Bazén, přístřešek či jiné stavby bez souhlasu úřadu? Zákon výjimky povoluje, vás se týkat ale nemusí

Drobné stavby realizovat na vlastním pozemku bez souhlasu úřadu i sousedů v zásadě lze, nicméně zákon nemluví úplně jednoznačně pro každou situaci...

Realizaci valné většiny staveb, které chce kdokoliv na vlastním pozemku postavit, řeší stavební zákon. Celá řada ze záměrů pak podléhá stavebnímu řízení – buď jsou podmíněny pouze rozhodnutím o umístěním stavby, případně územním souhlasem, kterým se plánovaná stavba umístí s povolením dotčených sousedů, nebo je třeba ještě před započetím stavby získat v další fázi od úřadu také oficiální povolení ke stavbě na základě odpovídající projektové dokumentace a dalších povinných dokladů – formou ohlášky nebo stavebního povolení. Nicméně ne kvůli každé stavbě na vaší zahradě je (pravděpodobně) nutné nekonečné martyrium na úřadu absolvovat. V zákoně jsou stanoveny určité obecné výjimky, které povolují umístit doplňkové stavby (určitých rozměrů a způsobu využití) na pozemcích u rodinných domů či rekreačních objektů i bez souhlasu úředníků na stavebním odboru. Přesto je vhodné je minimálně na začátku navštívit (viz dále v textu). Stejně tak pobavením se o vašem záměru se sousedy v rámci dobrých vztahů také nikdy nic nezkazíte, naopak je vhodné jejich případné připomínky nebrat na lehkou váhu.

Bazén

Například dnes tolik oblíbený zahradní bazén je zahrnut ve výjimkách ve stavebním zákoně, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Jeho realizace ale má svá pravidla. Bazén musí být postaven na pozemku příslušícímu rodinnému domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, mít zastavěnou plochu menší než 40 metrů čtverečních a musí být nižší než pět metrů. Zároveň nesmí být umístěn ve vzdálenosti menší než dva metry od hranice pozemku se sousedem. Pokud to vše splníte, podle zákona by se vás nemělo týkat podání žádosti u stavebního úřadu.

Navíc je možné od letošního ledna stavbu realizovat i svépomocí, včetně souvisejícího technického zařízení. Nicméně musíte mít i tak řádně provedeny a zdokumentovány všechny zkoušky požadované zákonem pro příslušný druh stavby.

Pokud byste chtěli bazén větší či těsně u vedlejšího pozemku, je nutné na úřad zajít se žádostí a sehnat si i souhlas souseda. Ale bude vám stačit stavbu jen umístit, není třeba žádná ohláška ani stavební povolení. Proces by tak měl být relativně krátký. Poplatek za řízení o umístění stavby je 1 000 korun. Na úřad pak musíte dodat všechny doklady, které si úředníci vyžádají.

Jezírko

Do parametrů pro bazén (tedy maximálně 40 metrů čtverečních a dvoumetrová odstupová vzdálenost od sousedů, zahrada u domu nebo chaty/chalupy atd.) by se mohla vejít i stavba koupacího jezírka bez povolení. Termín "jezírko" se nicméně v zákoně nevyskytuje, různí úředníci si také tuto stavbu podle odborné diskuzní poradny Ústavu územního rozvoje vykládají po svém. Někteří mluví o terénních úpravách, řada z nich se ale přiklání ke srovnání jezírka na koupání s bazénem. Každopádně, pokud by ale mělo jezírko stálý přítok a odtok, bude podle stavebních firem posuzováno jako vodní dílo a je třeba splnit podmínky vodohospodářského úřadu.

Malé okrasné jezírko by souhlas úřadu vyžadovat nemělo. „Zřízení okrasného jezírka běžné velikosti na zahradě rodinného domu či stavby pro rodinnou rekreaci nepodléhá opatření stavebního úřadu. S tím spojené práce (především zemní) nebudou nikdy takového rozsahu, aby bylo nutné řešit tuto estetickou, okrasnou záležitost v zahradě se stavebním úřadem,“ je uvedeno například na webu městského úřadu v Příbrami.

Skleník

Další drobnou zahradní stavbou, kterou lze bez obíhání úřadu i sousedů zrealizovat, je menší skleník. Musí mít zastavěnou plochu menší než 40 metrů čtverečních, být nižší než pět metrů, bez podsklepení a stát minimálně dva metry od hranic sousedních pozemků. I skleník lze zrealizovat svépomocí. Nesplníte-li ale jednu ze zákonných podmínek, musíte už na stavební úřad podat žádost o umístění stavby.

Plot či opěrná zeď

Úřadu nemusíte nic hlásit, pokud chcete postavit plot, který nehraničí s veřejným prostranstvím a nebude vyšší než dva metry. Platí to i pro opěrné zdi do výšky jednoho metru. Obojí ale nesmí hraničit s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím. Zároveň se musí stavba nacházet v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše.

Plot vyšší než dva metry nebo hraničící s veřejným prostranstvím pak podléhá územnímu souhlasu. Úřadu je tak třeba kromě žádosti dodat jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, souhlasy sousedů a závazná stanoviska dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.

Pergola

Pergolu v pravém slova smyslu můžete postavit i bez nahlížení do zákona. „Pergola je lehká konstrukce (sloupy, trámy popř. latě), která slouží jako podpora k pnutí popínavých rostlin, a proto nepodléhá posuzování podle stavebního zákona,“ píše se metodickém pokynu ministerstva pro místní rozvoj. Můžete pomocí ní vytvořit různá průčelí, ozdobné konstrukce nad terasou a průchody na zahradě porostlé popínavými rostlinami, před deštěm vás ale pergola neochrání.

Přístřešek/altán/kůlna

Přístřešek se už podle metodického pokynu blíží budově, protože má zastřešení a případně i některou ze stěnových konstrukcí, proto stavebnímu zákonu podléhá. Ovšem lze ho za určitých podmínek opět považovat za stavbu spadající do výjimek, které nepotřebují ani územní souhlas či rozhodnutí o umístění stavby, a už vůbec ne povolení. Stejně tak sem lze zařadit i například altán nebo kůlnu na nářadí.

Musí být ale splněny především následující podmínky: Stavba je o rozměru do 25 metrů čtverečních zastavěné plochy a do pěti metrů výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky tři metry na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci. Dále musí být stavba v souladu s územně plánovací dokumentací a umístěna nejméně dva metry od hranic sousedních pozemků. Zároveň plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 procent z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo chaty.

Nesplníte-li s plánovanou stavbou byť jen jeden z uvedených parametrů, je třeba již podat žádost na úřad. Také pokud by měla být například zahradní chatka na nářadí do 25 metrů čtverečních hlavní stavbou na zahrádce (ne doplňkovou), měl by být udělen minimálně územní souhlas.

Realita vs. zákon. Pozor, aby nebyla stavba nakonec černá

Je nutné ale přidat ještě důležité upozornění. Ačkoliv zákon některé výše uvedené typy staveb vypočítává jako stavby, pro které není třeba povolení ani územní souhlas, jsou uvedené výjimky často zahrnuty navíc s odkazem na soulad s územně plánovací dokumentací. Takže jakkoliv je výčet staveb k volné realizaci za daných podmínek podle zákona platný, je vhodné si před jakýmkoliv stavebním záměrem vše ověřit i na příslušném stavebním úřadu, alespoň e-mailem či telefonicky – kvůli místním vyhláškám a územnímu plánu se totiž mohou podmínky pro různé stavby ve vaší lokalitě mírně lišit oproti obecnému znění zákona. Části vaší zahrady se může například týkat ochranné pásmo lesa, můžete bydlet v památkové zóně a podobně.

Zároveň úplnou volnost v realizaci drobných staveb uvedených v seznamu v zákoně ruší odstavec, podle kterého se výjimky nevztahují na záměry, pro něž je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí. A je-li ve vašem případě nutné, opět zjistíte na konkrétním místním úřadu.

A pokud opravdu u staveb nebude nakonec třeba žádné povolení ani souhlas, ale budou vyžadovat provedení zemních prací nebo terénních úprav, musíte si také podle zákona zjistit informace o existenci podzemních sítí technické infrastruktury v místě plánované stavby (elektřina, internet a podobně) a případně zajistit jejich ochranu.

Kdy je třeba stavbu zapsat do katastru...

Malé doplňkové stavby na zahradě obecně nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Drobnou stavbou je podle katastrálního zákona stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 metrů čtverečních a výšku 4,5 metru, a která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní.

Je ale možné, že i když nebudete muset řešit nic na stavebním úřadu, tedy například splníte pro kůlnu rozměr do 25 metrů čtverečních a výšky 5 metrů, ale zase překročíte 16 metrů čtverečních (tedy hranici uvedenou v katastrálním zákonu), na katastr nemovitostí byste se žádostí o vklad nové stavby měli dojít. Bazén, pergola a jiné podobné konstrukce či zpevněné plochy se podle informací na webu jedné z geodetických kanceláří do katastru nezapisují.

Ivana Kropáčková

Tagy: