Bakterie jsou stále rezistentnější vůči antibiotikům. Do roku 2050 budou zabíjet častěji než rakovina

Nadužívání antibiotik, uvolňování antimikrobiálních látek do přírody nebo nesprávná likvidace nespotřebovaných léčiv – to vše urychluje proces takzvané antimikrobiální rezistence. Bakterie se tak mnohem rychleji stávají odolné například proti antibiotikům nebo antivirotikům. Do roku 2050 by dokonce vysoce rezistentní bakterie mohly zabíjet mnohem častěji než rakovina.
Hrozí nám návrat do éry před antibiotiky? (ilustrační foto)
Hrozí nám návrat do éry před antibiotiky? (ilustrační foto)
pixabay.com

reklama

Pojem „antimikrobiální rezistence“ znamená odolnost vůči přípravkům, kterými se léčí infekce. Antimikrobiální léky jsou například antibiotika nebo antivirotika. Budovat si na tyto látky odolnost je u bakterií sice přirozené, ale v poslední době se stále urychluje.   

Může za to například nadužívání antibiotik k léčbě virových infekcí u lidí, proti kterým nemají žádný účinek, přenos rezistentních bakterií ze zvířat na lidi buď přímým kontaktem, nebo z potravinového řetězce, uvolňování antimikrobiálních látek do přírody a v neposlední řadě i nesprávná likvidace nespotřebovaných léčiv a jejich pronikání do spodních vod.

Evropský parlament jde do boje se stáčením tachometrů

Evropský parlament jde do boje se stáčením tachometrů. Žádá legislativní zákaz manipulace

Každoročně zemře kvůli rezistenci mikroorganismů 700 tisíc lidí

Ročně zemře v EU 25 tisíc lidí na následky infekcí způsobených vysoce rezistentními mikroorganismy, na které nezabírají běžná antibiotika. Celosvětově se pak počet úmrtí odhaduje na zhruba 700 tisíc lidí. Parlament navrhuje proti nebezpečnému trendu opatření. Evropská unie dosud na výzkum v oblasti antimikrobiální rezistence vynaložila více než 1,3 miliardy eur, ale poslanci by chtěli dosáhnout většího pokroku pomocí dalších opatření.

Ve středu proto přijal výbor pro veřejné zdraví zprávu z vlastního podnětu, v níž reaguje na Evropský akční plán proti antimikrobiální rezistenci. Rakouská poslankyně za sociální demokraty Karin Kadenbachová, která je její autorkou, apeluje, že „pokud rychle něco zásadního neučiníme, hrozí nám návrat do éry před antibiotiky“.

„V důsledku toho by mohly například zápaly plic častěji končit smrtí , rizika při rutinních operacích by mohla být vyšší a léčba potlačující imunitní systém, jako např. chemoterapie, by se mohla stát pro pacienty příliš nebezpečnou,“ upřesnila.

Evropský parlament

Evropský parlament jako semeniště sexuálního obtěžování? Mladé stážistky se rozpovídaly

Poslanci schválili i omezení antibiotik v chovu

Poslanci proto požadují, aby se začala zvyšovat zdravotní gramotnost, protože až 44 % Evropanů neví, že antibiotika nezabírají proti chřipce ani nachlazení, stimulovat investice do vývoje nových látek a zlevnit testy určující, zda je daná choroba virálního, nebo bakteriálního původu a dbát na přístup „Jedno zdraví“ v tom smyslu, že zdravotní stav lidí a zvířat spolu souvisí. Navíc by antimikrobiální látky měly podle poslanců prodávat jen odborníci a je třeba zakročit proti jejich ilegálnímu prodeji.

Výbor ve stejný den také schválil návrh pravidel, která by měla snížit používání antibiotik při chovu hospodářských zvířat. Preventivní a plošné podávání antibiotik zvířatům by se mělo omezit. Nové evropské standardy budou povinni respektovat i dovozci potravinářských výrobků. O obou usneseních bude ještě na podzim hlasovat celé plénum Parlamentu.

reklama

reklama