Bezpečné zóny pro Němce zajistí „občanské hlídky“

Ochránci nebo násilníci? Akce takzvaných „občanských hlídek“ zaměstnávají v Německu politiky i policii. Zákony jsou na lidové šerify krátké.
Schutzzone Berandenburg
Schutzzone Berandenburg
foto NDP Brandenburg
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

„Občanské hlídky“ si dávají úkol zakládání takzvaných „bezpečnostních zón“ pro Němce, upozorňuje server německé stanice určené pro vysílání do zahraničí Deutsche Welle. Hlídky prohlašují samy sebe za oči a uši policie a tvrdí, že v Německu je stále více lidí vystaveno na nemilost importované kriminalitě.

Vzhledem k narůstajícímu počtu hlídek došla policie v Chemnitzu k závěru, že by na situaci měla dohlédnout. V prohlášení uvádí, že „občanské hlídky jsou nejen k ničemu, ale dokonce naprosto nepřijatelné“.

„Právo na použití síly je monopolem státu,“ tvrdí policejní prezidentka Sonja Penzel z Chemnitzu.

Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že takovéto hlídky existují i v jiných oblastech Německa a varuje, že u těchto civilních hlídek existuje nebezpečí pravicového terorismu.

Od roku 2015 vznikají v různých městech a obcích v Německu skupiny na způsob těchto popsaných „občanských hlídek“, které se skládají ze směsice pravicových extremistů, chuligánů, rockerské scény a tzv. „rozhněvaných občanů“. Pravicové skupiny volají po zřízení „bezpečných zón“, ve kterých bude Němcům bezpečno a tyto hlídky tu mají zóny vybudovat a chránit.

Počáteční jiskrou pro vznik hlídek se stal známý incident o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem.

Politici a policie si po čase uvědomili, jaké nebezpečí může pramenit z „občanských hlídek“, ale zákon jim nedává mnoho možností jak omezit činnost samozvaných „šerifů“.

„Sledujeme velmi pečlivě vzniklé občanské hlídky,“ tvrdí Leoni Möllmannová, tisková mluvčí ministerstva vnitra v Severním Porýní-Vestfálsku. Hlídky se však vědomě pohybují na hraně trestní odpovědnosti. Situace v Německu vyhlíží tak, že policie může manifestaci těchto pravicově orientovaných občanů pouze rozehnat a zabavit jim oblečení, na kterém jsou provokační nápisy „Defense Germany“ a podobně. Tím však veškeré možnosti policie končí. Pochody a manifestačními průvody se snaží německá krajně pravicová scéna o to, aby ji viděli a slyšeli i občané, kteří se o politiku nezajímají. Podle ministerstva vnitra Porýní-Vestfálska tvoří tvrdé jádro krajní pravice až 250 aktivistů, kteří dokáží zorganizovat demonstraci nebo pochod, na který přijde až sedm set lidí.

V březnu 2018 Vyšší krajský soud v Drážďanech odsoudil osm členů „Freital Group“ k několikaletému vězení za bombové útoky na domovy uprchlíků v Sasku.

 

Mirko Radušević

Reklama
Reklama