použije 50 lidí, velmi často se jedná o případy v otevřeném terénu, volají tak například cyklisté nebo lidé na túře. Pokud k incidentu dojde v horách, Záchranka automaticky spolupracuje s horskou službou. Od května informuje aplikace notifikacemi obyvatele Prahy o tamních krizových situacích. Právě v hlavním městě má ve svém telefonu aplikaci přes 200 000 lidí.
Počet výjezdů záchranek stoupá. Meziroční nárůsty nejsou nijak obrovské, rozdíl mezi lety 2008 a 2018 je nicméně asi 300 000. Loni podnikli záchranáři po celé republice celkem 1 133 549 výjezdů. Největší podíl připadá na Středočeský kraj, kde jich záchranáři uskutečnili 140 000, hned za nimi pak v pomyslném žebříčku stojí Praha.
Ve Středočeském kraji se počet výjezdů odvíjí především od pracovních a školních hodin. Jednoduše řečeno – v době, kdy mají lidé volno, se děje více úrazů, a záchranáři tak mají více práce. Nejvytíženější jsou středočeští záchranáři v pátek a sobotu, což souvisí s víkendovou zábavou, jako jsou alkoholové večírky, ale také výlety.
„Počet výjezdů například vzrůstá zhruba o 15 - 20 % v období tropických teplot či třeba náledí. V čase prázdnin, kdy lidé víc sportují a mají mnoho volnočasových aktivit, nám také rostou výjezdy oproti zbytku roku,“ uvedla tisková mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová. Tyto výjezdy se týkají především volnočasových aktivit jako je zahrádkaření, koupání či cyklistika.
Třeba v Praze je ale situace opačná – záchranáři nevyjíždějí tak často jako po zbytek roku. To je způsobeno nejspíše tím, že se v tomto období obyvatelé Prahy vydávají z města pryč.
„Častěji se v letních měsících vyjíždí k dopravním nehodám motorkářů, také bohužel k případům tonutí, vážným úrazům způsobeným skokem do neznámé vody a i k případům, kdy se můžeme domnívat, že příčina výjezdu mohla být způsobena vysokými venkovními teplotami,“ uvedla pro TV Prima mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. V Praze mají záchranáři nejvíce napilno mezi 9. a 11. hodinou dopoledne, nejvíce výjezdů z celého týdne podniknou v pondělí.
MUDr. Gřegoř z Moravskoslezské záchranky dodává, že jejich pracovníci dojíždí obecně více k úrazům v teplých měsících, což je prý zapříčiněno tím, že jsou lidé více aktivní. „S nástupem prvního tepla už na jaře se brzy objevují úrazy na jednostopých vozidlech – motocyklech, kolech. Zcela typické jsou sezonní pády z výše v době dozrávání některého ovoce. Objevují se častěji úrazy sportovní – pády při lezení, terénní turistice, úrazy paraglidistů a podobně,“ říká ředitel záchranné služby Moravskoslezského kraje.
Záchranné službě v ČR položil základy Pražský dobrovolný sbor ochranný, který vznikl v padesátých letech 19. století. Jednalo se o skupinu nadšenců, mezi nimiž byli pouze tři zdravotníci.
V roce 1911 poskytla sboru Pražská pojišťovna sanitní automobil, do té doby byli pacienti převáženi pouze koňskými povozy, poslední z nich byl vyřazen v roce 1923. Dalším milníkem byl rok 1973, který dal vzniknout oficiální celostátní lince 155. Letecká záchranná služba u nás funguje od roku 1987 a telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR), kdy dispečer přes telefon naviguje volajícího, jak má postupovat v případě zástavy srdce, se zavedla v roce 2003.
Vývoj technologie poskytuje záchranářům nové možnosti. Například od letoška používá karlovarská záchranka k výcviku pomocné roboty, kteří umí napodobovat biologii lidského těla – dokážou dýchat, mrkat, vydávat zvuky, potit se, ale také jim tluče srdce a reagují zornice. Zvládnou reálně simulovat zdravotní potíže a reagují na jejich ošetření. Celkově vyšla zakázka na 5,6 milionu korun, z toho 85 % financovala EU.
Středočeská záchranná služba začala zase loni trénovat svoje záchranáře k využívání ultrasonografů, které dokáží zefektivnit zavedení kanyly do žíly pacienta předtím, než se mu dostane nemocniční péče. Na Příbramsku začali ve stejnou dobu testovat přenosnou pojízdnou „laboratoř“ – analyzátor, který dokáže pacientovi udělat vyšetření rozsáhlé palety testů z jeho vzorku krve.
Štěpán Sochor
