Banány seženete levněji než brambory - a prý bude ještě hůř!

Asi jste si při nakupování potravin všimli toho, že „obyčejná“ brambora je leckdy i mnohonásobně dražší než dovážené tropické ovoce, jako jsou například banány. Brambory se dostaly totiž na svou maximální cenovou špici a dnes je v obchodě pod třicet korun za kilogram prakticky nemáte šanci sehnat.
brambory ilustrace foto TV Prima
brambory ilustrace foto TV Prima
istock.com

Oproti tomu banány jsou za cenu okolo 25 korun. Například rané brambory atakují cenu čtyřiceti korun za kilo. Brambory, které donedávna patřily mezi základní a hlavně cenově dostupnou potravinu, se nyní derou na špici drahé přílohy. Nejdražší brambory u nás byly v roce 2017, kdy se jejich cena vyhoupla přes dvacet korun za kilo. Dnes je situace o poznání horší a cenovka se dere ke čtyřiceti korunám za kilogram. Brambory jsou nyní nejdražší v historii Česka, jak nám potvrdil Miloslav Chlan, předseda Českého bramborářského svazu.
 
Mnozí si říkáte, kdo a co ovlivňuje cenu brambor? Odpověď je prostá, pohrává si s námi nepříznivé počasí, respektive málo deště a spodní vody. „Současná situace na trhu s bramborami, nejen u nás v Čechách, ale v Evropě, je bohužel naprosto logickým důsledkem loňské velmi suché sezóny, kdy se výnosy u nás v Čechách i v Evropě pohybovaly -20 až -30 %. O to byly ty výnosy nižší v celé Evropě a samozřejmě o toto množství 30 %, dejme tomu, v globálu byly i nižší zásoby ve skladech. Tím pádem je podstatně nižší nabídka pro celou Evropu a podstatně vyšší poptávka a logicky tím vzrostla i cena,“ prozradil nám obchodní ředitel zemědělského družstva Bramko Aleš Schneiberg.
 
Velký problém, a to nejen pro zemědělství, je, že za poslední léta ubývá srážek a ztrácí se voda z krajiny. To potvrdila Dagmar Honsová z Meteopressu: „Za poslední měsíc na území Česka prakticky vůbec nepršelo. Jsou místa, kde za poslední měsíc padl méně než jeden milimetr srážek. Například Praha nebo Středočeský kraj, kde se srážkové úhrny pohybují na 0,8 mm a kde pršelo jeden jediný den. To znamená, že je obrovské sucho, a to nejen v Praze, ale na celém území Česka“.

Takové počasí se pravděpodobně opět podepíše na letošní úrodě. V době, kdy zemědělci zasadili do země první sazeničky, je nutné, aby byla vláha, která zatím v krajině chybí. Co se týká cen českých plodin, jako jsou brambory, cibule a další, obchodní ředitel zemědělského družstva Bramko nepředpokládá, že se situace zlepší. Bojí se spíš pravého opaku, že i letos bude výtěžnost ze sazenic mizerná. Nicméně do doby úrody české zeleniny se ceny budou ještě hýbat, protože se tenčí skladové zásoby, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. „Nikdo si nedokáže představit nebo předpokládat, jaký bude vývoj počasí, jaké budou srážky, jaké teploty, ale myslím, že s jistotou můžeme říct, že ještě následující měsíce, které nás čekají do sklizně naší nové, české, která přijde někdy koncem května - začátkem června, předpokládám, že cena brambor ještě poroste nahoru“.
 
Největší sucho ntrápí Moravu, tam zemědělci každý den vzhlíží k nebi a doufají, že se nad nimi objeví dešťové mraky. „Veškeré práce na polích jsme zastavili a teď už jen čekáme,“ dodal zemědělec z okresu Brno-venkov.


Počasí a dostatek vláhy i tepla ovlivnit nedokážeme, ale podle odborníků jsme prý schopni zajistit, aby se u nás urodilo více zeleniny, například brambor. Jeden důvod, proč máme málo brambor, a to nejen kvůli počasí, zmiňuje Miloslav Chlan, zástupce Českého bramborového svazu: „U nás neustále klesá plocha pěstování konzumních brambor a tím pádem jsme méně soběstační v této komoditě“.

Během zimy hodně nasněžilo, ale…


Napadlo 140 % dlouhodobého normálu během zimy. Velké množství sněhu zaznamenali lidé na českých horách. Přesto spodní voda nebyla dostatečně doplněna, jak tvrdí Dagmar Honsová. „Hory pokrývají pouze jedno procento České republiky a podzemní voda se nejlépe doplňuje z toho, když odtaje sněhová pokrývka ve středních a nižších polohách, protože s tou se setkáváme na 90 % území a tolik sněhu zase v zimním období v nižších nadmořských výškách nebylo. Takže i přesto, že v horských oblastech leželo přes dva metry sněhu, se množství podzemní vody nestačilo doplnit a nedokázalo to naplnit ani vodu v půdě. Mohou za to dva faktory. Ten první, že sněhu bylo málo v nižších a středních nadmořských výškách. A ten druhý je ten, že loňský rok byl natolik suchý a že nedostatek vody v půdě je obrovský“.


Podle meteorologů by se situace mohla alespoň o něco zlepšit, a to během nadcházejícího víkendu. Modely meteorologů ukazují, že během pátku se rozprší a déšť by měl vydržet celý víkend. Dlouhodobé výhledy ale prý moc pozitivní nejsou. „Velká americká a evropská meteocentra naznačují, že nadcházející tři měsíce budou ve střední Evropě suché a srážkově podprůměrné,“ dodává Dagmar Honsová.

Martin Hlaváček

reklama