Rady jak správně a efektivně zabezpečit svůj dům nejen proti nezvaným vetřelcům poskytují obyvatelům Brna městští strážníci skrze projekt Bezpečná adresa. Ten navazuje na několik podobných projektů z dřívějška. „Snažíme se, aby se lidé o bytové domy starali i jinými způsoby než úklidem schodů a voláním policie,“ říká zakladatel projektu.
Luboslav Fiala z Preventivně informačního oddělení Městské policie Brno se začal tématem prevence vloupání zabývat už v roce 2009 ve spolupráci s ministerstvem vnitra.
„Byl to pilotní projekt dlouhodobého zabezpečení jednoho bytového domu. Naším úkolem bylo využít zde všechna technická, režimová, organizační i sociální opatření,“ říká Fiala. „Na základě toho jsme sepsali manuál bezpečného bydlení, kde jsme naše zkušenosti zformulovali a sepsali.“
Výsledkem tohoto projektu bylo založení Domovnické akademie, která vyškolí kolem dvaceti nových domovníků ročně. Ti se účastní pětiměsíčního vzdělávacího programu, kde se učí vše od komunikace a sociální prevence až po zámky a elektronické zabezpečovací systémy.
Po Akademii následovala Bezpečná adresa, kdy městská policie ve spolupráci s odborníky z řad hasičů, zámečníků a bezpečnostních firem sepsala jednoduchá základní doporučení. Ta jsou sepsána v brožuře dostupné jak v tištěné, tak v elektronické verzi. V praxi se tak lidé sami rozhodují, jestli se do projektu zapojí a budou se těmito doporučeními řídit.
„Lidé v bytovém domě, kteří všechna tato základní doporučení splní, nedostanou pouze certifikát a nálepku na dveře, ale očekávám, že budou mít hlavně pocit bezpečí,“ říká Fiala. Zároveň upozorňuje, že technologické zabezpečení samo o sobě nestačí. „Všem dopředu říkáme, že žádné zámky a kamery nebudou fungovat, pokud o sobě nájemníci nebudou vědět a nebudou připraveni si navzájem pomoci.“
Na rozdíl od podobného projektu ministerstva vnitra Domovník-preventista, který se zaměřuje spíše na sociálně vyloučené lokality a osoby, je Bezpečná adresa otevřena všem, kteří mají o zvýšení bezpečnosti zájem. „Jako městská policie se totiž více setkáváme s tím, že nás lidé volají kvůli například neznámým nebo opilým osobám v domě. Do domů zkrátka lidé přicházejí bez kontroly toho, kdo to je, jak se tam dostal a kdo ho pustil.“
Kromě technických doporučení, která se mimo jiné týkají třeba i elektroinstalace a kontroly plynu nebo komínu, poskytuje policie i rady ze sociálního hlediska. Podle Fialy je třeba klást důraz hlavně na toleranci a pochopení mezi jednotlivými nájemníky.
„Velký kus práce se odvede tím, když o sobě nájemníci budou vědět, nebudou spolu válčit a pochopí, že soused má například nějakou psychickou poruchu nebo stárne a dělá věci, které se ostatním nájemníkům nelíbí. Ti s ním pak bojují, místo toho, aby se pokusili s ním komunikovat tou formou, která bude přijatelnější pro obě dvě strany.“
Fiala také zmiňuje kamerové systémy, které jsou v současné době velice oblíbené.
„Kamerové systémy pomůžou až zpětně při identifikaci, ale samotnému trestnému činu samy o sobě nezabrání. Jsou případy, kdy si pachatelé kamery vůbec nevšimnou, nebo je jim to jedno.“